Reklama

Reklama

Zulu

  • Velká Británie Zulu (více)
Trailer

Film Zulu je strhující rekonstrukcí střetu u Rorke's Drift, k němuž došlo roku 1879 v jihoafrickém Natalu. Čtyřtisícové vojsko zulských válečníků už zmasakrovalo obří britskou armádu a teď míří k mnohem menšímu cíli, základně Rorke's Drift. V lednu roku 1879 zahajují Britové válku proti Zulskému království, domorodému státu Jižní Afriky. Předpokládají, že s dobře vycvičenou a moderně vyzbrojenou armádou, která čítá na 1350 vojáků, dosáhnou snadného vítězství. Následuje však krvavý konflikt, v němž jsou Britové převálcováni čtyřtisícovým vojskem Zulů a téměř kompletně pobiti. Po tomto vítězství se zulští válečníci chystají zaútočit na malou základnu Rorke's Drift, v níž 150 příslušníků britské armády hájí velké množství zásob. Ve středu 22. ledna 1879 se na ni zulští bojovníci během celého dne i noci opakovaně pokoušejí zaútočit, ale marně. Nedaří se jim prolomit její obranu a nakonec se stahují zpět na své území. Britská veřejnost, která následkem debaklu u Isandlwana lační po hrdinech, je výsledkem této odvážné akce nadšená a obránci Rorke's Drift jsou vyznamenáni jedenácti Viktoriinými kříži. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (92)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tak jsem konečně viděl tenhle legendární film o ještě legendárnějším střetnutí civilizací. Nic jiného to nebylo. Střet civilizace západní s tou africkou. Střet vyspělé civilizace s civilizací pohybující se vývojově hned kdesi za pravěkem a dobou železnou. Když už se Zulům podařilo u Isandlwany převálcovat těch 1000 britských vojáků díky chybám velení, měli za to, že ta stovka v misijní stanici bude snadné sousto. Ona se ale se stala právem legendou. Odvahou, houževnatostí, výstrojí, výcvikem, taktikou a disciplínou. Tyto veličiny je nutno vždy započíst, protože i tisícinásobná početní převaha je k ničemu, když se toto podcení. Pro diváka jsou pastvou pro oči už jen britští vojáci ve svých uniformách. V této době se ještě na maskování nehrálo, s tím se začalo krapet koketovat až ke konci první světové války a tak bílé přilby, červená saka, bílé opasky a černé kalhoty skvěle kontrastují s temně modrou oblouhou, hnědými kopci v dálce a sluncem do žluta sežehlé africké trávou. Boj samotný je tak trochu poplatný své době, občas je vidět, že vojáci bodáky jen bodnutí naznačují, stejně tak krev je taková ta klasická hustá jasně červená kečupoidní barva, pokud už se vůbec někde objevuje. Zuluové občas při tom neustálém nabíhání na britské opevněné pozice občas až okatě padají, jako že po zásahu. Co mně ale bralo byla ta střelba tří řad vojáků a jejich obměňování, přičemž se řady vlastně neustále pohybovaly kupředu ! Baker i Caine byli skvělí, škoda jen, že z nějakého důvodu neměli na rozdíl od svých historických originálů kníry. Získávání kolonií pro korunu nebylo vždy jednoduché a neobešlo se vždy beze ztrát vlastních armád a bez podmanění si primitivního původního obyvatelstva. Dovoluji si však tvrdit, že z britské ,,okupace'' Jihoafrická unie (dnes JAR) dodnes těžila a těží, podobně jako je v jiných místech kam vkročila noha Evropana. A to často i desítky let po tom co dané země získaly nezávislost po dekolonizacích, hlavně po druhé světové válce. Ale ať už šly dějiny jakkoliv, obránci od Rorke's Drift si svoji nehynoucí slávu právem zasloží! Dávám za 4 náboje do pušky Martini-Henry! * * * * ()

