Cesta do tmy

Dokoukal jsem tuto "inscenaci" pouze díky tomu, že Svoboda natočil Sametové vrahy. Pointa nebyla úplně špatná, ale chtělo by to asi lepší obsazení i propracování scénáře, který působil až příliš přímočaře jako z Bakalářů. Policie v tomto filmu byla v zásadě zbytečná a klidně by se to bez nich obešlo (zejména bez řvoucí zásahovky před bankou). Konec by mohl být buď otevřený, nebo končit např. čtením rozsudku ze soudní síně. (20.11.2023)

Hodnocení přidám až to skončí, tedy jestli to vydržím do konce... To je masakr! V neděli na veřejnoprávní televizi a nejspíše i za koncesionářské poplatky. Soudruh Svoboda by měl točit výhradně za své nebo za členské příspěvky ostatních stranických soudruhů, protože tahle sračka, to se jen tak nevidí! Soudruh režisér je zvyklý, že za totáče byli policajti vždy za debily, ale to co z nich dělá tady (chudáci vyjednavači a spol.), to je na žalobu a kriminál. Rejža a scénarista v jedné osobě se pasoval zase  a znovu v žalobce společenských pořádků - právníci a politici momentální garnitury zobrazuje tak trapně a tendenčně, že i Major Zeman byl proti tomu komedie.  A to se nebavím o scénáři a debilních dialozích! Jak může takový člověk dostat v dnešní době prostor? Naprostý hnus! Takže mám jasno a Odpad je tady jak ta rudá hvězda na komunistickém praporu! Snad jen ten název díla odpovídá! (19.11.2023)

Jiří Svoboda se svými thrillery skrz atraktivní zápletku snaží vyjadřovat ke společenským jevům současnosti, na čemž by nebylo nic špatného. Většinou si vybere nějakou literární předlohu, ovšem sám si ji zpracuje do scénáře a výsledky jsou všelijaké. Nevím, jestli je to zrovna tímhle, ale Cesta do tmy je zatím to nejhorší, co cca za dvacet let natočil. Bez napětí, šťávy, plné klišé a jednorozměrných postav (pomalu až karikatur), s vizuálními hrátkami á la devadesátá léta, neustále se opakujícími scénami, které divák znovu vidět nepotřebuje, ale kterými ho lze mučit. Jiří Svoboda je bez debat legenda, ale pokud natočí ještě dva, tři podobné snímky otřesné úrovně, nepůjde to k duhu vůbec nikomu. (23.11.2023)

Pane bože, to byl patos. Jakože nápad super. A obecně ty myšlenky, které se to dílo snaží předat jsou zajímavý, bohužel to provedení je velice nešťastný. Zbytečně přímočaré, i přes reálné problémy na které poukazuje absurdně nerealistické, podivně natočené a jak už jsem zmínil tak okatě hrající na city, až to bolí. Ne, opravdu. Kolikrát musí policisté za půl hodiny zmínit, že je tam jedenáct lidí a DVĚ DĚTI, které je potřeba dostat ven? Opravdu potřebujeme moralizování ohledně politiků? Vážně musíme tu samou vzpomínku na rodinné štěstí vidět čtyřikrát, aby nám došlo, co hrdina ztratil? Já už si delší dobu stojím za tím, že by Svobodu nikdo k režii moc pouštět neměl a měl by ho nechat jenom jakéhosi dramaturga. Protože vždycky přijde se zajímavým námětem, který se dotýká aktuálních společenských témat ale nezpracuje ho nejšťastnější. A i tady jsou záblesky toho, že by to mohlo být pod jiným vedením super. Ale v téhle podobě moc není. A to že film má znělku, to je jen taková bizarní třešnička na dortu. (27.01.2024)

Nakonec za mě docela slušná dramatická moralita. Jsem za jedno s Alexejem Pyškem, že bychom se asi moc nikam nedostali, kdyby každý, kdo přijde o dítě, někoho krouhnul a přepadnul banku. Ale mám pocit, že na velký problém, který představují drogy, se v dnešní době přes řadu jiných problémů často zapomíná/nedostatečně upozorňuje. A to ten problém určitě nikam nezmizel. Tohle může za mě být docela dobrá připomínka (i když to určitě není film jen o drogách). Nejsilnější byly z mého pohledu retrospektivy a hudební "vložky", slušné herecké výkony. Tak jak mi mnohdy dojem z jinak slušného filmu pokazí závěr, tak tady se to nestalo vůbec, naopak jsem vlastně dlouho neviděla konec, který by mi do celého příběhu seděl (se vším všudy) jako tento (i když nemůžeme asi mluvit o žádném happyendu). 70 %. (19.11.2023)