Alexandr Něvský

Škoda natáčení v ateliérech, komického podtextu některých scén, chvílemi parodizující hudby a podobných nešvarů. Patetické a ideologické záležitosti jsem ochoten přejít a plně uznávám Ejzenštejna jako obrazového génia. Přece jenom mu však více svědčila sovětská avantgarda, než následné pokusy o oživení montáže atrakcí, která byla ve zvukovém filmu přežitkem. Varovný film pro všechny, kdo mečem zachází.... (01.02.2005)

Jeden z najžiarivejších príkladov vratkosti geniality kinematografie, kedy vynikajúci tvorca, akým aj dnes Ejzenštejn rozhodne je, bol napriek svojmu ohromnému talentu režimom totálne zdiskreditovaný. Z vizuálne-orgastického masakru historickej udalosti teda vidíme obsahovo triviálny príbeh. Ale že aký. More pátosu, tuposti, propagandy, divadelné preslovy by sa dali maximálne akceptovať pre detskú hru na maškarný ples. Preto som sa snažil aspoň oceniť dramatickú rovinu ruských bratov, ale tá príde rovnako márna a nestráviteľná. Rasistické Zrodenie národa je oproti tomuto drahokam... (27.08.2014)

Budete muset lecos překousnout, abyste byli schopni tento film přežít bez úhony. Příběh nepříběh, krajina nekrajina, dlouhé předlouhé pasáže, snad jen ta hudba se dala celkem poslouchat. Toto je prostě snímek dokumentárního charakteru se silně propagandistickým podtextem, který už dnes působí hodně teatrálně a vyčpěle. 55%. (24.01.2010)

Bezpodmínečné must see, i kdyby vás nechávalo chladným Ejzenštejno renomé a chtěli jste se jen od srdce zasmát nad (ne)obratností protiněmecké propagandy. Osobně jsem se bavil královsky. Všechen ten úžasně naddimenzovaný patos, všechny ty totální vlastenecké promluvy, to démonizování teutonů (dokonce házejí děcka do plamenů a nikdy se neusmějí!), ty naprosto bezkonkurenční tvůrčí nápady (bohatýr si uprostřed bitvy bez okolků vybere time out, se slovy "Žij blaze, Vasko!" pozvedne vědro a napojí se "energy drinkem", padlí procitající na bitevním poli a volající své ženy, svastiky na taláru zlověstného německého biskupa...), to nádherně okaté ateliérové natáčení se zaručeně umělým prašanem, ty úžasně ploché postavy v čele se superspravedlivým a moudrým knížetem Alexandrem (po slavném vítězství na Čudském jezeře, kde se Řádové armádě dostalo řádné koupele, propustí na svobodu všechny obyčejné - však za nic nemůžou - pěšáky, rytíře nechá vyměnit za mýdlo, ale vlastizrádce vydá napospas vyhecovanému davu!) a v neposlední řadě to nedostižné obrazové mistrovství, ten cit pro kompozici záběrů a jejich výsledný montážní sled (jakkoli působí anachronicky) včetně sjednocení obrazu s geniální Prokofjevovou hudbou. (25.07.2009)

Sergej M. Ejzenštejn je tvůrcem, jehož filmy jednoduše stojí za pozornost i v dnešní době. Nejsem si jistý, jestli to byl on, kdo režíroval bojové scény, nebo se na nich více podíleli jeho spolupracovníci, ale věřil bych tomu, že je za nimi především on. Jsou velmi povedené a nic neztrácejí ani v současné době, až na to, že nejsou krvavé. (23.05.2016)