Mladí muži za pultem

Oproti Clerks 2 posun o jednu hviezdičku na konečnú jednu hviezdičku. Mal som dojem, že pozerám na absolventský film nie príliš talentovaného poslucháča FAMU. Našlo sa síce zopár hlášok (Tenhle job by byl supr, nebejt zákazníků. alebo Někdy se mi zdá, že mají menší IQ, než číslo bot.), ale tie film nerobia. A už vôbec nie sexuálne ladené príhodičky, ktoré môžu zaujať akurát chlapčekov, ktorým vládne testosterón. (09.12.2009)

Jako dlouholetý fanoušek Kevina Smithe jsem se teď na Clerks podíval asi počtvrté, s odstupem nějakých těch let. V Kevinově tvorbě byli vždy Clerks asi ti nejzvláštnější (OK, nepočítaje jeho novější výtvory jako Mroží muž či Yoga Hosers), ale zároveň se považovali za kultovní snímek. Je to nejen kvůli tomu, že film vznikl za minimální rozpočet a za sparťanských podmínek (přes den Smith normálně pracoval v Quick Stopu jako obvykle, večer se točilo a jen se předstíralo, že je den), ale taky kvůli tomu, že se mnoho Američanů dokázalo vcítit do hlavních postav. Zažili si to, že je člověk otrávený ze své práce či brigády za minimální plat a netuší, kam jejich život směřuje. S tímhle jsem měl ale já vždycky problém a mám ho i dnes. Hlavními hrdiny jsou Dante a Randal. Randala jsem nikdy neměl rád. Představuje zde určitou sílu chaosu, takovej čertík na vašem rameně, co vám dává dost šílené rady. Oproti tomu Dante není žádný andílek, i když se možná může považovat za někoho lepšího, ale to už tu vždy přispěchá Dante, aby ho shodil z jeho povýčeneckého mrášku. Ve zkratce: Randal se snaží být zodpovědný, ale je to jen člověk, zatímco Dante je sobecký prudič. Problém pak mám v tom, že já v životě nikdy žádného Danteho neměl a celkově se k sobě postavy chovají docela dost drsně, což v takové míře taky neznám. A vlastně jsem ani nikdy neměl žádnou takovou otravnou práci. Každopádně Clerks má být komedie, a jsou tam vtipné scénky a nápady, ale bohužel po letech už mi mnohé nepřipadají tak vtipné. Dokonce jsou vtipnější, když by je někdo vyprávěl spíš jako historku než je vidět takhle ve filmu. Ale nechci jen kritizovat. Clerks pořád v sobě mají něco, kvůli čemu se film ve vás udrží, a působí slušně originálně. Jako začátek Smithov kariéry je to určitě skvělý zářez, ale myslím, že zub času už tenhle film docela ohlodal. Anebo spíš mám problém, že vtipy už umí Smith mnohem líp a jako zpověď jedné části generace to sice chápu, ale tolik to ke mně nepromlouvá. (7/10) (20.10.2019)

Tak tady se dá fakt mluvit o dokonalým scénáři. Nejenže utáhne celej film aniž by byla nějaká nudná chvilka, ba nopak je to neustále děsně vtipný, ale ještě má v sobe nespočet geniálních hlášek a několik skoro kultovních scén. Tohle je debut jak se patří a krom toho tady světlo světa poprvé spatřila dvojice Jay a mlčenlivej Bob, bez kterých by se kinematografie prostě neobešla (31.10.2007)

Do sexuální terminologie přibylo tentokráte slovíčko Sněhulák. Samozřejmě nebudu se tady rozepisovat co dané slovíčko vyjadřuje:) Jeff Anderson opět vládne filmu, alespoň z mého pohledu. Na postavu Randala se těším vždycky. Nezodpovědný Randal samozřejmě potřebuje svůj dokonalý opak a tím je dobrácký Dante. 80% (27.05.2007)

Clerks z frází vytloukají prvotní jazyk a z nerozumění ještě větší nedorozumění. Smith otvírá film jako „první slova“: osvojené tělo si oslněně drmolí vlastní průpovídky, prostor sesychá a kdykoliv se může rozjasnit, klesne se do hlubší trapnosti. Když jsem je před mnoha lety viděl poprvé a podruhé, bavil jsem se královsky. Dnes jsem věděl, co přijde, a přes hráz pointy jsem se nepřenesl. Poznal jsem pěknou řádku těchto "podvodníků" a vím, jak se za to splývání platí, a nedokážu se tomu bahnění oddat ani jako divák. Přesto tento výjimečný debut oceňuji a jako na jeden ze symbolů devadesátých let na něj rád vzpomínám. (24.02.2018)