Režie:
Michal BlaškoScénář:
Štěpán HulíkKamera:
Adam MachHudba:
Jonatán PastirčákHrají:
Klára Melíšková, Denisa Barešová, Miroslav Hanuš, Ivan Trojan, Johana Matoušková, Milena Steinmasslová, Jan Nedbal, Marek Pospíchal, Elizaveta Maximová (více)Epizody(3)
Obsahy(2)
Pracovitá, strohá a ve svých činech pevně přesvědčená o vlastní pravdě si jde zdravotní sestra Hana Kučerová tvrdě za svým. Názory jiných nereflektuje, na ničí přání se neptá. Ona přece ví, co je pro ostatní dobré. Mezi kolegy a sousedy tak přirozeně není příliš oblíbená. Kolegyně v nemocnici odsuzují Hančin příkrý přístup k pacientům, ona zase neschvaluje jejich ochotu navazovat intimní vztahy s lékaři. V tak napjatém prostředí se primář Vaculík snaží zachovat mezi sestrami na oddělení alespoň částečný mír a vytvořit pro pacienty potřebný klid. Pro Vaculíka je pacient na prvním místě. Jenže jak on, tak pravděpodobně všichni kolem něj mají svá tajemství a motivace, ve kterých není snadné se orientovat. Jak rozhodnout o tom, co je pravda a co lež, když fakta nemluví jednoznačně a jediné, co máme k dispozici, jsou naše pocity a domněnky? Jak jednoduché je soudit věci podle toho, jak vypadají v našich očích, a ne podle toho, jaké opravdu jsou? (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (170)
Nechal jsem se nalákat příznivými kritikami z csfd - a bezpochyb souhlasím s filmem i jeho hodnocením. Proto jen dvě nepodstatné poznámky: Ústřední postava hraje (má hrát?) svoji roli tak, aby se jevila nesympatickou, avšak zároveň tak, aby bylo poznat, že inkriminovaný čin neprovedla. Potom je už snadné dokázat, že zde není žalován její čin, nýbrž její osoba, která svým bytím obžalovává či přinejmenším znejisťuje existenci těch, kteří jsou považováni za pouhé svědky... Vedlejší postavy (a to je pro mě asi největší pozitivum) zastupují právě ty "podezřelé" činy (zřejmě i trestně postižitelné), které se odhalují či vyplouvají na povrch při řešení hlavní kauzy. Tyto činy jsou tu, ale jsou zároveň mimo pozornost, jen naznačeny, protože nikdy nebudou veřejným předmětem a projednávány budou jen v rodiných a společenských kruzích... Dovedu si představit, že film ocení především zdravotnický personál - a přitom se nad sebou zamyslím, protožr to s ním jde dost z kopce... Zkraje filmu jsem se domníval, že se bude nejspíš jednat o Marii Fikáčkovou (viz též Stanislav Motl), která vraždila kojence v roce 1960), ale dle "obětí" bylo brzo jasné, že se jedná o celkem nedávný případ Věry Marešové - snad jen s tím rozdílem, že by si po milionových odškodněních už sotva (neúspěšně) hledala zaměstnání ve svém oboru. ()
Nevídaný počin. Měl jsem vážně pocit, jak když sleduju nějakou tak akorát artovou minisérii na HBO a nejvíc mě překvapil fakt, že tvůrci nepotřebovali nijak šokovat a zrychlovat tempo, ačkoli hádám, že by to někteří diváci možná i uvítali/potřebovali. Melíšková on point a Barešová bude podle mě brzo naprostou hvězdou a imho čeká jen na nějakou hlavní roli, kde zazáří. Vztah mezi matkou a dcerou byl až fakt neuvěřitelně uvěřitelný - a to opět bez využití nějakých trapných extrémů. Doufám, že ČT s podobnými kousky bude přicházet častěji. 4,5* ()
Od prvých minút bolo zrejmé, že sledujeme pozoruhodné dielo. Skvelá práca kamerou a vyzretá réžia mladého režiséra, ktorému zverili prvú veľkú prácu v kariére sú ozdobou tohto televízneho filmu. Ale to najlepšie ešte len prišlo. Klára Melíšková v úlohe obvinenej zdravotnej sestry je stelesnením herectva a jej výkon si pýta všetky lokálne herecké ceny. ()
