Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Přednášku zachraňuje opera V Chaloupky stínu, dochovaná bez hudby :))). "Hej hola sousede!Hola, hola, hola. Hej hola...sousede, hej hola, hej hola...hej hola!!! "Pravdu máš..." Opera je zajímavá, ale cimrmani jsou mistři slova využívající akademického způsobu mluvy, což ve zpívané formě nelze. Brukner ale potešíl "Das isi doch die erste faaaaase!" 80% ()
Představení, kterému asi nejvíce ubírají na kvalitě diváci, kteří hercům nikterak nepomáhají v hraničních a svízelných situacích... a naopak nechají neopomenutě "ležet" několik dobrých a trefných vtipů a narážek... ale abych vše neházel na diváky, musím uznat, že se Cimrman necítí v říši hudby zdaleka tak dobře jako na Severním pólu či při Vyšetřování ztráty třídní knihy, protože narozdíl od této hry, tam hluchá místa hledáte jen těžko :( ()
"Stop Your Talking! Rávalpindí! Hindukuš!" Zpěvohra Úspěch českého inženýra v Indii s pivním poselstvím "Radujte se Indové, nastávají dny nové. Pivo dodá síly, Plzeň zdraví Dilí!" jest nadoblačná. "Nechte mi tam aspoň na dně!" A vy všichni, kteří tuto hru nedoceňuje, vraťte laskavě školné byť jen za dálkové posluchačství hudební fakulty Cimrmanologie! Nebo vám to Jára vrátí na dětech. ()
Divadlo je neuvěřitelná věc. Skvěle zorganizováno, ikdyž se mi více líbila 2/2 z představení, kde jsme se ponořili do inženýrské opery (plukovník Coolonel v bílých šoortkách, řekne...... ) no prostě paráda. v tomto díle Cimrmana byl nejlepší Pavel Vondruška, když představoval tlumící kabinu, to sem se zasmál zvlášť u čísla 13.. Můj obdiv všem učinkujícím. ()
Z nostalgie bylo hezké sledovat páně Smoljaka a Vondrušku, ale musím říct, že tohle je asi můj nejméně oblíbený kus z Cimrmanovy tvorby. Jsou zde dobré vtipy, je zde zajímavé koketování s hudbou a její specifické spojení s mluveným slovem, ale stejně si nemohu pomoct, v operním partu jsem se prostě nudil. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Od roku 2002 se Cimrman v říši hudby hraje vždy se Zdeňkem Svěrákem v obsazení. Jeho alternant Jaroslav Weigel se role plukovníka Colonela (kterou se Zdeňkem Svěrákem jako jediný v historii této hry alternoval) vzdal, protože představení již neuzpíval. (mnaucz)
- V starých programech k této hře bylo připsáno slovo režiséra. Znělo: „Prosím diváky v první řadě, aby během představení nedávali nohy na jeviště.“ (mnaucz)
- Zde jsou všechna hudební témata z opery: Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C,E,G). Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany. Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor. Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně „Vltava“ z cyklu „Má vlast“ Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře „Hubička“ rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie „Věrné milování“ z opery „Prodaná nevěsta“ téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka „Chytré hlavičky“, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo. Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře „Vilém Tell“, jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka „Když se hádáme“ zní v refrénu melodie z árie „Di quella pira“ z opery „Trubadúr“ od Giuseppe Verdiho. Z lidových melodií je nejznámější píseň „Andulko šafářova“, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy „Slyšeli jsme v Betlémě“ nebo také „Hle hle támhle v Betlémě“. Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery „Valkýra“ z cyklu „Prsten Nibelungův“ Richarda Wagnera zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery „Šelma sedlák“ Antonína Dvořáka a píseň „Posaďte se, jak je v Praze?“, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Poslední a závěrečná árie „My dear“, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem…, v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy… a rov můj až zaroste mechem… s… A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro. (mnaucz)
Reklama