Poslední recenze (1 061)
Exhuma (2024)
Vzhledem k exhumační scéně nemohu dát méně než čtyři hvězdičky. Při sledování filmu jsem si znovu uvědomil, že spiritualita zemí Dálného Východu se opírá o jiný vztažný systém než evropský hermetismus. Dá se o ní načerpat poučení z literatury, ale pro praxi je zapotřebí osobního zaškolení. Jednou jsem se bavil s mongolskou šamankou a abych jí ukázal, že tady v Evropě taky nejsme žádné holé větve, demonstroval jsem jí něco málo z magie západní tradice. Ona prohlásila, že jsem černý šaman a pak už se mnou nechtěla kamarádit. Ještě předtím jsem byl v kontaktu s Čínankou, která byla obeznámená s taoistickou magií. Zajímalo mě, jestli se s čínštinou dají provádět stejné cirufické kejkle jako s hebrejštinou. Dají, ale takto získané formule jsem nedokázal správně vyslovit (tonální jazyk); pracovali jsme s Knihou proměn v čínském originálu, já měl u ruky samizdatový český překlad, abych mohl vybrat vhodné verše. Přesvědčil jsem kolegyni, aby formule odrecitovala ona. Provedli jsme dvě operace, ale pak holka dostala strach a další pokusy odmítla. – K filmu ještě poznamenávám, že orientální elementy jsou abstraktními pojmy, a že jich vztah k hmotným matériím je ryze symbolický. Propichování ohnivého démona kůlem namočeným ve vodě proto působilo komicky. Ale filmy jsou filmy a je třeba je patřičně opentlit, aby bylo na co koukat.
Zmije útočí (2008) (TV film)
Pokud člověk hledá totální oddechovku na výplach mozku, je zde na správné adrese. Přerostlé zmije, které loví ve smečkách a ještě vydávají zvuky, mají něco do sebe. Ve filmu hraje pár pěkných děvčat, z nichž jednu v intimní situaci sežerou hadi, aniž stihla cokoli ukázat na kameru. A druhá zrovna tak! Pak se ovšem nedivte, filmaři, že ten snímek má tak nízké bodové hodnocení.
Milenci a vrazi (2004)
Milenci a vrazi jsou jediným autorovým románem, kde se Páral úspěšně pokusil o filosofický přesah. Knihu jsem četl hned po jejím vydání a i po tolika letech si její děj zhruba pamatuji. Film nedosahuje kvality literární předlohy, ale místy se jí blíží. Zejména úžasně temperamentní Kristina Kloubková působila přesvědčivě. K tomu hity z šedesátých let. Při pohledu přes brýle nostalgie to na tři hvězdičky vydá navzdory zakončení filmu, jež s původní knihou nemá nic společného.
Poslední deníček (15)
Synopse filmového scénáře
Název filmu: Mezi morem a politickou korektností. Žánrové zařazení: historický, mysteriózní, erotický, satirický. – Děj začíná v roce 1713 za poslední velké morové epidemie v Čechách, odehrává se na různých místech Evropy a končí opět v Čechách, ale v současnosti. Hlavním hrdinou je alchymista, který hledá lék proti moru a vynalezne elixír života propůjčující člověku relativní nesmrtelnost. Zhruba jednou za šedesát let požije alchymista dávku elixíru, jež mu umožní přetrvat dalších šedesát let v příjemném věku mezi třiceti až čtyřiceti roky; trochu stárnout přece jenom musí, aby nebyl nápadný. Elixír jej kromě toho činí imunním vůči nákaze jakoukoli chorobou nebo ideologií. Sledujeme osudy tohoto výjimečného muže, který během času prochází různými historickými epochami, politickými režimy a ideologickými proudy. Jeho manželky, družky a děti i jejich potomci umírají sešlostí věkem, zatímco on pouze jednou za čas změní své jméno, totožnost a zemi pobytu, což se ovšem v důsledku stále se zdokonalujícího systému evidence obyvatel stává pořád náročnějším. Adeptův modus vivendi mu umožňuje pohlížet na lidské dějiny objektivněji nežli těm, kteří mají k dispozici jen několik málo desetiletí aktivního života, a společenské i politické dění se mu jeví jako vývoj bez pokroku. Má lidský život smysl? Má význam o něco usilovat? Ano, pokud kvůli něčemu stojí za to žít, tak jsou to ženy. Jenom škoda, že mají tak krátkou trvanlivost.