Zulu
Zulu
Zulu
Zulu
Režie:
Cy EndfieldScénář:
Cy EndfieldKamera:
Stephen DadeHudba:
John BarryHrají:
Stanley Baker, Jack Hawkins, Ulla Jacobsson, James Booth, Michael Caine, Nigel Green, Patrick Magee, Chief Mangosuthu Buthelezi, Neil McCarthy, Gary Bond (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Film Zulu je strhující rekonstrukcí střetu u Rorke's Drift, k němuž došlo roku 1879 v jihoafrickém Natalu. Čtyřtisícové vojsko zulských válečníků už zmasakrovalo obří britskou armádu a teď míří k mnohem menšímu cíli, základně Rorke's Drift. V lednu roku 1879 zahajují Britové válku proti Zulskému království, domorodému státu Jižní Afriky. Předpokládají, že s dobře vycvičenou a moderně vyzbrojenou armádou, která čítá na 1350 vojáků, dosáhnou snadného vítězství. Následuje však krvavý konflikt, v němž jsou Britové převálcováni čtyřtisícovým vojskem Zulů a téměř kompletně pobiti. Po tomto vítězství se zulští válečníci chystají zaútočit na malou základnu Rorke's Drift, v níž 150 příslušníků britské armády hájí velké množství zásob. Ve středu 22. ledna 1879 se na ni zulští bojovníci během celého dne i noci opakovaně pokoušejí zaútočit, ale marně. Nedaří se jim prolomit její obranu a nakonec se stahují zpět na své území. Britská veřejnost, která následkem debaklu u Isandlwana lační po hrdinech, je výsledkem této odvážné akce nadšená a obránci Rorke's Drift jsou vyznamenáni jedenácti Viktoriinými kříži. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (92)
Na 64. rok nesmírně povedený válečný snímek. Michael Caine coby cucák tu předvádí chladné anglické herectví. Příběh z prostředí, kde mladý W.Churchill budoval svoji vojenskou kariéru. Zajímavá ukázka britské bojové taktiky, která tu přinesla svoje ovoce. Hrdinství se tu neodvíjí od lásky k vlasti či královně, nic jiného jim nezbývá. No a pak mě napadlo...kdybych byl mezi těmi vojáky, posral bych se strachy! ()
Perfektní retro válečný film, na kterém od první minuty poznáte, že je "made in UK". Parta britských vojáků brání nemocnici proti čtyřem tisícům Zuluů - střelné zbraně a dobrá organizace proti taktizujícím Zuluům, kteří nabíhají s kopími v rukou v nekončících vlnách.... Navíc ve filmu baví průběžné britsky suché (a svým způsobem vtipné) debaty důstojmíků i mužstva. K tomu excelentní mladý Michael Caine a heroická hudba Johna Barryho a máte šedesátkový velkofilm jako dělaný. Pokud hledáte cokoli jiného než vcelku historicky věrnou řežbu občas prokládanou suchým fórkem, nenajdete to. Jinak popis k filmu je pěkná blbost, protože Zuluové se rozhodně nebránili, ale naopak napadli britské kolonie ležící na jih od nich. Druhá věc je srovnání s o mladším filmem Zulu Dawn, které je z podobné doby, jen o kousek dřív (Britové nejdřív náhodně prohráli a pak místní totálně rozdrtili) a tady mě o něco víc bavil Zulu. ()
Historicko-válečný film či spíše válečná řežba. 150 britských vojáků někde na konci 19. století proti 4 tisícům nasraných domorodců. První hodinu se to rozjíždí, připravuje na obranu, druhá hodina je řežba jak blázen. Kdyby ti Zuluové chtěli a napochodovali tam všichni najednou, roznesli by je na čepicích. Jako řežba je to výborné, morálně mám trošku problém fandit udatným kolonizátorům, kteří masakrují domorodce bránící své domovy. A to nejsem sluníčkář, spíše naopak. Nechtěl bych vidět, co by na ten film říkali dnešní BLM aktivisti. Historický film roku 1964. ()
Mohlo by to být na plný počet, protože naběhnuto je. Ale co jsem nezkousl je ta fušeřina při osobních soubojích, to je prostě šlendrián. To už i ten několikrát tu zmiňovaný Vinnetou je natočený lépe... Vypadá to, že se nedostávalo peněz, jinak si to nedovedu vysvětlit. Zřejmě i proto je tu tisícihlavá Zuluská armáda představována tak stovkou černochů. Když to pominu, je tu spousta krásných a strhujících scén. Nelze pominout zulu multisvatbu, souboj písní, nebo ticho před bouří. Pěkný film, ale jeden z mála, který by si zasloužil remake! ()
Vizuálne veľmi presvedčivý vojnový film, hlavne na rok 1964 fakt sýte, pekné farby. Ale dejovo pre mňa takmer španielska dedina, nezaujímavé a tí, ktorí sú tu považovaní za hrdinov sú v skutočnosti okupanti, zlodeji a vrahovia. Neviem, prečo by som mal fandiť padlým Britom v zemi, ktorej priniesli v konečnom dôsledku skazu. ()
Galerie (65)
Zajímavosti (19)
- První britskou obětí bitvy o misii u Rorke's Drift se paradoxně stal dezertér - bílý záložní desátník Natalského domorodého kontingentu Michael Anderson. Anderson byl střelen do zad vojáky, kteří zůstali v misii. Krátce před bitvou se totiž u misie objevilo asi 100 jezdců Natalského domorodého kontingentu pod velením poručíka Richarda Wyatta Vause, kteří prchali z bitvy u Isandlwany. Byli moc unavení a jakmile zazněly první výstřely, dali se na útěk. Vzápětí se dali na útěk i příslušníci natalské domorodé roty kapitána Stephensona (včetně svého velitele a většiny bílých důstojníků a poddůstojníků). Počet obránců díky tomu klesl na 155 mužů (včetně 36 nemocných a raněných). To už bylo na obránce misie příliš a začali po dezertérech střílet. (Rollo_Tomasi)
- Celý film bol natočený v Juhoafrickej republike, a to aj na autentickom mieste Natal. (MikaelSVK)
- Revolvery, ktoré používajú britskí dôstojníci, sa začali vyrábať a používať až počas prvej svetovej vojny. (MikaelSVK)
Reklama