Metoda Markovič: Hojer

Lněnička a Uhlík- herecký koncert! Výborné v každém ohledu. V člověku se všechno sevře, když pomyslí na dosud neznámou ženu, která se z nějakých pohnutek vydala na procházku k vodě a její blízcí se nikdy nedozvěděli, kam se poděla, co se jí stalo. Čert ví, kolik žen měl ďábel Hojer na svědomí. Seriál sklízí zaslouženou chválu, všem tvůrcům i aktérům úspěch přeji, dali si očividně záležet, dramaturgicky výborně vystavěno, vizuál skvělý, stejně jako režie, obsazení, scénář i kamera. Závěrem: Dana Heribana je veliká škoda, čest jeho památce. Pokud se schyluje k Spartakiádníkovu, budu se těšit. (02.03.2024)

Troufám si tvrdit, že kdyby u nás byly nominace na seriálové Oscary, tak jich tento český KLENOT nasbírá hned několik. Náš "Lev" se mu jistojistě nevyhne. Po Pustině a Devadesátkách další český seriál, který mě ohromil svým zpracováním a hereckými výkony. Tohle byl opravdu herecký KONCERT, jak díky hlavnímu a velmi sympatickému vyšetřovateli Markovičovi, tak především díky ztvárnění "Ládi Hojera", užívala jsem si každý jejich dialog (i monolog). Mám radost, že českou kinematografii ještě nemusím házet na dno žumpy, 93%. (14.03.2024)

Nova produkuje nekonečné množství škváru, ale když se jí něco povede, tak to vážně stojí za to. No a Metoda Markovič: Hojer je m ožná to nejlepší, co kdy vyslala do světa a ke špičce to patří i v rámci celé porevoluční tvorby. Nebudu vypisovat přednosti. To už tady udělali a jistě udělají jiní. Ale zastavil bych se u detailů. Strašně mě baví, když si tvůrci dají práci s tím, aby i ta nejnitěrnější blbost odpovídala dobovému zasazení. A tady jsem si toho uži do sytosti. Za všechno bych jmenoval plastový talířek, který jsme za totáče měli snad všichni a opomenout nelze ani neoholené podpaždí Sarah Hlaváčové. Tyhle věci se tu mihly snad na vteřinu, ale o to víc si jich cením (jo, u toho podpaždí to zní divně, já vim). A nejde nezmínit herce. Lněnička na mě tady půsubil jako tuzemská verze Neila Maskella a toho můžu a Petr Uhlík by asi neměl chvilku vylézat na ulici, přičemž s holkama by mohl mít nějakou dobu docela problém. Za mě pecka a doufám, že s Markovičem se ještě setkáme. Třeb při pátrání po spartakiádním vrahovi. 100% (02.03.2024)

Čakal som českú variáciu na Mindhuntera alebo Black Bird. Ale to je úplne iná liga. Česi znova ukázali, že kvalitatívne nemajú na viac ako variácie Ružových záhrad a podobných seriálov. Plusy: výprava je skvelá a herci sa snažili. Bohužiaľ to celá potápa scenár. Je to neskutočne naťahované. Úplne by stačil dvojhodinový film. Línie s vedľajšími prípadmi úplne zbytočné. Venovali sa im príliš  krátko, aby fungovali sami o sebe a tak len otravovali. Línia s inžinierom bol tiež vlastne naviac a to napriek tomu, že v poslednej časti mala pekné vyústenie a vlastne ma jeho prípad zaujímal viac ako ústredný prípad dementného sériového vraha, ktorý za každú cenu hľadal kamaráta a hlavný vyšetrovateľ mu v tomto ohľade dokonale poslúžil. Piata epizóda, kde Slovákov zase raz vykreslili ako ožranov, bola dno seriálu. Celkovo strašné sklamanie a umelo vyhypovaná záležitosť. P.S: Už behom druhého dielu ma začalo extrémne iritovať jak si tam každú minútu niekto zapáli cigaretu. Snáď len deti tam nefajčili. Divím sa, že sa všetci Česi už dávno neufajčili k smrti. Teda, ak by som mal brať to, čo sa dialo v tomto seriály, vážne. 4/10. (04.04.2024)

Asi to není nejvhodnější přirovnání, ale vzpomněla jsem si při sledování seriálu na lovce krokodýlů Steva Irwina. Ten se taky dokázal mazlit s živočichy, ke kterým by se většina lidí bála přiblížit, natož si na ně sáhnout. Jiří Markovič měl výjimečný dar, schopnost vcítit se do druhého člověka, bez předsudků, bez soudu. Přízeň vyslýchaných a jejich spolupráci si získával určitě taky svým klidem, jistotou a absencí strachu nebo alespoň schopností nedat ten strach najevo. Seriál se ohromě povedl, celé to působí, bez ohledu na absurdnost mnohých situací, velmi autenticky a přirozeně. (24.03.2024)