Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Brzek má 73 let, když ho syn Petr odveze do Pardubického archivu Ministerstva vnitra, kde jsou soustředěny svazky StB. Chtěl sem zajet už dávno, ale manželka Věra mu to rozmlouvala. Chtěl se jen ujistit, že ti, o nichž si to myslel, byli opravdu agenti StB. Ale fakta, na která v záznamech narazil, vůbec nečekal. Zrada přišla od nejbližších, z rodiny...

Víc asi nelze o příběhu nového televizního filmu Archiv prozradit. Dramaturg Bedřich Ludvík našel tento příběh jako malou, pětistránkovou povídku, v knize Ivy Tajovské Jepičí hvězdy. Scénář napsala autorka ve spolupráci se scenáristou Miroslavem Sovjákem. Pardubický archiv, v němž Ministerstvo vnitra v roce 1997 zpřístupnilo dokumenty bývalé komunistické Státní bezpečnosti, dnes už neexistuje. Dnes je součástí Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Pro natáčení se musely prostory bývalé školy, která dnes patří Salesiánům, upraveny do původní podoby. V hektickém prostředí naší současnosti stačí pár let a už se točí retro film.

Návštěvou Pardubického archivu příběh profesora Brzka jenom začíná. Většina scén se odehrála v domku v Dolních Počernicích, který si Česká televize pro natáčení pronajala.

Tady až doposud žili manželé Brzkovi (František Němec a Emílie Vašáryová) poklidný život důchodců. Profesor se snažil opravit střechu, staral se o zahradu a ve své pracovně si přivydělával překlady. Sem se utíkal z labyrintu světa, tady měl svůj ráj srdce. Ale už nemá. Až sem dolehla ta špína z archivu. Pětasedmdesátiletý starý muž už nemá sílu se jí postavit. Chce najít viníka a pomstít se. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (37)

triatlet 

všechny recenze uživatele

Scénář Ivy Tasovské a Miroslava Sovjáka vystřižený jako z nepovedené telenovely („kdo s kým, kdy, proč“ zarámované politickým motivem). Vrcholem marnosti je ne/potvrzení otcovství. Hudba Emila Viklického prvoplánovitě tklivá stejně jako pokusy o záběry na rozervaného hrdinu uprostřed krajiny… Dvě hvězdičky za jezevčici Žofinku a hereckou snahu, která ale vyzněla naprázdno… ()

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Atraktivní téma jednoho člověka účtujícího s minulostí. Oběť komunismu František Němec rozvrací vlastní rodinu a používá skoro STBácké metody v tragikomickém a zbytečném hledání svojí spravedlnosti, paradoxně je ale nejmíň sympatickou postavou příběhu. I když se stopáž courá vinou nedůležitých němých záběrů za tklivých tónů piána, příběh docela trefně okomentoval současnou situaci v Česku - nic není černobílé, i když tomu mnozí rádi věří a tím pádem je absurdní vynášet morální rozsudky. Kromě tématu a kvalitních herců stojí za zmínku hlavně vrcholně zábavný Oldřich Vlach v roli nevrlého kádrováka dožívajícícho na LDN, kterého zoufalý třídní nepřítel Němec prostě nedokáže nijak setřít. :) Díky hercům ty tři hvězdičky berte jako 7,5/10. ()

Reklama

claudel 

všechny recenze uživatele

Mně se Archiv líbil, především výtečné herecké výkony Františka Němce, Oldřicha Vlacha a Emílie Vašaryové. Nejsem nijak velkým příznivcem velkého vyhrabávání komunistické minulosti a posedlost honbou na éstébáky, která většinou končí trapně a s mezinárodní ostudou viz. aféra Kundera, ale tento příběh má i jiné podněty k přemýšlení. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Televizní snímek Archiv nemá bohužel s televizním archívem České (Československé) televize nic společného, kdeže jsou doby skutečně kvalitní televizní produkce a časy vynikajících česko-slovenských televizních inscenací, Archiv jakoby přešel z novácké manufaktury na výrobu prefabrikovaných telenovel, a to nejen takřka totožnými hereckými tvářemi (v případě Jana Šťastného mi dokonce slovo ,,herec" připadá nepatřičné, jeho herecký výraz je jako jeho oblečení - ve všech rolích stejné... a to nemohou změnit ani herečtí mistři jako František Němec či Emília Vášáryová), ale především tou plytkou povrchností, s jakou přistupuje k tématu tak zásadnímu, jako je vyrovnání se s naší národní předlistopadovou minulostí. Jestliže takto, tak raději vůbec... ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Ze začátku mi to přišlo jako další svévolná scenáristická konstrukce, ale časem se ukázalo, že jsem tvůrcům křivdil. Ona je nakonec důležitější tahle osobní rovina, než kdo byl před lety v jaké straně. A když se člověk příliš soustředí na minulost, může tím ztratit nejen přítomnost, ale i budoucnost. Výborné herecké obsazení i v drobných štěcích, pěkná hudba, celkově slušná práce. ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama