Godzilla x Kong: Nové impérium

No páni. Příběh z Dutozemě aneb jak vytrhnout Kongovi stoličku. V řadě příběhů a dějové linky těchto godzillovských filmů musí být planeta totálně na hovna. New York, Tokio, teď Řím, Rio de Janeiro, Káhira. Titáni si vesele kráčí po zemi, vyřizují si svoje účty. V podstatě chrání lidstvo, ale ze rozjebou nekolika milionové město na sračku. Ale očividně nikdo nezařval, jinak by je nevelebili.  No ale rozjebávaní měst už není v trendu, pojdme rozjebat Dutozem. Ale kde vzít nějaký nápad? Tak jak již tomu bývá zvykem u těchto namrdkuměstofilmů přichází záporák dávno zapomenutý z nejtemnějšího koutu než je nejtemnější kout vesmíru. No tak tady vychází opičí král z ještě víc dutější země než je ta dutá Dutozem na povrch, aby si podrobil Naddutozem v čele s ledovou kralovnou za doprovodu Césara z planety opic a motýla Emanuela. A a na to konto se Godzilla rozhodla, že sežere všechen uran a plutonium na planetě a vydá se zachránit svět. Já nevím no. Je to hloupé, nebo dobré? Asi z hlediska godzillovských filmů je to pořád okej. Dokoukal jsem to, celkem jsem se pobavil. Asi to bylo dobrý. Ale co přijde potom? Škoda že naše planeta není velká jak Jupiter. To by bylo doprdele nápadů a kam by se sral opičák z nejvíc duté země než je ta nejdutější. (20.05.2024)

Pro tohle monstruniversum platí, že už je vytěžené až na dřeň a každý další film včetně tohoto, už bude jen nastavovanou kaší, do které se přidává kdeco. V tomto případě tu vedle klasických potvor potkáte Planetu opic, nedomyslitelné pyramidy, kmen moudrých telepatů a samozřejmě rozflákané světové metropole plus hromadu dalších motivů, které už jste někde viděli. Ale s vypnutým mozkem je tenhle digitální maglajz celkem zábavný a mohl by být ještě zábavnější, kdyby tvůrci zcela nerezignovali na na lidi. Je mi sice jasné, že tady to není o nějakých hlubokých charakterech, ale takhle salbé postavy jsou moc i na tohle. Konga s Godzillou bych zase na čas odložil k ledu a vrátil se k nim nejdřív za 10 let. 55% (23.05.2024)

Kdybych měl srovnat předchozí Wingardův ´Godzilla vs. Kong´ a tohle, pomohl bych si srovnáním, že to je jak koncert ´Def Leppard´ vs koncert grindcoreových ´Cannibal Corpse´. Tedy uhlazený, trošku předvídatelný, bezpečně šlapající rock vs. naprosto z řetězů  utržená grindová divočina v předních řadách obecenstva až zdraví nebezpečná :o) Viděl jsem skoro všechny japonský godzillí filmy ze SHOWA a HENSEI éry, a s jistotou můžu tvrdit, že v žádném z těch cca 25 filmů nebyly takový šílenosti, jako jsem viděl tady. Ani ve filmech Ishiro Hondy nebo Juna Fukudy, kteří točili tak trochu s rozvážností, takový bezpečný kaiju mainstream, byť si tam Godzilla s Kongem dávali wrestlingový chmaty, nebo v jiných dílech se do toho přimotali ufoni, chobotnice, monstra vzešlá z toxických odpadů atd. Tenhle film, ten byl úplně vymknutý z kloubů. Scénář vypadal, jakoby ho psalo 11-leté dítě s přebujelou fantazií, kde se vršila jedna absurdita za druhou, ale všechno to mělo nadstavbu v podobě neskutečného FANSERVISU. Lidské postavy redukovány na zbytečnou stafáž? Odškrtnuto. Ochránkyně Mothra? Odškrtnuto. Děj, který nedává ani stopy elementární logiky? Odškrtnuto. Už tady chyběla jenom baby godzilla s malým japonským chlapečkem. Celý film jsem se nevěřícně smál tomu, co vidím, ale s podobně kaiju pozitivním kámošem jsme si to strašně užívali. A zároveň jsem litoval postarší manželský pár přede mnou, kteří u toho museli strašně trpět a pán se v půlce zvednul a raději šel usrkávat pivo do kino-baru. Absolutně nepochopím (a zároveň cením), že na takovýhle v podstatě NE-mainstream a zároveň fanservis pro zasvěcené dalo hollywoodské studio, které si běžně dělá finanční propočty, predikce a divácké průzkumy, takový budget a Wingardovi tuhle šílenost odkleplo. Už to asi nikdy nechci vidět znova, ale ten neočekávatelný pocit v kině byl k nezaplacení. KAIJU stále žije, vy volové! (23.04.2024)

