Hledám Amy

Hledám Amy se až někdy do pětadvacáté minuty rozebíhá jako standardní romantická komedie: svobodný chlapec potkal zdánlivě svobodnou dívku, jsou si navzájem sympatičtí, začínají spolu chodit. Jenomže ta dívka není tak docela svobodná a více než chlapci ji zajímají jiné dívky. Nebo ne? ___ Smith se v málokterém ohledu drží žánrových konvencí. Humor je sprostější, postavy jsou nadrženější, zběhlejší v popkultuře a nepříliš jisté ohledně své sexuální orientace. Tradiční schéma sházení a rozcházení nesměřuje k předvídatelnému závěru a navíc je od začátku ozvláštněno tím, že jsou ve hře tři na sobě závislé postavy. Namísto plnokrevných hrdinů jde ale jen o trochu lépe prokreslené karikatury, zejména v případě Alyssy, ženy hříšné, citově nestabilní a lehce hysterické, se kterou Smith do značné míry nakládá, jako kdyby šlo o pouhé zhmotnění snu každého nerda. Jako vzorové manic pixie dream girl jí chybí autentičtější osobnost a coby bytost z jiného světa slouží zejména k tomu, aby citově nezralého hlavního hrdinu přiměla dospět (jedinkrát film přejímá její perspektivu, aby nám ukázal, jak na vztah reagují její kamarádky). Její osud režiséra nezajímá a logiku se v jejím jednání najít nesnaží. ___ Holdenův strach ze ztráty a nevratných životních rozhodnutí je nejlépe vyjádřen závěrečnou konfrontací všech tří postav. Nechce o nikoho přijít, nechce, aby na pohovce zůstalo prázdné místo. Teprve po této zkušenosti si uvědomí, že nemůže být vždy po jeho, že život není stejně jako komiksy naplněním jeho fantazií. Aby mohl učinit další životní krok, musí nejprve zabít jednu z postav svého komiksu a s tím symbolicky i svou závislost na dosavadním způsobu existence. Sdělení, které se nám Smith snaží předat, v sobě jistě má kus životní pravdy, ale je závažnější, než kolik jeho mikrokosmos komických figurek a dialogů o popkultuře a penetraci snese. ___ Realismus ve vykreslení mezilidských vztahů a citlivost vůči postavám si představuji jinak, což ale neznamená, že by Amy nebyla prvotřídní komedií. Vlastně je tak dobrou komedií zejména díky tomu, jak nepravděpodobně postavy uvažují a jednají. Smith ví, kde postavit kameru a jak rozmístit figury v prostoru, aby scéna byla vtipná už jen tím, kde kdo stojí/sedí a jak se tváří. Po většinu filmu mu stačí statická kamera a několik málo střídajících se prostředí. Bez podobné stylistické suverenity a perfektního timingu (zahřmení po vyznání „I love you“, prostříhávání zraňující konverzace s tvrdými střety hokejistů) by dialogy, na nichž je film postaven, tak nevynikly. Holdenova ztráta rovnováhy a zhoustnutí atmosféry jsou přibližně od poloviny filmu častěji vyjadřovány „nervózní“ ruční kamerou a film se alespoň způsobem snímání vzdaluje od frašky s pečlivě promyšlenými kompozicemi směrem k realističtějšímu záznamu spontánních emocionálních výjevů. Scénář sice ve své snaze o dospělost selhává, ale Smithovu režii bych za vyzrálou bez otálení označil. 75% Zajímavé komentáře: Subjektiv, Morien, chlievik (12.05.2018)

Kevin Smith o poznání zvážněl a po dvou komediích, kde filozoficky hlubší význam hrál převážně až druhé housle, natočil originální drama, kde je naopak humor trochu odstrčen do pozadí a v hlavní roli je nám představen citlivý romantický a hlavně neuvěřitelně uvěřitelný příběh o snaze rozjet vztah mezi klukem a lesbou... Je vidět, že i na tohle má Kevim Smith neuvěřitelný cit, nikdy nesklouzává k povrchní romanci a vždy naopak poučí hodnotnými dialogy, či pobaví perverzními hláškami. A co by to bylo za film bez Jaye a Silent Boba? Prostoru mají možná méně, ale pořád dost na to, aby nás přesvědčili, že jsou ta nejstylovější dvojka pod sluncem. 9/10 (18.07.2008)

Tak tohle jsem opravdu nečekal. Ano přiznávám se že patřím k těm sociálům co viděli napřed Dogma pak Jay and Silent Bob Strike Back a teprve až potom Chasing Amy. Nu takže tohle mě čistě posadilo na prdel hlavně proto že to vlastně ani nebyla komedie sice jsou tam vtípky ale prostě je to ve vážnějším duchu od Jay and Silent Bob Strike Back, Clerks, Dogma a Mallrats se to prostě liší. Skvělý Jason Lee (jak jinak) super Ben Affleck (jak jinak ve Smithovejch filmech je vždycky super) a Joey Lauren Adams je taky skvělá. Přičtěte si naprosto dokonalý scénář jak je ostatně u Kevina Smithe zvykem, komiksové prostředí a hlavně Jaye a Tichýho Boba (kterej se nápadně rozmluvil) a vyjde skvělý film který má co říct a hlavně i když se na něj podívám postý furt mě bude bavit. (30.04.2005)

Skvěle stupňovaný vtip i romantika, životní role Bena Afflecka a Tichej Bob se svým perfektně padnoucím monologem. Co ale klíčová scéna téměř v závěru, kdy Holden podává šílený návrh? Tenhle zkrat jsem nevstřebal a nebýt jej, mohla Amy útočit na pozici jedné z nejlepších romantických komedií, co znám. Má totiž plno kouzelných momentů (Alyssa zpívá na pódiu a Affleck začíná mít na tváři přiblblý úsměv, až přijde Jason Lee a pohledem ho zpraží), ale čím víc přemýšlím nad závěrem, tím víc mě vytáčí. (10.08.2006)

Až na konci (při proslovu mlčenlivého Boba) jsem pochopil, o čem ten film přesně je. Není to ani soutěž, kdo řekne nejvíc sprostých slov za minutu (protože to tak zpočátku vypadalo) ani o tom, jestli se lesbička může zamilovat do nějakého chlapa. Je to o tom hledání, které každý známe, hledání té pravé a jedinečné. Dlouho jsem se rozhodoval, protože některá místa mi přišla až moc na efekt, ale nakonec dám 80 % s tím, že si Chasing Amy někdy znovu dám. Každopádně tohle je dost možná nejlepší film Kevina Smithe. (12.09.2011)