Neopouštěj mě

videli ste "Ostrov" Michaela Baya? ak áno, tak musíte (naozaj musíte) uznať, že nakoľko téma je rovnaká (a teda Romanekovmu filmu žiadna originalita bodíky nepridá), tak to, čím sa filmy líšia, je jedine fakt, že Ostrov je oveľa pozerateľnejší, zábavnejší a znesiteľnejší. Never Let Me Go je sto minút patetizmu ku koncu čoraz ťažšie znesiteľnému obohatenému o naozaj netriedenú japonskú mordu, kde jediným svetlým bodom bola naozaj sympatická a žiarivo krásna Carey Mulligan (no o to ťažšie sa mi pozeralo na desivo hrajúcu a sympatie postrádajúcu Keiru). vskutku deprimujúci film, ktorý ale na druhej strane si drží celkom vysoký remeselný štandard. a nič na tom nezmenia svetoborné myšlienky o "etike, morálke, práve rozhodovať za iných, práve na vlastný osud . . ." - žvásty! (09.11.2010)

Lituji, že jsem nečetla knihu, doufám totiž, že na rozdíl od filmu je dobrá. Takhle rutinně natočit psychologické drama, to by mělo být trestáno dvaceti lety těžkého žaláře. Film nedisponuje ani setinkou nápadu, je naprosto nudný a zcela zazdil výborný námět. Třikrát fuj umělecké impotenci Marka Romaneka. (18.02.2013)

Chvíli mi trvalo než mi došlo, o co v tom filmu jde, a upřímně jsem měla dost velký problém tomu filmu uvěřit, snad půlku filmu jsem se divila proč místo tady toho neudělají tohle nebo tamto, pak jsem se zarazila a snažila jsem si říct, že je to sci-fi a že tímhle stylem nad tím prostě nemůžu přemýšlet, ale bohužel, jsem tomu neuvěřil, proto to pro mě ve výsledku bylo dost slabé sci-fi. Ale musím opravdu pochválit herecký výkon Andrewa Garfielda, který mě v celém filmu nejvíc (a jako jediný) zaujal (a ne, nebylo to protože jsem na to koukala kvůli němu). Keira mi tu přišla strašná, skoro jako v každém filmu, takže žádné překvapení, ani Carey mě tu však nezaujala. Výsledek je tak průměr, ten film se mnou vůbec nehnul. 3* (19.05.2012)

Silně fotogenické v každém druhém záběru. U pocitových filmů ale dost záleží na schopnosti tvůrců pocity stimulovat - tady se výsledek potuluje mezi nezáživným melodramatem (umocněným otravně sentimentální hudbou) a úmyslně vyprázdněnou dystopií (umocněnou stejně vyprázdněnými interiéry i exteriéry). Zasáhnout dovede jen málokdy, nicméně díky kameře a melancholické bezvýchodnosti pořád stojí za vidění. (04.02.2015)

Zručně provedená citová vydíračka, která má zajímavé, ale bohužel nedovysvětlené základy, tak třebas proč jsou jako pečovatelé používáni dárci, jejich výchova a příprava asi bude dost nákladná? Co kdyby měli dárci děti? Mohou mít dárci děti? Co na to veřejnost? A tak dále a tak dále. Narozdíl od mnohých považuju první část s mezihrou za lepší, než je závěrečná třetina, hlavně kvůli až moc čiré průzračnosti děje a vratkým základům, navíc mi přišla vrcholně nedojímavá a jediná postava které jsem v dospělosti mohl fandit byla ta, jež je výtečně zahrána Carey Mulliganonovou, oproti ní je třebas postava Tommyho (snaživý Garfield) nebetyčně pitomá a kdesi na internátu zamrzlá. PS: Jestli mi tahle POMOtaná databáze zase smaže sama od sebe komentář k tutomu filmu jako včera, tak...Tak budu nasranej. (23.05.2013)