kinderman

Zneužívání dětí je odporné. Nevím, zda zneužívání dětí církevními autoritami (a mnohaleté ututlávání těchto skutečností jejich nadřízenými) je odporné dvojnásob, ale film se podle skutečných událostí podařilo natočit solidní- ve výpovědi i hereckých výkonech.

F.Astaire je sice mnohem přesvědčivější na tanečním parketu než v kokpitu průzkumného letadla, ale za ten dojemně symbolický závěr jednu hvězdičku navíc klidně přihodím.

Zkostnatělého, samolibého a povýšeného kantora hraje F.Smolík famózně. Škoda, že aplaus svých studentů získá teprve poté, co přes noc plnou příprav popře svou povahu (pěkná aliterace) a začne před nimi bohapustě debilkovat. Což je druhý extrém. S.Beneš jako jeho mladší kolega se chová o poznání normálněji, češtinářka N.Gollová tuto spíše neveselou veselohru pouze přizdobuje.

Udělat páteří dokumentu přípravu velké výstavy Bohumila „Bimba“ Konečného se ukázalo jako šťastný nápad, stejně jako ten svěřit komentář jejímu autorovi, nikoli nějakému unylému (byť školenému) hereckému hlasu. Pro nás, kteří jsme na příbězích ilustrovaných Burianem, Konečným a Krumem vyrostli, se tento dokument stal předčasným vánočním dárkem. A pokud máte doma katalog z oné výstavy, ozvěte se, jistě se domluvíme :-)

Nejde ani tak o detailní přiblížení Ostravské operace jako spíše o vzácné vzpomínky pozapomenutých hrdinů, tankistů našeho armádního sboru vzniklého na území SSSR. Jak jeden z nich neustále zdůrazňuje, šlo o dobrovolníky, z nichž mnozí ČSR do té doby neviděli (např. volyňští Češi). Pravda zazní i o chování některých rudoarmějců a dotáčené scény neruší, nýbrž doplňují zajímavé vyprávění a archivní záběry.

Zpětná rekapitulace jasně ukazuje, že některé skeče (zejména z prvních dílů) byly prostě trapné, u některých (reklamy) už si člověk jen matně vybavuje parodovanou skutečnost, ale některé byly jasnozřivé (např. major Zeman a "člověk z jiného světa") a mnohé zůstavají nadčasové.

O strhující film nejde ani náhodou, jeho popisnost a užvaněnost ještě násobí všudypřítomný komentář. Byť kamera dokáže chvílemi zprostředkovat realitu špíny a bahna zákopů, skutečně dramatickou situaci jsem za celé dvě hodiny nezaregistroval. Naopak, kdykoli to k něčemu zajímavému zraje, přenesou tvůrci střihem pozornost k postavě novináře (D.Pleasance) mimo bitevní pole.

Škoda, že v době, v níž Kryl pravil: "Je jedno, jestli je politik na pravici, nebo na levici. Jestliže krade, je potřeba říct, že je to zloděj", byla většina z nás vrchním zlodějem, o němž I.Chaun točil oslavné dokumenty, zcela očarována a Kryla považovala za sýčka, který nepochopil naši polistopadovou realitu. Jenže on ji pochopil mnohem dřív než my...

Tvůrci tohoto filmu správně pochopili, že k vyvolání hrůzy nestačí nastrkat americké herce do remaků japonských hororů ( i když někdy ano, byť ne tak, jak by si režisér představoval), a obrátili svou pozornost k "welšským legendám". Zvláště ve druhé polovině to sice příliš smysl nedává, ale mrazivá ruka mi během projekce párkrát na zátylek sáhla.

Dodávky zbraní a výcvik vojáků pro nově vznikající stát Izrael (přestože jejich příčinou byl mylný Stalinův odhad o vývozu bolševismu do palestinské oblasti) patří k epizodám minulého století, na které můžeme být poprávu hrdí. Dokument o naší účasti ve válce za nezávislost cenným způsobem zachycuje výpovědi jejích veteránů, kteří kupodivu dosud nezapomněli česky. Uvítal bych ovšem důkladnější dramaturgii.