Odvážné palce

Jak tahle sračka může mít 78%,to opravdu nechapu. Je čím dál tím patrnější,že na čsfd se nevyskytuje moc normálních lidí. Jak by bylo jinak možné,že pořád, kde 4 socky melou absolutně nesmyslné sračky o různých má takové hodnocení? Ale jen tady,např. na Stream v komentech je hodnocení vesměs negativní. O filmech asi nemají moc přehled,protože se často pletou. Vizáž strašná, vkus na filmy příšerný, vady řeči a ty kecy...Hnus,hrůza,trapárna!!!!!!! (20.06.2015)

Lidový původně mnoho let rozhlasový a dnes čerstvě 200 epizod i video-streamovaný pořad sestávající z recenzí premiérových kinofilmů. Ty časy, kdy jsem si stahoval MP3 z webu Radia 1 a poslouchal jak se Fuka s Baldýnským pouští do sebe i do celého (nejenom filmového) světa, jsou sice už dávno pryč, a těžko jsem se smiřoval s odchodem Ireny Hejdové (který souvisel s prací na dokumentárním cyklu Čtyři V Tom pro ČT, což byla velmi povedená akce), ale Iva Přivřelová přináší leckdy téměř opoziční nahlížení na filmy proti Fukovi a Vosmíkovi (víc do artu, nepředvídatelné ženské úlety odvislé od mužského hereckého obsazení atd...), takže ve výsledku si není moc na co stěžovat. Tedy může být, ale jde o ryze osobní záležitost "vkusu každého soudruha" a toho jak kterému soudruhovi vyhovuje humor jednotlivých zúčastněných. Mně vyhovuje dost, a za ty roky jsem se naučil filtrovat silné a slabé stránky vnímání zejména Františka Fuky, takže i ta hodnocení jsou pro mě celkem přínosná. Prostě za čtyři, 80% a příští pátek (to se nové epizody zveřejňují po čtvrtečním živém vysílání v rádiu) zase nashle, Palce a Sašo. BTW neexistence Sašova palce je ryze formální záležitost;) (14.02.2014)

Fajn radiový a internetový pořad o filmech. Sleduju to cca od r. 2014 a nezažil jsem asi nejlepší éru s Baldýnským, i přesto několikrát lepší než některé televizní magazíny. Saša kliďas a dobrý moderátor. Fuka s přehledem a svým pohledem na filmy nejlepší palčák. Iva dodává ženský názor a vyzná se v žánrech. Ondra nic nepokazí a ten nejnovější Jan Škoda by mohl ještě zapracovat na výslovnosti bez "prostě, ehhm, hmm" atd. Těším se na další a další díly. (17.04.2016)

Tenhle poařad není nikterak jednoduché hodnotit. Kvalitám Kinoboxu rozhodně nestačí, ale zase ho předčí v pestrosti a škále filmů. Navíc mi připadá, že moderátoři jsou mnohem profesionálnější, poutavě hovoří k věci, nejsou zaujatí a vůbec, mají divákovi, co říct - což se právě u zmiňovaného Kinoboxu někdy nestalo (kdo jej viděl, ví o čem mluvím). Naopak musím vytknout to, že mnohdy věci až zbytečně natahují a komplikují, což nabírá na nudnosti a dává znát, že scénář je buď hodně špatný, a nebo prakticky žádný. Zkrátka, je to takový ten průměr, až lehký podprůměr. Jak by řekly páni moderátoři "Je to palec, ale jen tak-tak". (08.02.2014)

Poslední měsíc poslouchám každý den na cestě do práce postupně existující záznamy dílů od roku 2003 - a jsou stále vynikající, rétoricky svižné a (nejen) postupným vymezováním hodnotících parametrů inspirativní. Nešlo nicméně o "televizní pořad", jímž začal být až mnohem, mnohem později... už bez Toma Baldýnského, takže nevidím důvod kvůli tomu zvyšovat hodnocení. Měl jsem rád i epizody s Ivou Hejlíčkovou, upřímně nenáviděl díly s Irenou "ne, logický argument ode mě neuslyšíte" Hejdovou - a pak už mě to jen nechávalo hluboce netečným, což jen potvrzuje jakýkoli pozdější díl, který náhodou slyším. Jinak řečeno, Tomášovo a Františkovo myšlení se prostě na jedné straně doplňují a na druhé straně produktivně limitují. Navíc jejich hádky byly opravdové názorové střety dvou kamarádů, zkušených novinářů a hlavně filmových nadšenců, kteří se takhle hádali dlouhé roky... než se rozhodli z toho spolu se Sašou Michailidisem udělat rozhlasový pořad. Iva Hejlíčková byla pro změnu Frantovou šéfredaktorkou i sarkastickou kamarádkou, takže to fungovalo v jistých ohledech podobně - a od té doby už prostě jen na ploše několika desítek minut mluví František a někdo další. ____ UPDATE 2020: Jak poslouchám i ty další (post-hejdovské) roky, musím přiznat, že stabilní alternativní hlas začala reprezentovat Iva Přivřelová, leč jsou to častěji ony série po sobě jdoucích recenzních monologů než konfrontační dialog (s výjimkou sarkastických komentářů Saši Michailidise :)). Je to úplně jiný formát než zpočátku a jsem v systematickém naposlouchávání na cestách městem zatím u roku 2014 (ty díly mají už standardně přes třičtvrtě hodiny), ale zvyšují hodnocení o hvězdičku. Navíc mě fakt baví ta procházka minulostí distribučních premiér, z nichž mnohé mi dávno vypadly z paměti. (16.03.2017)