Zkrat

Když mi v posteli po půlnočním milování řekne, že si chce jít sama zaběhat do odlehlého parku, nemám strach. Když přijde s nápadem, že chce sama stopem projet Východní Evropu, ani se ji neptám na pojištění. Když nestíhám doběhnout autobus, zeptám se jí, jestli se mnou v rychlosti neodcouvá na nádraží. Když mám problém ve škole, ukážu její fotku z boxerského tréninku. Když nás někdo neomaleně předběhne ve frontě do kina, okamžitě odbíhám k uvaděčům pro smetáček a lopatku. Dámy a pánové, seznamte se - Gina Carano, můj nový objev. Zazářila v ženské verzi 96ti hodin a nyní svými mocnými stehny svírá mou mysl. Nepotřebuje, aby jí někdo neustále stál za zadkem a platil za ní kafe, nemá zapotřebí lascivních póz zvýrazňující její ženské zbraně. Používá chlapskou pěst, bouchačku, kašle na Douglase i Banderase, a na rozdíl od Supermana má krásně vypracovaný hrudník. Něco mi říká, že člověk odpovědný za zpackaný závěr tohoto filmu už leží rozcupovaný v náhradních dílech. A já už se nemohu dočkat dalšího rande... (12.03.2012)

Soderbergh jde opět proti očekáváním, i když se to vlastně čekalo, a nabízí prostinkou báchorku, ve které jde o děj až na posledním místě. Podrazy tajných agentů a ještě tajnějších pohlavárů, mi svou schematičností v režisérově podání evokují spíše výsměch pravidlům žánru, než jeho adoraci. A to nejsem filmový vědec, abych si v tom rochnil. Bavilo mě to přehlednými akčními scénami, kterým vládnou fyzické schopnosti Giny Carano, a Soderberghův neortodoxní přístup. Takže když ve scéně osvobození rukojmího pouze hraje hodně ulítlá Holmesova hudba, která evokuje laciné špionážní motivy, zabořil jsem se do sedačky a až do konce se vezl na plně pozitivní vlně. PS: Tu scénu škrcení nohama bych s Fassbenderem měnil, ne že ne. (14.03.2012)

Zejména v konkurenci snímků typu Bourne Legacy se ukazuje, že méně je někdy více. Haywire oplývá prostoduchou zápletkou o jedné nasrané holce, která si ve službách *kohosi* elegantně a efektivně prosekává cestu skrz náhodný zástup policistů, vojáků, agentů a... A tak dále. Tempo je vždy svižné, nikdy se nepozastavíme nad složitým a nadbytečným vysvětlováním, není třeba žádných nadnárodních korporací ani velkolepého zachraňování světa. V rámci zpestření se řada událostí vypráví skrz flashbacky, vše má patřičný spád, náboj i koule... Kvalitní herecké obsazení prokáže určité charisma a zkušená Soderberghova režie (v čele s přehledným střihem) film zdárně drží nad béčkovou hladinou. Jednohubka jak má být! 7/10 (02.04.2013)

Zkrat je kriminálně podhodnocený, důsledně feministický, opojně artový a rozkošně podvratný. Začínám považovat Soderbergha za jednoho z nejzručnějších hollywoodských filmařů současnosti, protože způsob, jakým si přizpůsobuje a inovuje žánrové, narativní i stylistické konvence a využívá k tomu neherecké celebrity (Sasha Grey, Gina Carano), mě nesmírně baví. Osobně vůbec nechápu výkřiky, jak je to nudné, když takřka každá scéna je natočená v rozporu se zažitými postupy. Více v recenzi. (02.03.2012)

Všechno, jen ne klišé. Výborná věc, které člověk musí přijít na chuť. Gina Carano je neskutečná koulařka a akční scény dosahují maximálního vrcholu, dle mého názoru lepší, než v Bourne trilogy. Hutné, uvěřitelné, fyzické. Je poznat MMA každou vteřinou. Nabité hvězdami, ale vše jen na oko. Soderbergh si neskutečně pohrává s daným žánrem a všem v podstatě ukazuje prostředníček. Spousta lidí film nedocení, pár lidem se bude líbit velice. (28.04.2012)