Hmyz

Tohle je prostě experiment, kdybych to měl hodnotit v rámci normálního filmu, bylo by to asi sotva na 1*. Navíc je vidět, že to Švankmajer prostě chtěl natáhnout co nejvíc, jelikož mezi scénami filmu máme behind the scenes a občas tam nějaký herec vypráví něco o tom, jaké se mu zdají sny. Není to zajímavé, jenom zdlouhavé, behind the scenes bych uvítal max jako bonus na DVD, ale cpát to do filmu mi fakt připadá jenom na protažení filmu. Příběh tu nemá smysl hledat, jelikož není. Ale od Švankmajera bych čekal něco jiného a hlavně něco víc. Ty jeho animace téměř chybí, což je velká škoda, scénky většinou nudné, stejně jako celý film. Na začátku je zase předmluvu, stejně jako v Přežít svůj život. Sice to má zajímavé charaktery postav a pár zajímavých scén, ale tady to končí. Hmyz nemá sám o sobě moc co nabídnout a na nějakou změnu chování postav (viz obsah) musíte čekat skoro celý film. Jako film to za moc nestojí, jako experiment to ze sebe mohlo vytěžit mnohem víc. 2* (02.09.2018)

Tak zvaný film ve filmu, dokumentárně pojatý dialog. Bizarní groteska s bizarním humorem. Śvankmayer překračuje žánry od komedie po horor a styl včetně prvků fantaskní animace a loutkářství. Herci se mají chovat jako amatéři. Nekonečná představivost scénáře se starou ruční prací je obdivuhodná. A můj vkus se film až moc rozvolňuje. V závěru se drama zahušťuje. Režisér nechává na divákovi, jak si film vyloží a na závěr mu zmatenému řekne „Já jsem vám to říkal“. (13.09.2018)

Hledal jsem (marně) na všeznalecké síti (co na ní není, to neexistuje), jaký je finanční poměr (nejlépe v dolarech) nákladů dosud investovaných do vyhubení hmyzu (i když se to dnes už nedělá plošeně, ale selektivně) a na vyhubení lidí (to se dělalo selektivně vždycky). Ani jedno se dosud nepodařilo, a pokud se to podaří, tak to určitě nebude na straně třetihorního hmyzu. Co jen jsme se netápili s "americkým broukem", a stále ho nalézám na zahradě ve společnosti berušek (i když brambory nepěstuji) a dívám se na lidi sbírající ho na svém malém políčku.. Zřejmě poslední opus Jana Švankmajera se rozhodně vyhýbá senilně erotickým vizím, jako třeba jeho kolegové Menzl či Jakubisko. Jeho feérie čapkovského "(Ze života) hmyzu je příjemným rozptýlením po práci na zahradě. Rozdělení "hmyzích rolí" (tedy divadelnách) je sice dost podezřelé a jejich interakce dost svérázné, a možná ani překvapení není vždy na divácké rovině. Švankmajer to vysvětluje či omlouvá "automatickým psaním", tedy činností svéráznou a podezřelou, která ve mně vždycky budila pochyby. (I tento text píšu "automaticky", nemám nic připraveno, navíc tak píšu vždycky.) Něco, co se zhmotní do myšlenky či slov, či dokonce písma, ztrácí svoji bezprostřední autenticitu. (Sysifos, Klub českých skeptiků to hodnotí takto: "Při automatickém psaní je text nebo kresba řízena podvědomými impulsy, které ovlivňují svalstvo ruky bez plného vědomí pisatele nebo kreslíře. Jde v podstatě o tzv. ideomotorický pohyb, jaký se uplatňuje při proutkaření. Jako prostředek k relaxaci a odstranění stresů je to jistě metoda vhodná." Nedávno zesnulý surrealista Milan Nápravník mě za to proklel jako heretika, protože tím napadám samou podstatu učení, přestože JEHO automatické psaní považuji za velmi dobrou literaturu. (05.09.2019)

Tak Faust nebo Alenka to neni, ale jako rozlučka s fanoušky moc fajn a díky za ni, Mistře. Ostatně bří Čapkové ve Švankmajerových pazourech, to se nemůže nepřiřadit k národní klasice. Nevědomky to psali pro něj. V celém souboru Švankmajerových filmů se Hmyz přidružuje ke Spiklencům slasti, a sice tím, že postavy tvoří soubor (zde doslova, ve Spiklencích spíše agregát), pojímatelný jako jakýsi vzorek. Uhlířovou a Magálovou si budu muset zapamatovat. Ta první je evidentnně vynikající herečka (kreace Larvičky je něco!) a ta druhá je ve svých 68 (!!!) letech nebezpečně sexy. Film Hmyz je asi spíš na čtyři hvězdy, ale já u Švankmajera pod pět prostě nejdu. Nikdy. (01.12.2018)

Sú veci, ktoré človek počas svojho života netúži vidieť. Smrť svojho dieťaťa, výhru suseda v lotérii či pozadie Kamily Magálovej...Tak ale aj panička v rokoch túži po objatí mladého dravca a keď sa človeku nedostane v skutočnom živote, prečo po ňom nezatúžiť aspoň na filmovom plátne. V jednom z komentárov nižšie sa ktosi pýši tým, že prispel peniazmi na výrobu tohto filmu, ktorých sa nakoniec vyzbieralo takmer 300 tisíc eur. Ako by sa potešili deti v detských domovoch z hračiek, nového oblečenia či výletov, ktoré mohli byť za túto sumu nakúpené. Alebo geriatrické oddelenie z nového prístroja. Ťažko povedať, či chcel pán režisér napodobniť Mefisto z roku 1981 alebo sa pokúsil o niečo iné. Jednu vec však nemožno filmu uprieť. Divák dostal reálny obraz českej a čiastočne aj slovenskej kinematografie dotovanej európskou úniou. Škoda, že sa na sklonku kariéry kedysi výborný herci nechajú nahovoriť na čosi takéto. Avšak peniaze sú peniaze a ľudia, ktorí celý život nepracovali si na luxus zvykli a potrebujú ho aj za takúto cenu. Je smutné, že ľudia, ktorý nemajú problém takýto hnoj podporiť majú problém s bezdomovcami žobrajúcimi o pár drobných, aby mohli prežiť. Jeden moment má však vo filme inšpiroval. Sny protagonistov. Ja mám sen, že takýto filmový odpad už nikdy neuzrie svetlo sveta. Tá snaha komparzu pri prológu pána režiséra budiť dojem, ako na "pľaci" pilne pracujú....Ale bol spomenutý nástup Hitlera k moci, eurodotácie na film nebudú musieť byť vrátené...0%. (04.08.2018)