Oběť

Česko v propozicích k filmu vůbec nefiguruje jako země, která se na něm měla podílet, tak jsem chtěl aspoň pochválit českého režiséra. Ten ale taky není náš, minimálně se narodil na Slovensku. Takže se nebudu bít v prsa za další výbornej českej film, ale výbornej film to podle mě určitě je. Líbil se mi po formální, i po obsahové stránce. Má to fakt grády a herečka v hlavní ženské roli je tady vynikající. (25.03.2023)

Velké zklamání vyplývající z velkých očekávání. Opěvování Michala Blaška, cena kritiků za ženský herecký výkon, silné téma., to vše rezonovalo. V průběhu jsem si uvědomil, že šlo nejspíš o hodně medializovaný případ z Břeclavi, takže žádné velké překvapení se už konat nemohlo. Ačkoli má snímek poměrně krátkou stopáž, je zdlouhavý a unylý. Možná, kdybych se na něj tolik netěšil, nebyl bych tak moc zklamán. (25.03.2023)

Příběh podle skutečné události natočený výborným režisérem. Přesto zdaleka nedosahuje kvalit Podezření. Tam excelovala Melíšková, v tomto filmu mě ale zaujal nejvíc Igor Chmela. Role mu sedla. Tentokrát to vidím na tři až čtyři hvězdičky. I tak je Michal Blaško výrazná osobnost, na jeho další filmy se těším. Navíc je to velmi příjemný a skromný člověk. Fandím mu. (06.01.2024)

Irina je jediným propracovaným charakterem (typově přesná Vita Smačeljuk), všechny ostatní postavy (včetně syna) působí neživotně a zkratkovitě (co může fungovat v rámci žánru krimi, tak u psychologického dramatu nemůže stačit na vybudování uvěřitelného fikčního světa). Onen fikční svět je vůbec velkou záhadou. Většina exteriérů působí jak normalizační dobovka (vybrané lokace ze Znojma, Ústí nad Labem a Litvínova), čímž značně podporuje stereotyp evropského sociálního dramatu "z východu." S neutěšenými reáliemi současného Česka pracovali daleko lépe například Staříci, zde padla realističnost za oběť obrazové stylizaci. Po dlouhé době je u českého filmu znát práce s více plány ve zvukové stopě, což ovšem naráží na nepříliš povedené herecké výkony. Takže sice slyším, co si v autobuse lidé mezi sebou šeptají, ale ta nepřirozenost tahá za uši. Vedlejší a komparzní role jsou vůbec velký problém, vysoká míra strnulosti se tu vydává za civilní herecký projev. Mediálně známý případ z Břeclavi je velmi atraktivní, protože nabízí drama až skoro antických rozměrů, proto je však o dost těžší ho zpracovat tak, aby nepůsobilo tezovitě a pateticky (reklamně přehnaný kraťas Strach z roku 2013, zpracovávající stejný příběh). Oběť nenabízí patos, jen jednostranné neživotné konstatování postrádající nějakou míru ambivalence, kterou by si takové téma zasloužilo. (26.03.2023)

Náhodou zaujímavo natočené, pretože režisér sám seba dostal do pasce. On totiž tie správne ingrediencie pozná, takže hodil do hrnca Ukrajincov, Cigánov a náckov, zamiešal do koktejlu a šup, vyšla mu zmes, od ktorej povinne očakáva ceny. Lenže sa prerátal, keď postavíš Ukrajincov proti Cigánom, ups, to už potom ukazuješ, že jeden z nich nemusí byť taký dobrý, ale vycúvať už nešlo, takže to hodíme na tých Ukrošov, aby nebol náhodou rasizmus a mohol by som poukázať na neonacistov. Paradoxne, režisér dokázal vložiť aj sci-fi prvok, kde v Česku je to samý nácek, za to pani z Ukrajiny o takej ideológii nikdy nepočula, veruže pozoruhodné. Na film sa však dá pozerať, je tu očakávanie, ako sa to rozuzlí, človek aj ukrajinské slovíčka podchytí, ale treba uznať, že film je v niečom priehľadný. Pretože ukazuje možný konflikt medzi Zakarpatskými a Indočechmi, pritom je jasné, že takéto súboje sa nedejú a že najnovšie battle zvádzajú osadníci na východe Slovenska napríklad s Afgáncami, pričom sledovať tento súboj hygienických návykov bolo ako sledovať dvojku Bitky bastardov z Hier o tróny, samozrejme vyboostovanej a premenovanej na Bitku Australopithecov. V každom prípade to režisér Blaško priviedol nakoniec do politickej nezávadnej polohy, kde správne poukázal, že politici sa snažia vybiť len kapitál pre svoje záujmy, na druhej strane veľkú časť českej spoločnosti nenápadne označil za rasovo nenávistných a potom dŕb, prídu takéto články, ako Indovia váhu svojej palice prenášajú na chrbty Azovčanov. Asi zase sci-fi. A keby aj nie, netreba im to mať za zlé. Oni keď nemajú s kým, tak sa vedia vymlátiť aj medzi sebou. A v tom ich netreba rušiť. 🤫 (08.12.2023)