zette 

všechny recenze uživatele

Nevim, jak vypadala bitva v Natalu ve skutecnosti, ale z filmu jsem mel pocit, ze kdyby Zuluove nebyli tak dementni, pevnost dobiji za 30 minut. O tech domorodcich ovsem vysoke mineni nemam a tak mi tento dojem muze byt lhostejny. Jinak se jedna o krasny vypravny film s vybornou kamerou a slusnymi hereckymi vykony. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Mno tohle je trochu oříšek. Nemíním zde zpochybňovat stopáž, jakkoliv se může zdát neúměrná k triviálnímu ději filmu.___Co mě však zarazilo nejvíc, je způsob, jakým scénárista (a režisér v jednom) Cy Endfield za přispění Johna Prebbla (tuším napsal předlohu) ukazuje válečníky Zulu. Když se kouknete na nějakou mlátičku třeba s Chuckem Norrisem, tak vás jistě nepřekvapí, když se Mistr řeže s osmi protivníky najednou, každý z nich k němu poslušně přistupuje po jednom a všichni pokojně čekají, až bude mít Mistr volné ruce. Že ale něco podobného (úplně zbytečně a hloupě) použije Endfield, je zarážející až smutné. Zuluové si nabíhají na bajonety, jak vzteklé ovce vyskakují na zátarasy, se čtyřicetinásobnou početní převahou nedokážou pořádně (to znamená rychle a na hlavu) převálcovat hrstku červenokabátníků.___ Film je trochu zákeřný také v tom, že divák, přestože jako správný demokrat soucítí s domorodci a nepřeje Britům-vykořisťovatelům, okupantům, musí tím jak je film konstruován, dřív nebo později vojákům začít fandit.___ V celkovém hodnocení považuju Zulu za moc pěkný film, leč trochu "blbě" natočený, což reflektuji poměrně nízkou známkou.__-První záběry filmu vám asi připomenou scény z příběhů o Vinnetouovi. ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Tak jako na nedělní předspánkovej film naprosto ideál. Hodně teda rejža potěšil tím, že to neuspěchal a natočil nejen výpravnej film, ale tak trochu i dokumentární (lavně teda začátek, kdy nás vzal do vesnice domorodců k tamnímu obřadu). Odvaha, poslušnost a dispciplína, tak tímhle se to tady jenom hemží. Taky je mazec vidět mladýho Caina v akci. Takový kuřátko :o). Překvapil několikafázový útok domorodců. Kdo by to do nich řekl, že byli schopni použít jakoukoli taktiku. No, taktiku, která jim byla uplně k prdu :o). Kdyby zaútočili všichni najednou a né ve fázích, myslím, že by se jim podařila vyplenit vesnice. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Historicko-válečný film či spíše válečná řežba. 150 britských vojáků někde na konci 19. století proti 4 tisícům nasraných domorodců. První hodinu se to rozjíždí, připravuje na obranu, druhá hodina je řežba jak blázen. Kdyby ti Zuluové chtěli a napochodovali tam všichni najednou, roznesli by je na čepicích. Jako řežba je to výborné, morálně mám trošku problém fandit udatným kolonizátorům, kteří masakrují domorodce bránící své domovy. A to nejsem sluníčkář, spíše naopak. Nechtěl bych vidět, co by na ten film říkali dnešní BLM aktivisti. Historický film roku 1964. ()

Galerie (65)

Zajímavosti (19)

  • Všichni muži v úvodní taneční scéně byli původem ze Zuluska, ale mezi dívkami bylo větší množství i z jiných oblastí, a to včetně profesionálního dívčího tanečního sboru z hlavního města. (Tarmenel)
  • Michael Caine (Gonville Bromhead) v pořadu Na plovárně (od r. 1998) prozradil, že mu původně byla pro jeho schopnost mluvit typickým londýnským přízvukem cockney nabídnuta role kaprála, která měla tímto akcentem hovořit. Když ale herec dorazil na sjednanou schůzku s režisérem Cy Endfieldem, bylo mu řečeno, že roli už obsadil jiný producent. Endfield si ale všiml Cainovy vysoké, štíhlé postavy a světlých vlasů, což se více hodilo na důstojníka. A protože Caine dokázal napodobit i nóbl přízvuk, získal roli poručíka Bromheada. (Komiks)
  • V komparzu bojovníků Zulu byli i potomci válečníků, kteří se účastnili samotné bitvy. (Mirokukii)

Reklama

Reklama