Mládí

9/10 - Že o tomhle grunge rock nebyl a Kurt Cobain o tomhle nezpíval? A víte, že mi to vůbec nevadí? Ano, o tzv. grunge generation pravdivěji referuje např. novela Michaela Hornburga Břečka nebo biografické knihy o výše zmíněném zpěvákovi, pro něhož Pearl Jam byla pouze komerční rocková kapela a Alice in Chains obyčejný heavy metal (mimochodem obě tyto skvělé kapely mají s filmem hodně společného, netřeba se o tom ani rozepisovat). Přesto nehodnotím kladně jen hudbu (ve filmu zazní např. i Pixies, Screaming Trees a další kapacity amerického nezávislého rocku), ale i příběh – inteligentní, který nesklouzává ke kýčovitosti či ´kontroverzi´ mnohých amerických filmů či seriálů o mládeži. Nadprůměrný film, objektivně – na pět hvězdiček asi není, ale prostě nemohu jinak. (31.01.2007)

Nie som a nikdy som nebol fanúšikom grunge, ale dnes už toto obdobie beriem značne nostalgicky a moje antipatie už časom vymizli. Môže za to asi aj Crowe, ktorý je tak šikovný režisér, že máte pri jeho filmoch pocit absolútnej úprimnosti a ich pozitívne vyznenie nepôsobí nikdy falošne. Singles som videl už dávnejšie, ale celkom dobre si ich pamätám a rád by som si ich v TV niekedy zopakoval, ak by vedenie komerčných televízií vôbec poznalo meno Cameron Crowe. VIDENÉ ZNOVA: Tak som sa dočkal v TV po rokoch reprízy a film na mňa pôsobil rovnako, ako v 90-tych rokoch. Čo viac si môže režisér od svojho filmu priať viac, ako nadčasovosť témy a jeho večnú obľúbenosť. Ani som si nevšimol strašidelnosť módy prvej polovice 90-tok, možno to v okolí grunge scény nebolo tak hrozné. Najlepšie z množstva cameí: Chris Cornell a repráky v aute. (28.01.2013)

Cameron Crowe je rocker a vyjadrovať sa k parádnemu hudobnému podmazu nemá asi zmysel, stačí spomenúť Pearl Jam, Soundgarden, Alice in Chains, Smashing Pumpkins, Jane´s Addiction a pod. Príbeh ako taký je sympatickou odľahčenou vzťahovou komediálnou romancou, ktorá nikoho neurazí. Maximálna oddychovka... (09.11.2011)

Pro mě jsou 90. léta spíš happy hardcore, rave, eurodance a akce jako Love Parade. Nějaký depresivní umaštěnci ála Kurt Kombajn mě neberou. Když jsem se dočet, že tento romanticko-vztahovej film (tento typ filmů fakt nevyhledávám) se má navíc odehrávat někde v klubech, kde se hraje grunge, ani jsem neměl chuť se na to dívat. Ale můj šestej smysl mi řikal, že na tom filmu určitě něco bude. A opravdu z toho vylezla celkem pohodová komedie. Jako nějaký to vzlykání do telefonu mi sice lezlo chvílema dost na nervy, ale v podstatě po celejch 99 minut mě to celkem bavilo. Konec teda byl klišoidní až hrůza, ale ty 3 hvězdičky dám. Jinak doporučuju spíš film Bolestná realita. (20.09.2012)

Uběhl nějaký ten pátek, co jsem tento film hodnotil 4* a co jsem ho viděl. Dnes jsem si ho znovu pustil a měním na 5*. Nebudu se pouštět do žádných pseudointelektuálních analýz zabývajících se výběrem hudby a otevřeně přiznávám, že pátou hvězdičku dávám za scénu s videoinzercí, jmenovitě toho pána ve středních letech, který s šíleným výrazem v očích upřímně říká: "Jsem strašně, strašně, ale strašně sám.":-) (02.06.2007)