Pravidelným divákům Ordinace v růžové zahradě bych toto dílo nedoporučil, neboť by po něm nemuseli mít úplně dobré spaní (smrt Čestmíra Mázla je oproti Podezření skutečně čajíček, jenže co já můžu ve skutečnosti vědět…). Na podobnou minisérii jsem čekal strašně dlouho a jsem vážně rád, že se u nás pod křídly ČT protentokrát urodilo ryzí sociální drama ze soudní síně, které odvážně otevírá doposud tabuizovaná nebo upozaďovaná témata. Opravdu si nevzpomínám na jakýkoli projekt (možná s výjimkou některých dokumentů), který by podobným způsobem přibližoval úděl a možný syndrom vyhoření u zdravotních sester. Do toho portrét ústřední postavy, která je tak nějak divná (přesněji řečeno nezapadá do obecně platných škatulek a měřítek slušné společnosti) a logicky se stane podezřelým číslo jedna v kauze úmrtí pacienta. To, že vnímavý divák vede v podstatě po celou dobu boj jak s hlavní postavou, tak s reakcemi a postoji jejího okolí, považuji za nejzdařilejší aspekt celé minisérie. Klára Melíšková je se svým napůl nepřítomným a občas pekelně mrazivým výrazem herecky bezchybná. Jeden z nejlepších projektů České televize za hodně dlouhou dobu. [90%] ()
Lidskej příběh o apatické sestře, která se dostane do vykonstruovaného křížku se zákonem kvůli tomu, že se k lidem nechová pěkně. Ta megera s pískem ve vagíně je to fakt na fakcu, což je na jednu stranu dobré, protože to právě z této minisérie dělá projekt, kterej se divákovi nevtírá. Na druhou stranu si tvůrci emocionalitu diváka neomotají kolem prstu, protože hlavní postavu vlastně ani moc nemusí. Mně osobně nevadí, když je protagonista pochybného charakteru - některé mé oblíbené filmy jsou dokonce o pozérech, vrazích, lhářích, lakomcích, lidských pijavicích... Jde však o to, že v těchto mnou oblíbených filmech generuje charakter postavy humorné či bizarní situace. Takto se neděje zde a dít se ani nemá, protože tento příběh je velmi seriózní, přísně dramatickej a vážnej. Proto zamrzí občasné nedokonalosti ve scénáři a herectví. Člověk by mohl říct, že dobrý herec má zvládnout i průměrně napsaný dialog. Podle mě má dobrý herec dobře zvládnout dobrý dialog, který má na starosti scénárista. Některé konverzace mezi postavami však byly vyloženě směšné svou schématickou urychleností (hádka dcery s matkou hned na začátku). Občas mě to úplně vytrhlo z uvěřitelnosti, kterou každé dobré dílo navozuje a udržuje. U tohoto typu děl na tom záleží obzvlášť. Průměrný divák to snad ale ani nepocítí, páč jeho nevybroušený vkus nedetekuje moment, kdy se z dosud organického dění vytratí autenticita. Moji rodiče z toho byli nadšeni. Nutno ale uznat, že po většinu času je to zvládnuto dobře. Audiovizuálně to ale nemá žádný drive, což zapříčinilo, že jsem při sledování dělal něco jiného. Nebylo třeba neustále být očima nalepen na obrazovce, když to vypadá průměrně. Kvůli tomu, jsem však celému případu nedal dost pozornosti a řada detailů mi unikla. Teď nedokážu říct, o co tam vlastně šlo. Spolčily se proti ní kolegyně, kteří jí měly plné zuby nebo jen byla zneužita pro politické hry v souvislosti se změnou vedení nemocnice? V tom, co se tam vlastně dělo, jsem byl ztracen. Možná je to chyba i toho, že informace nebyli divákovi dost dobře předány a v celé té zašmodrchanosti nelze mít perfektní přehled, ale to nedokážu posoudit, protože jsem nedával dostatečný pozor. Přesto mi to nijak nevadilo. Přesně vím, co se umělec snažil říct. Divák by se měl zamyslet nad nejednoznačností faktů, urychlených soudů a smutné skutečnosti naší společenské a mediální reality. O tom všem si jsem vědom. Podezření mi neříká nic nového, ale to jsem jenom já. Souhlasím s tím, že má cenu toto téma prozkoumávat. Celý projekt u mě ale nepadl na úrodnou půdu. Do celé věci jsem nebyl dostatečně vztáhnut. ()
Galerie (65)
Zajímavosti (18)
- Na konci epizody zazní píseň „Keď si sám“ od Evy Kostolányiové. (Winster)
- Při příchodu policisty ve 30. minutě je u prázdného lůžka zavěšena infuze G10% a nasazené stříkačky v linernáích dávkovačích (dále i infuzní hadičky apod.) Což je u prázdného lůžka nemyslitelné. Vše se chystá až přímo pacientovi. (Winster)
- Po úmrti pacientky sestra otevře okno. Tento „symbol“ se provádí na většině zdravotnických zařízeních, aby duše mohla odejít... (Winster)
Reklama