Rodina je základ státu

Že se zde objevuje výstup stejného druhu jako v Intimním osvětlení (kde je organickou součástí celku), ještě neznamená, že má nějakou cenu oba filmy srovnávat. Sedláčkovo Rodina je základ státu nedisponuje ničím, čemu bych mohl nějakým způsobem věřit a celkově na mě působí jako film, který snad chce "promlouvat k dnešku", není zrovna špatný, ale nestojí za bližší pozornost. Brzy bude právem zapomenut, což mu ovšem prospěje, protože filmoví nadšenci případných příštích generací pak budou moci objevovat zapadlou perlu s několika krutými scénami. Pro mne - současníka - je cenný jen ten název. Je totiž nutno váhat mezi dvěma protichůdnými optikami, které nabízí. Je česká společnost morálně (i jinak) v prdeli pro to své vyznání starat se jen o svůj píseček, kdysi vyjádřené v pregnantní zkratce "kdo nekrade, okrádá rodinu"? Nebo naopak jsme v prdeli proto, že nejsme schopni udržovat rodinu silnou, všemu navzdory? Ergo ukazuje Sedláček na typické rodině (jen s nadprůměrně zdatným živitelem), proč je stát čecháčků jedna velká sračka, nebo jde o to, že se tato rodina v náhlé krizi dobrala takové soudržnosti a síly, že obstojí státu, právu i morálce navzdory, takže nakonec opravdu jen na tom především záleží? Nevzniká tak právě rodina, z níž lze teprve stát budovat? Měl-li tvůrce na mysli toto, pak je třeba pochválit volbu sociálního typu "hrdiny" i značnou zdrženlivost v hodnocení toho všeho. Každopádně rodina je základ státu a každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. (10.08.2016)

Bezesporu je Sedláček z jedním nejzajímavějších či možná nejlepší český filmař. Rodina základ státu je toho důkazem, po technické stránce od kamery až po střih u nás nic lepšího nenajdete. To samé výběr tématu, nebojí se ukázat nepříjemnou pravdu o současnosti a postavit ne úplně kladného hrdinu do hlavní role. Jenže malý rozpočet mu zabraňuje vybočit z průměrnosti ve srovnání se zahraniční tvorbou.70% (07.03.2012)

A opět tu jsou prvky amaterismu, televiznosti, dialogy šustící papírem... a opět to všechno až geniálně funguje. Robert Sedláček si vytvořil vlastní škatulku, a každý jeho nový film se v podstatě nedá připodobnit k ničemu jinému, co v Čechách kdy vzniklo. Je to civilní, chvílemi bizardní, dojemné, smutné i veselé, trapné i strhující...a rozhodně to stojí za vidění. (26.01.2012)

Výborný film, jejž sráží pouze z mého pohledu nereálný závěr. Roberta Sedláčka respektuji jako jednoho z našich nejlepších současných režisérů, každý jeho film je svým způsobem originální a zcela z jiného soudku. Igor Chmela je pan divadelní, ale i filmový herec, celá herecká sestava je zde nadprůměrná. Jako absolventa strážnického gymnázia mě potěšily záběry z tohoto jihomoravského městečka a vůbec návštěva u dvojice Babčáková-Vyorálek mě náramně pobavila. (18.08.2012)

,,Každej jsme tak trochu svině". Na naše poměry jistě zajímavá road-movie. Chmela hraje příjemně a jsem rád že dostal po všech těch přiblblejch partičkách s fekálním duem Genzer-Suchánek samostatný prostor. Z Vrbkové jsem mírně cítil divadelní prkna a jistou nesmělost před kamerou. Myšlenku filmu jsem pochopil i tu jakousi nasranost nad dnešní dobou, kdy každej si něco snaží urvat, tak proč bych i já nemohl... Chmela zde ač tunelář reprezentuje jakéhosi dobráka, drobnou rybu, které to prostě nevyšlo. O výčitkách mluví jaksi mimochodem, prostě byla příležitost a on to zkusil. Zkrátka ruleta. Když to dělaj všichni, není to přeci nic špatnýho...A všichni to přeci děláme hlavně pro rodinu... Tu morální destrukci krásně vystihla debata Chmely s Vyorálkem ve sklepě nad kanystrem slivky. Vyorálek coby jeden z té velké masy lidí co to nakonec všechno zacálujou ze svejch malejech vejplat na daních se podivuje nad ztrátou 5 miliard z peněžního ústavu. Chmela coby bývalý manažer mu vysvětluje, že stát se s tím nějak popasuje a že to vlastně převedeno v celkových číslech není vůbec moc... Problém je ten, že k této filozofii filmu se mi těžko slučovala akční zápletka s útěkem. A to i za předpokladu snahy hlavního hrdiny užít si rodiny. Vznikl trochu nesourodý mix, ve kterém zaujmou hlavně určité pasáže. Celkově je to takový o trošku lepší průměr. Snad tenhle film jednou v budoucnu v časech lepších zapadne stějně jako filmy z osmdesátých let o vekslácích a bonech... Jinak je s námi ámen. * * * (29.02.2012)