Lupin III: Cagliostrův hrad

Perfektní animovaná zábava. Trošku jiný Miyazaki, než jak ho známe z pozdější tvorby, což ovšem rozhodně neznamená horší nebo lepší. Jestli u jiných jeho filmů především žasnu nad neuvěřitelnou fantazií a nádherně vykreslenými světy, tady se od začátku do konce ohromně bavím. A děti samozřejmě se mnou. (29.11.2011)

Mijazakiho v tom příliš nenajdete. Místo toho ale dostanete pečlivou rekonstrukci chlapeckých fantazií opírajících se o to, že boháči a aristokrati si staví svá opulentní sídla s desítkami tajných chodeb, propadlišť a posuvných zídek, která vám nabízejí k loupežným dobrodružstvím. Obecně přemýšlím, že by se mohl udělat zákon o tom, že superbohatí by svá bohatství museli mít uschovaná v nějakém velkolepém mansionu a bylo by legální je vyloupit, pokud byste se byli schopni dostat před všechny jejich ochranné mechanismy. Alespoň by všichni lapkové a boháči napnuli pozornost správným směrem. (jo a kdyžtak sorry, rošťácká povaha filmu se včera při projekci promítla do zadních řad, kde jsem si udělal takovou soukromou párty, v důsledku které si nepamatuju jak jsem se dostal z kina a proč mám rozflákaný mobil, tak pardon jestli jsem tam dělal nějakej bordel) (12.04.2024)

Verím, že nie som jediný, komu toto pripomenulo ( a možno sa aj inšpirovalo ) Tintinové dobrodružstvá. Viem, že zástanci anime by ma za to zrejme krajne inzultovali, ale istá podoba sa uprieť nedá. Grotesktné animované dobrodružstvo, ktoré som od tvorcu ako je Miyazaki, rozhodne nečakal. Aj napriek tomu, že to bol jeho celovečerný debut. (22.10.2021)

Slabší anime. Samozřejmě, že je to nejspíš zapříčiněno rokem vzniku, a proto je animace taková statická a postavy jsou až moc jednoduše načrtnuty (a to i charakterově), což mi zrovna tady vadí. Když už je v komentářích jiných uživatelů tento film připodobňován k Indianu Jonesovi, tak je asi tak na úrovni Chrámu zkázy, tzn. stejná slátanina a obdivné výkřiky jsou zrovna tady trošku mimo mísu. (13.03.2006)

První celovečerní počin japonského mistra anime sice postrádá komplexnost jeho vrcholných děl (Mononoke Hime nebo Howl no Ugoku Shiro), ale zato z něj srší jakási hravá elegance, s jakou má potencionální mišmaš všech možných žánrů určitý tvar. Tvar, ve kterém dobrodružství střídá akci a humor romantiku, přičemž trošku jednoduší animaci vyrovnává báječná hudba a drobné neduhy ve scénáři zase celková dynamičnost, díky které je můžeme s klidem přehlédnout. Na svou dobu tedy velmi povedené dílko, kterým Miyazaki už tehdy naznačoval, že o něm v budoucnu ještě uslyšíme. (31.07.2011)