Díra u Hanušovic

Prolezl jsem nejednu díru, která se nacházela v okolí nějaké střediskové díry a v podstatě ve všech mi bylo příjemněji než v té u Hanušovic. V té se totiž pořádá mistrovství v čumění doblba a světový šampion v této disciplíně Miroslav Krobot to, bohužel, pouze režíroval. Žádný z jeho svěřenců se však ani zdaleka nedostal na dostřel jeho dokonalosti a to je smutné. A taky je to hodně nudné, tedy alespoň pro mne, který v celém snímku nenašel jedinou postavu, kterou by miloval, nenáviděl nebo s ní alespoň chtěl škrábat brambory. (07.09.2015)

Někdy je lepší být méně originální. Sonda do díry plné těch největších retardů a podlidí, kteří se omezují na naplnění svých základních lidských potřeb. Počínaje jídlem a pitím a končíce rozmnožováním se s kýmkoli a čímkoli, co vlastní použitelný otvor. Vzduchem lítá samá kunda a čurák. Atmosféru vesnice si autor vycucal z prstu. Něco takového mohl vymyslet pouze člověk, který vesnicí tak nanejvýš projížděl. Hodně zkreslená představa. V úvodních minutách se divák rozhodně nenudí. Nevěřícně koukáte na to, co se vám to vlastně dostalo před oči. Chvíli čekáte, že se bude dít cosi epického. Postupně ovšem zjistíte, že se nic dramatického nechystá a film bude pozvolným tempem plout až do konce. Pár fajn prvků se našlo. Forma není k zahození. Jen ji bylo třeba nasadit na podstatně atraktivnější děj. Všechny dějové linie jsou hrozně nudné. Jediné, na co jsem celou stopáž čekal bylo to, zda Tatiana nechá retarda prozkoumat její tělesné útroby, nebo jemu jedinému to na vesnici nedopřeje. (05.10.2017)

Spousta lidí asi přehlédla, že se film nejmenuje Vikantice u Hanušovic a že to není dokument o vesnici, nýbrž film o lidech - respektive o lidských povahách, o plahočivém lidském údělu, o snaze dostat se odněkud někam nebo odnikud nikam... Myslím, že je to jeden z nejlepších českých filmů za poslední roky. Cítím z něj něco z československé nové vlny šedesátých let, také se odehrává v takovém nekonkrétním bezčasí, také je tak trochu divadelně přitažený za vlasy, je to spíš absurdní metafora než normální příběh, a tím je působivější. Stoprocentně jsem si užil nejen tu divnou náladu, ale hlavně špičkové herecké výkony všech, čímž myslím opravdu všech. Že bude hodnocení tak nízké a já půjdu tak moc proti proudu, jsem nečekal. (30.01.2022)

(49th KVIFF) Plusem je poměrně bizarní vykreslení českého buranova někdy až twinpeaksovských rozměrů a sem tam nějaký úsměvný vtip. Jenže jako spoustě jiných českých filmů Díře u Hanušovic chybí nějaké jasné téma / děj, což se projevuje třeba tím, že skoro jakákoli scéna z posledních dvaceti minut by mohla být klidně tou poslední, aniž by cokoli zbývalo dopovědět (protože se vlastně ani nic povídat nezačalo). Humory se nejčastěji, jak je v českých filmech nepříjemným zvykem, zase tvoří podle vzorce známý herec mluví sprostě / chová se jako idiot = legranda. Vlastně pardon, v tomto případě je vzorec obohacen o moravské nářečí. To je mi ale inovace. (09.07.2014)

Paradoxne me k tomuto filmu pritahla ma rakouska pritelkyne, takze jsem se nakonec nechal umluvit a koupil DVD - jesteze to melo anglicke titulky, to je totiz luxus, kterym se vetsina ceske produkce (pokud pomineme FEX) jen tak pysnit nemuze. Pritelkyne chrochtala blahem, vetsina jejich komentaru se omezila na "to je jak od Ulricha Seidla" a "to je jako u vas na vesnici - neni, oproti tomuhle zapadakovu je moje rodna dedina se 1300 obyvateli velkomesto (i kdyz co si budeme vykladat, Svatba na bitevnim poli se tocila vpodstate za humny). Kdosi tu zminil Divoke vcely, ja bych pridal jeste Mistry a (Pasla) kone na betone. Ne, tohle neni komedie, pokud vam neprijde vtipny fakt, ze se tvurcum podarilo natocit pravdepodobne (co se cetnosti pouzivani vulgarismu tyce) nejsprostsi cesky film vsech dob. (04.06.2015)