Hasta la vista!

Po remaku Come As You Are(2019) jsem se rozhodl kouknout i na originál. Přiznávám se ale že po shlédnutí obrázků ze zdejší galerie se mi do filmu moc nechtělo. Zvolení herci mi nepřišli moc sympatičtí. I přesto jsem se rozhodl dát filmu šanci. Nakonec se musím hercům na dálku omluvit na první pohled(z obrázků) mi sice moc sympatičtí nebyli ale ve filmu si moje sympatie získali poměrně brzy. Co se týče příběhu(jelikož jsem viděl prvně remake) je to až na pár drobných nuancí totéž. Co se týče dějových linií i zde je linka dramatická i komediální. Zde ale jasně vítězí ta dramatická. Oba dva filmy jak originál tak remake Come As You Are (2019) je i film Adios Amigos( z roku 2016 na ten se ale nechystám nejspíš stejně nejsou ani cz titulky) to mají u mě shodně za 4hvězdy. Normálnímu(běžnýmu) divákovi sedne asi víc originál. Diváci co mají raději "drsnější" humor sáhnou možná raději po remaku, kterej je pojatej celkově víc do komedie ikdyž i dramatická linka tu hraje samozřejmě svoji roli. (11.09.2023)

Takové vážné a svým způsobem velmi smutné téma, pojaté tak lehce, přirozeně a vtipně, že by to někomu mohlo připadat ironické, nebo až pohoršující ( a to podle mě zcela oprávněně) nicméně mě tenhle film sedl. Je pravda, že tvůrcům jednoznačně šlo právě o to, zahrát na city divákům a že by se tak mohl celý film zdát prvoplánový a jednoúčelový. Možná to bylo tak dokonale promyšlené, že se jim to v mém případě povedlo na sto procent a nebo je zkrátka samotný příběh tak silný ( a to je rozhodně :D), že to člověka dostane- nehledě na to, jak je to prvoplánové. Jediná věc, která mi snad vadila je (jak už tady bylo zmíněno) předvídatelný konec. (18.09.2012)

Jestliže jsem předchozímu filmu se stejně handicapovanými lidmi a se stejnou nosnou myšlenkou dala pětku, tak tady rozhodně nemůžu jít níž. Je to pech, pokud je mladý člověk postižený a je jedno jakým způsobem. Naučit se s tím žít vyžaduje hromadu vnitřní síly, což si my relativně zdraví lidé neumíme ani představit. Ale pokud to dokáže takový člověk snášet alespoň s malou špetkou humoru, kterou jsme mohli vidět v Hasta la vista, tak je ten život přece jen trochu snesitelnější. Tahle trojice mladíků na cestě do "bor...bungalovu" mně byla moc sympatická a myslím, že se belgičanům skvěle podařilo vše ukočírovat v akorátních mezích, týkajících se tak citlivého tématu. Tak jako konec byl dost předvídatelný, tak jsem ale nepředvídala, že z tak ze začátku protivné Cloude bude nakonec docela fajn sympaťačka. Výborná road movie, kterou budu určitě doporučovat. 90% (02.10.2012)

S Belgií, jakožto s filmovou zemí, jsem byl ve většině případů víceméně spokojený. Ani tento film není žádnou negativní výjimkou. Hasta la vista! je totiž výborně zvládnuté drama, které je zároveň komedií a road movie tří kamarádů, pro nějž výlet značí i podstatný krok v jejich životě. Mně se hrozně líbilo, že film samotný z nikoho nedělá blbce. Před Vámi jsou tři naprosto sympatické postavy, kterým nesmírně fandíte. Dokonce i z na první pohled nesympatické řidičky se nakonec vyklube opravdu příjemná postava. Musím říct, že z filmu šla řada pozitivních emocí, a i když víte, jak to skončí, pořád se na film hrozně krásně kouká. (24.12.2012)

Kvalitativně to na Klepání na nebeskou bránu (1997) nemá, ale po stránce emocionální nám příběh tří Vlámu nabídne přehršel veskrze pochmurných myšlenek a pocitů. Výborné belgické drama s přímým tahem na bránu. Notně diferenciované chování tří účastníků dává dohromady něco výjimečného, což je ilustrováno na hodnocení. Po Lovu (2012) nejlepší evropské dílo roku 2012. 89% (22.01.2013)