29. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2021

Hezký design scény a grafika, Havelka kultivovaný až nudný, na druhou stranu dobře korigoval povýšený hejt Malé Sonji směrem k ruským občanům - bez hrozby patnáctiletého vězení se lehce moralizuje a hraje na hrdinu. Ostrouhání extrémně přeceněné Okupace extrémně přeceněného Nohejla potěšilo. Za bombastickou informaci, že sedmaosmdesátiletý bůh surrealismu Švankmajer dokončuje dva nové celovečeráky (!!!) bych však po právu oceněného zvukaře Špajla a producenta Kallistu nejraději zulíbal. (05.03.2022)

Simulátor přihřívání polívčičky. Pokrytectví a populismus v té nejryzejší podobě. Už to dávno není o předávání nějakých cen (platí nejen pro Lva). Je to o zoufalcích, kteří nakráčí na podium z nějakého údajného důvodu, jakože předá cenu/ převezme cenu a začnou zvracet hovna z huby. Každou chvíli se na různých koutech naší Zeměkoule dějí svinstva a já jsem nikdy dřív nezažil, že by někdo na Lvech a jiných ceremoniálech poukázal třeba na Barmu a nosil barvy její vlajky, nebo nějaké země, kterou někdo okupoval (Amíci např.). Samozřejmě že ne. Nejelo to totiž v médiích a strůjcem problémů byly země, které přece přinášely demokracii. Tudíž primitivní české ovce u TV a v sále, které nevidí dál než, co jim řekne/ napíše mediální žumpa, by o tom ani nevěděly a tím pádem by ten daný hnojomet na pódiu nesklidil zkurveně pokryteckou a populistickou "slávu". A tak se nám tu vyblijí např. MEGAprasnice Čvančarová, ze které bylo cítit, jak se předvádí, nebo Holubová, která byla úplně na přesdržku tím, jak evidentně zabloudila z nějaké alternativní reality ze 17. listopadu 1989 a zamrzla tam. Obrací se mi z nich žaludek, naplival bych jim do ksichtu. Hnus, velebnosti! (12.03.2022)

Spokojenost. Že večer probíhal v duchu vyjádření podpory Ukrajině beru. Mně by se naopak eklovala pokrytecká zábava ve stylu "jakoby nic", "žijeeeem a pijeeeem". Že stávající situace mnohé ze zúčastněných přemohla, chápu, protože mě,  mé blízké a známé, to přemáhá druhý týden také a několikrát denně. Havelka příjemný, decentní, jeho umírněné moderování bylo vkusné, adekvátní aktuální situaci. Osobně bych nedávala třeskutou řachandu, když nedaleko od nás, v ten samý, mrazivý večer, čekají lidé desítky hodin ve frontách na vstup do bezpečnější krajiny, když jejich chlapi na válečných frontách nasazují a pokládají životy. Drsné filmečky o válce to jo, co? Ale realitka, se vším kolem toho, to už  přiblbým hlavičkám pod vousy nejde... Klasika. Že je v současnosti názor uniformou, to už je asi vyšší morální matematika. Oceněným gratuluji, letos se urodilo několik vydařených filmů a ve více kategoriích bych cenu přála všem nominovaným. Mně slavnostní večer sednul, s kvalitním hudebním doprovodem (když vzpomenu na neposlouchatelný a neuctivý trapas, který tam před lety předvedla, na pokyny režie, Vladivojna... ), jsem ráda, že si umělci odpustili raut a částku věnovali na smysluplnou věc, také, že veřejnost mohla opět přispívat formou DMS, kdo chce, dá, kdo ne, nedá, proč nevyužít další přímý přenos? Líbila se mi Jitka Čvančarová ve své nejslavnější róbě, to skutečně nejen pobavilo, ale líbí se mi, když si člověk stojí za svým, Jitko, jste skvělá! Těší mě Lev do Ostravy pro Pavlu, za výbornou hudbu ve skvělé Okupaci, cena pro úžasné Myši patří do nebe i vše pro Zátopka. Flašinetovým kritikům Českého lva by se dalo navrhnout, aby neztráceli čas. Vždyť není nic jednoduššího, než si v noci přečíst seznam oceněných, třeba tady. Během přenosu by mohli trávit čas nějakým kvalitním filmem, třeba o reálných dopadech války na společnost. (06.03.2022)

Za mě strašně dlouhý, za chvíli bude i cena za to kdo se během natáčení nejlíp vysral, fakt nuda, přitom v pohodě, Umělcíí přišli, řekli a odešli, Jirka Havelka nebyl špatný, ale utopený v nekonečnosti. Ty základní ocenění jsem docela čekal viz mé komenty k těm filmům, ale kdyby to vyhrál někdo jiný tak se nezblázním. Podporu Ukrajině chápu, zejména když tam má někdo rodinu - Elizaveta Maximová či spolupracovníky, to co se tam děje není politika, ale brutální vyvraždovaní obyvatel jedné země, je to odporný a mám pochopení pro všechny, co to v nich silně emotivně rezonuje a mají potřebu se vyjádřit v tomto případě to beru, co neberu je délka a nezábavnost. (05.03.2022)

Docela to tu bylo fajn. Vlastně přesně v tom duchu, co jsem potřeboval, abych si u něčeho večer odpočinul. Celý ten večer byl navíc o podpoře Ukrajiny, což chápu a bylo to naprosto logické. Takže i vzhledem k dané situaci to tu bylo poměrně emotivní víc, než je zdrávo. Nejemotivnější moment byl asi, když na scénu přišla Elizaveta Maximová. Moderátor Jirka Havelka to ale obecně s přehledem zvládnul a sypal tam docela fajn suchej humor, kterej do večera příjemně sednul. (11.03.2022)