Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (244)

Flego 

všechny recenze uživatele

Zúfalo premárnená príležitosť. A pritom si tvorcovia vybrali veľmi atraktívne a nezmapované prostredie. Profesionálna filmárska práca narážala na scenáristické ekvilibristiky a úplne príšernú hudbu. Ešte som azda nezažil takú hroznú hudobnú prácu a častokrát jej nezmyselné hlasné používanie ako podmaz textu, ktorý potom nebol dobre počuť. Slabší priemer. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Zmršená, zahozená šance. Což je o to horší, že teď už nepůjde v dohledné době natočit stejné téma. Přitom je to silný námět: jak se ti, kteří jsou nejvíc viditelní zdola (běžnými lidmi) i z hora (nacistickými okupanty), vypořádají s dvojím tlakem zachovat si tvář i sloužit novým vládcům? A co z toho vyšlo Sedláčkovi a Brdečkové? Nudný, nesmyslný canc, který nemá ani dobré řemeslo a mnohé herecké výkony jsou leda k smíchu (nevýrazný Heydrich, prkenný Vančura…). Štve mě už scénář, který ponechává mužské herecké postavy dle reality (Nový, Marvan, Burian..), zatímco reálné herečky jsou zmiňovány jen okrajově a ústřední hrdinka - jakási fiktivní Lily Krall - je vymyšlená, prý poskládaná z osudů několika ženských filmových hvězd. Chtěla tím snad scenáristika říct, že zatímco mužské osudy jsou individuální a nezaměnitelné, ženské si jsou podobné, takže nezáleží na tom, když se zhustí do jednoho? To je trapný. ____ Na to, jak bylo období protektorátu bouřlivé, se toho v seriálu překvapivě moc neděje a mnohé scény jsou zbytečné a tvoří jen výplňovou vatu. Hašler večer zazpívá písničku a už je střih, jak si ho ráno odvádí gestapo – jakoby nestálo za to tenhle příběh trochu rozpracovat. Místo toho se řeší, že děti odkládají hrníčky na terasu a občas je shodí dolů. ______Podobně láska Buriana k herečce: jednou ji přivezl kytičku a už za chvíli si jeho manželka stejné herečce stěžuje, že se s ní chce její manžel rozvést a ještě se zeptá: „On se vám nezmínil, že kvůli vám?“ Nejenomže nezmínil, ale nedostal ani jednu scénu, kdy by náhlou lásku mohl zahrát. A pak se na celou aférku zapomene a jede se dál, aniž by se už jakkoliv zmínila. Jak mám ráda Javorského, tak jeho talent tkví v něčem jiném, než v živelném vršení srandy, typickém pro Buriana. Ale za to mohl i scénář. Jeho komické výstupy nejsou vtipné, ale upoceně zoufalé. ____ Úplně zbytečný je vyprávěčský rámec zasazený do toku 1968. ___ Jediné, co je hezké, je výprava, ale i ta mě štve, protože ukazuje, kolik peněz se vyhodilo na něco tak mizerného. Hodnoceno po 2. dílu, na další už se dívat nechci. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Serial, ktery me svym nametem zaujal a na ktery jsem se tesil. Bohuzel, ne vsemu deni se da z historickeho hlediska verit. Nejvetsi slabiny vsak vidim v jiste nezazivnosti a utahanemu deji, kteremu nepomahaji ani kostrbate dialogy... Spousta hereckych vykonu je pro me zklamanim a tak Javorsky v roli Buriana je ozdobou cele teto historicke serie. Celkove jsem zklamany, nevyuzity potencial. ()

Katarine 

všechny recenze uživatele

Oproti Českému století se tento projekt Roberta Sedláčka bohužel už tolik nevyvedl. To, co musím zkritizovat nejvíce, je především otřesný střih. Scény absolutně bez rozmyslu poskládané za sebou tak postrádaly veškerou logiku a člověk se chvílemi ztrácel nejen v tom, kdo je kdo (to platí především pro první dvě epizody), ale taky o čem je vlastně zrovna řeč a kdy že se to zrovna vlastně odehrává. Dále výběr určitých hereckých představitelů příliš nekorespondoval s charaktery a hlavně vizáží tehdejších hvězd. Byť se maskéři velmi snažili, ze Saši Rašilova ani Davida Novotného zkrátka noblesního a šarmantního Oldřicha Nového a groteskního Jaroslava Marvana nevydolovali. Naopak vyzdvihnout musím Vladimíra Javorského, Michala Dlouhého, Petra Stacha, Pavla Batěka a (jako vždy mnou opěvovaného oblíbence) Jaroslava Plesla. Právě jejich výkony dokázaly celý projekt vyzdvihnout do vkusné a kvalitní roviny a ruku v ruce s obstojným scénářem mohly člověka jistým způsobem obohatit a nechat jej zamyslet se, zda opravdu tehdejší barrandovští tvůrci v dané době jednali či dokonce mezi sebou vážně hovořili právě takto a zda opravdu vztahy mezi nimi byly takové, jaké nám je Sedláček naservíroval. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Sedláček už v Českém století dokázal, že pracovat s mluvícími hlavami umí a podle mého názoru se mu to povedlo i tady, byť s několika výhradami. Předně se mi líbil styl vyprávění, který spojoval okupaci v roce 1968 s pohnutou dobou Protektorátu a následného nástupu komunismu. Je to sice ryze účelové, ale mě to spojení vyhovovalo. Spokojený jsem byl i s atmosférou, která dokázala být ve správných okamžicích tísnivá a plná strachu v případě protektorátních sekvencí, stejně jako absurdity u těch komunistických. S čím jsem měl ale občas problém byl až příliš televizní look. Chápu, že produkce pracovala s omezeným rozpočtem a jinak to asi ani nešlo, ale nějaká ta kačka navíc tu chyběla jako sůl. Každopádně největší obavy jsem měl z herců. Ostatně stejně jako většina diváctva. Nicméně tady jsem byl asi nejspokojenější. Jednoznačnou hvězdou byl Vladimír Javorský, který Buriana zahrál na jedničku a bylo vidět, že si dal na přípravě záležet. Občas se mu ten hlasový projev povedl natolik, že byl od originálu k nerozeznání. Velký výkon ukázal i Michal Dlouhý v roli Zdeňka Štěpánka a po počátečních rozpacích mi sedl i Rašilov jako Oldřich Nový. A mě osobně zaujala Gabriela Mikulková v roli Alice Nové a bavil i Plesl a jeho Miloš Havel. Bohužel hlavní postavy mi nesedly vůbec. Jak charakterově, tak herecky. Michal Balcar má bohužel nulové charisma a působí strašně prkenně a pro Judit Bárdos mám sice za jiných okolností slabost, ale tady se mi nelíbila. Nicméně i s těmito vadami na kráse se dalo žít, takže za mě chvalitebná a vůbec bych se dalším podobným projektům nebráni. 75% ()

Galerie (189)

Zajímavosti (41)

  • Wilhelm Söhnel (Jan Hájek) se narodil 25. listopadu 1909 v Rychvaldu na severní Moravě. V Praze vystudoval na německé univerzitě práva. V dubnu 1939, krátce po okupaci a vzniku Protektorátu, ho okupační úřady povolaly, už jako člena NSDAP, do Prahy. Nastoupil jako právník nově ustaveného oddělení kulturněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora. Od roku 1941 byl partnerem herečky Nataši Gollové. (sator)
  • Filmový Arnošt Žák je zamlada levák (píše a kreslí levou rukou), ale ve stáří pravák (kouří cigaretu). (Brain)

Reklama

Reklama