Vyměřený čas

Tak myšlenka jistě zajímavá, čas vymezující délku života nahrazující prachy, hmm v realu bych to viděl spíš na dny či měsíce než roky než by se stačilo lidstvo mezi sebou definitivně vymlátit a všechny ostatní formy života by si konečně pěkně oddechli. Druhá dobrá myšlenka, která se už v podstatě děje je rozdělení na pásma kde budou mocní a bohatí a na ty kde bude povl, je zajímavý jak s tím jde prakticky nastolena myšlenka třetí, že policie, (ve filmu tzv. správci času) se nestará o bezepečnost lidí, ale o prachy (ve filmu tzv. o čas) s tím že mocipáni jsou nedotknutelní, ooo nebyl snad scénarista filmu nějakou dobu v České repulice? Takže ty paralely se mě hodně líbily i tempo filmu bylo solidní a o hudbě ani nemluvit, tu servírovat snad jen společně s kaviárem a šampaňským. Co mě vadilo byli herci, Justina a Amandu nepovažuju za zajímavé natož charismatické lidi a herecky mě taky nepřijdou na ligové úrovni. Díky tomu byla osa, hlavní hrdinové - emoce - divák tenoučká jak žížala anorektička a já s z filmu odnesl poznatek že "pouhá" kvalitní filmařina a zajímavá myšlenka k nadprůměrnému zážitku nestačí. (15.11.2011)

Kapitalismus a kult věčného mládí ad absurdum. Chytrý (až na pár nelogičností) scénář, kde se sice čas neustále bláznivě přelévá a co chvíli se ho někomu fatálně nedostává, ale režii chybí drajv a tak se žádná nonstop nervydrásající honička s časem nekoná. Niccol akční scény neumí a ani mu o ně nejde, ale co ta slabá dynamika vyprávění? Spíš než časový tlak (když se opakovaně dostanete do situace, kdy vám zbývá jen hodina nebo dokonce jen minuta života, zvyknete si na to) jsem tak vnímal všudypřítomný materialismus, kdy má vše svou nemalou cenu, kterou jednou je a jindy není problém zaplatit. Film k zamyšlení a méně už ke koukání. (27.11.2011)

Krásné v detailech, ale celek je trochu nejistý...podrobněji: Jako by můj velký oblíbenec Andrew Niccol neměl sám dostatek času, aby zaoblil všechny ostré hrany fikčního světa a jeho vnitřní logiku. Byl jsem doposud zvyklý na uhlazenost jeho děl s až děsivými detaily, které se v In Time částečně opakují a částečně jsou ponechány na "vůli diváka". Když však pominu tyto detaily jako odčerpávání času, tak mi zůstává velmi zábavný (tempem, atraktivitou světa i humorem!) film, který s ničím neztrácí zbytečně čas. Fascinující je rozhodně forma (kamera, výtvarné pojetí), které je u Niccola vždy decentní, ale prakticky bezchybné. Příklad barva peněz? Zelená. Ve filmu představuje hodiny, kterou jsou "peněženkou času" a stejně tak jsou zelené i hodnoty "časových uložišť". K tomu přidejte rozdílnost jednotlivých zón, architektonicky i barevností a hned vidím několik důvodů, proč film vidět znovu. A to ještě neřeším všechny ty časové odkazy (Greenwich=GMT), ekonomickou metaforu, absurdní "lidské" situace a cameo Rachel "S1m0ne" Roberts. Jak koukám na hodinky, tak už tady píšu moc dlouho, takže jedno oko zavírám, druhé přivírám a přestože skoro nevidím na klávesnici, dopisu komentář, dávám lehce nadhodnocených 5* a jdu si 4 minuty luhovat černý čaj (hlavně, že to včera byly tři minuty). PS: zásadní postřeh, všimli jste si, že všechny (!) důležité postavy filmu mají modré oči?:-) Kam až dokáže zajít autor při barevném sladění... PPS: Amanda je velmi sexy, nejen v té úžasné podprsence... Více zde. (05.11.2011)

Niccol značně updatoval faustovský motiv a přihodil jánošikovského hrdinu, jenž kdovíkde získal schopnosti (fyzická zdatnost, hraní pokeru na úrovni Jamese Bonda, suverénní střelba ze zbraní a řízení aut, za jejichž volantem pravděpodobně sedí poprvé v životě), s nimiž nyní kdovíproč bojuje za beztřídní společnost. Jeho motivace je vinou odbytého vykreslení postav a podmínek, v nichž žijí, velice nepřesvědčivá. Prostě tak jedná, protože nám skrze něj režisér/scenárista/producent potřebuje sdělit pár tezí. Podnět k diskuzi to není špatný, ale k témuž postačí přečtení synopse filmu, případně zhlédnutí traileru. Zklamává-li Vyměřený čas jako „film s myšlenkou“, o moc lépe nefunguje ani coby akční thriller. Niccol nedokázal svá sdělení hladce zapracovat do žánrových schémat, pročež postavy, jimž neustále utíká čas, co chvíli vedou umrtvující „sit and deliver“ dialogy. Willův cíl zůstává dlouho nejasný, jeho jednání postrádá logiku, což lze bohužel vztáhnout na celý film (až příliš snadno napadnutelný je již samotné přečerpávání času, nad nímž například spící člověk nemá žádnou kontrolu). Také ostatní postavy dělají rozhodnutí, jež se od nich vzhledem k pravidlům žánru očekávají, nikoli rozhodnutí, jež by v kontextu děje dávala smysl. Nakonec mne na tahle ambiciózní americká žánrovka více než nesevřeným vyprávěním bavila tím, co častěji oceňuji u filmů evropských – kamerou (Roger Deakins), jež odlišnou kombinací světla a barev odděluje jednotlivé třídy a strohou výtvarnou stránkou (Alex McDowell), kdy například „policejní“ auta představují milý návrat k dystopickým sci-fi někdy ze 70. let. Celkově ale... škoda času. Apendix: Ne, že by se mi to nelíbilo, nicméně nechápu, proč je Amanda Seyfried po celý film oděná do šatů na soaré (když běhat, pak, samozřejmě, v lodičkách s vysokými podpatky). 50% (24.10.2011)

Zamaskovaná moralizující nuda za 2,5 hvězdy. Nápad dobrý, ovšem ledabyle nedomyšlený, ústřední dvojice dost bídná, namísto zápletky spíše záplatka. Díky alespoň za výborného Cilliana Murphyho. Na ostatní Niccolovy snímky Vyměřený čas ani zdaleka nemá a co se týče sci-fi podívaných z poslední doby, takoví Správci osudu jsou o mnoho lepší. (13.11.2012)