Je to žánrový standard, který mě osobně stačil. Vizuálně nápaditý, akcí naplněný a hlavně zábavný snímek, jenž sbírá body přesně tam, kde by měl. Zamrzí větší absence Godzilly, nevýrazný záporák a souboje monster převážně mimo povrch Země. Mytologie a příběhové věci nedávají vůbec smysl a je to hloupé až do nebes, stejně tak jako předvídatelné. Pokud však dokážete vypnout mozek, užít si opravdovou atrakci pro kina a bavit se u dobře natočené akce, je tento snímek pro Vás jako stvořený. V opačném případě do kina nechoďte. A jestli se dočkáme trojky? Osobně si myslím, že už nebylo třeba ani pokračovat tímto a měl by se Monsterverse nějak uzavřít. Jestli tomu věřím? Ne. Pokud snímek vydělá, závěr trilogie tady máme do pár let. (30.03.2024)

„Help, I'm steppin' into the twilight zone…“ Nejde srovnávat, ale užil jsem si to stokrát víc než druhou Dunu. Wingard propůjčuje téhle uřičené kaiju fantasmagorii sebevědomý formální ksicht a mně osobně dělá obrovskou laskavost – vždycky jsem si říkal, že japonskou monstrságu bych hrozně rád nakoukal a strašně moc bych ji chtěl mít rád, ale vizuální provedení je u starších kusů prostě tak katastrofální a směšné, že to nedokážu. A teď jsem dostal hollywoodský dárek s prvotřídními efekty, kde se dějí tak šílené a tak zábavné věci, že moje neskrývaně spokojená tvář v kině mohla být skvělým úlovkem pro skrytou kameru. Je to už skoro úplně odtržené od reálného světa, ale jeho zapojení a interakce s monstry, zasazování mezi ničené pamětihodnosti a technologický futurismus jsou současně kreativnější a svým způsobem i stylovější než kdy dříve. Pomáhá tomu už jen dobře vložené zapojení dokumentární formy, zpravodajství a nakonec i zoomování jak z archivu Monarchu. Tempo je neskutečně šláplé, a přestože postava konspirátora už je trochu pasé, lidské postavy vůbec nepřekáží. Vévodí stejně Kong, jehož etudy nabízí zase jiný zážitkový experiment a jeho polidštění rozprostírá plno nových možností, jež nyní chtě nechtě musím nazvat vzrušujícími. Podzemní říše vypadá jako nový zlatý důl pro těžbu dolarů ze světa tak neurvalého, že v rámci západního mainstreamu nemá dlouhodobě konkurenci. Antigravitační bitka Godzilly a Konga mě naprosto překvapila i vrchovatě uspokojila ty divácké choutky, jež mám hluboko zakódované a je zatraceně složité jim dopřát nějakou euforii. Edwardsova Godzilla mi šmakuje víc, ale tohle je dílo naprosto odpovídající svému kánonu i námětu a já za něj děkuju. „My beacon's been moved under moon and starWhere am I to go, now that I've gone too far?…“ 85 % (05.05.2024)