The Guest

Skutečné multidobové retro. První polovina se rozjíždí jako mimořádně rozplajzlý, tisíckrát omletý devadesátkový sryler, aby se ta druhá mohla zvrhnout v nejpokleslejší osmdesátkový akční brak (čti – totální, na hlavu postavená pičovina, u níž v anotaci překvapivě chybí „kokotmédie“ nebo „čurákoteska“), přičemž to postrádá jak devadesátkový drajv, tak osmdesátkovou patinu. Smutný fuckt, že je to v červených číslech, přikládám jen tomu, že spousta zdejších prudkých „heteráků“ pocítila pnutí z toho modrookého Kena v hlavní roli. Herecky byl sice opravdu výborný, nicméně čtyřkovat a pětkovat to tu jen kvůli nateklému přirození je jednak neobjektivní a druhak velmi buzerantské. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě kůl a moderně říci „gej“. (17.12.2014)

Zajímavý, tajuplný thriller. Když jsem si film pustil, absolutně jsem netušil o co půjde, ani na jaký žánr se budu dívat... :) Uvažoval jsem o hodnocení čtyřmi hvězdami, ale když dojde na akci a poodtajnění skutečnosti, připadalo mi to poněkud jednoúčelově vysvětleno. Dalo se z toho vyždímat víc, kdyby se zůstalo v rovině thrilleru. Pěkný soundtrack. 70% (16.10.2015)

Nowhere to Run potkává Univerzálního vojáka v doprovodu Carpenterových vydlabaných dýní.. Wingardovo uvědomělé disco béčko si bezpochyby užijete, nicméně dám vám jednu radu. Až se objeví člen tajné vládní organizace s očima vypoulenýma jako by nebyl pět dní na velké, našmátrejte na vlastním mozku vypínač a zhasněte. Už jej nebudete potřebovat.. Tenhle očividný autorský záměr mě malinko rozhodil, ale kdo je zvyklý dívat se „po tmě“, ten bude vrnět brakovým blahem. Tak jako já u stylově napsaného i natočeného barfightu „Strýček z armády vs. fotbalové gumy“.. (28.04.2015)

Obvykle film ohodnotím a následně napíši komentář. Tentokrát to dělám přesně opačně, neboť stále ještě nevím, jak The Guest ohvězdičkuji. Svádí mě to jak ke 3* skrz ujetost během poslední půl hodinky, tak ke 4* kvůli vynikající atmosféře a dalším kladům, které nyní vypočítám. Snímek má krom zmíněné atmosféry sympatického hlavního hrdinu, kolem kterého se postupem rozprostírá víc a víc tajemna, nejasností a nevypočitatelnosti. Soundtrack prosvětluje a zatemňuje každou scénu, písničky s feelingem 80. let šmrncnutých elektronikou mají sílu a oceňuji je u každého filmu. Podoba se snímkem Drive, což se tu v komentářích často zmiňuje, je další pozitivum. Halloweenské finále svým pojetím nemá chybu, poněvadž z toho opravdu dýchá mysterióznost. Pravdou však také je, že si divák nestačí klepat na čelo nad tím, co tu tvůrci vymysleli ohledně Davida. Svým způsobem jsem v The Guest spatřoval kombinaci hned několika snímků, namátkou třeba zmíněný Drive, Terminátor, Univerzální voják nebo Noční můra v Elm Street. Zpočátku u mě tento počin aspiroval na 5*, poté klesl na 4*, ke konci kolísal mezi 3 a 4*, po poslední scéně skončil na 3*, ale následně jsem opět začal přemýšlet o té čtvrté hvězdičce. Přivřu oči a za tu zdařilou atmosféru budu hodnotit lépe. (16.12.2014)

Je fajn vidět film, který je tak uvědomělý v tom, co a jak vypráví. Tohle je hrdé béčko, které je neskutečně zábavné - zkrátka film, který tepe životem a je na něm vidět, že tvůrce bavilo ho točit. Předně, Dan Stevens v hlavní roli padoucha (což je jeden z mile osvěžujících prvků) je skvělý - má přitažlivé charisma a zvládá několik poloh své postavy s přehledem. Jeho bad boy je přesně ten padouch, kterého si zamilujete, protože je chytrý, charismatický, zábavný, ale přitom nebezpečný. A rozhodně nevadí, že je sexy (na IMDB zjistíte, že režisér jeho vypracovanou postavu objektivizoval záměrně). Stevensovi zdatně sekunduje velmi zajímavá Maika Monroe v roli mladé rebelky, která je přesný opak dámy v nesnázích (za to dávám body navíc). A mimochodem, film má úžasný soundtrack míchající osmdesátky a moderní elektroniku a trochu připomíná Drive. 80 % (08.03.2015)