Pomsta

Být osmnáctiletá zlatokopecká kurvička nemusí být vždy jednoduché. On se totiž ten ženatý čtyřicetiletý francouzský slizák může jako mávnutím kouzelné šprcky snadno změnit z metrosexuálního sponzorského loudila v odpudivé agresivní hovado a než se nadějete, jsou ve vás naboření i jeho odporní, tlustí a zpocení pedofilní kámoši s vyhnitými chrupy. A to je pak nejvyšší čas oprášit všechny ty maturitní kurzy invazivní sebechirurgie, pohrdaje sepsemi v pohodě rozchodit v hostliní Nevadské poušti perforaci tlustého střeva, ne-li jater, a s neochvějným vědomím, že když pixlou mexického projímadla kauterizuju přední díru, z té zadní už to v žádném případě neteče, dát to šukání těm lačným pedofilům hezky krvavě sežrat. A je z toho brutálně jednoduchá, avšak slušně odsejpající komediální pičovinka se spoustou kečupu a otevřených ran, nad kterou zjevně mohutně přeleštila zdejší kohorta seriózně sadistických paniců (čti hororových expertů), co by kvůli praktické neznalosti děr a počínajícím deviacím ze všeho nejraději té kulantní italské prdelce opíchali krvavou incizi v dutině břišní. Ovšem na tu žabožroutskou MILFku, co tohle uplácala, bych rozhodně narazit nechtěl. To by se jeden lehce nemusel probudit vedle rozparáděné barakundy, ukájející se kaktusem nad tím, že máte tělo v posteli a hlavu ve dřezu. (07.06.2018)

Sotva zletilá dívka odolná praktikám Vlada Naražeče vs. trio brzy krvavých frantíků.. Když jsem viděl, že jejími jedinými zájmy jsou sladit nehty s barvou iPodu a ve vhodnou chvíli pokleknout před druhým mozkem mecenáše, nevěřil jsem v nějaký významnější přerod, ale od kauterizace sofistikovanější, než je ta mečem Dartha Vadera, jsem prozřel. Přistoupil jsem na pravidla hry Coralie a jejího světa za tajemnými dveřmi nadsázky a exploatace a užíval si přitažlivost formy, perfektní hudební podkres, guilty pleasure potenciál i práci s detaily vyprahlé krajiny ala Stoneovo U-Turn. Divím se jen dvěma věcem. Proč u poslední scény před příletem vrtulníku nehrála Silvestriho Goodbye z Predátora a proč ten atraktivní flusanec na místo jejich posledního odpočinku neprodukoval Harvey „Dáš mi, dám ti roli“ Weinstein? U soudu by to mohli brát jako polehčující okolnost.. (13.06.2018)

Francúzi definitívne ožili, po Ghostland ďalší parádny nárez. Množstvo krvi, prekrásna hlavná hrdinka, humor, takže splatterová komédia ako vyšitá. Pripomenula mi môj obľúbený "Savaged", akurát s vyšším rozpočtom. Znechutiť to síce nedokáže, ale cieľ režiséra bol podľa mňa v pobavení, a to vyšlo. Film vysielali na festivale vo Viedni, a všetci sa bavili, Rakúšania sa mnohokrát schuti zasmiali a pri záverečnej scéne dokonca celé kino tlieskalo. Nie ako niektorí zaostalí našinci, ktorí tomu dokážu dať odpad a ešte vám aj urobia odbornú analýzu, aká to bola sračka. Hanba! Scény ako vyberanie črepiny z nohy, samotetovacia schopnosť tej krásavice, či záverečná motanica po dome sú pre mňa kultové a tak skoro na ne nezabudnem. (05.05.2018)

Ze subžánru rape and revenge už tu byly lepší filmy, ale Pomsta se jim v mnoha ohledech vymyká. Nejen tím, že se do takového filmu pustila sama žena, takže na oplátku mnoha obnaženým ženským postavám to jsou tentokrát chlapi, co jsou během finále komplet nazí. Rozdíl je taky ve vrstvení jednotlivých symbolů, barev a náznaků, někdy okatých (jablko s mravenci, močení na pavouka), jindy nenápadných (Bohorodička v závěru mě dostala) nebo peyotlových. Především kvůli barevné symbolice je třeba být opatrný ve výtkách, které určitě přijdou, tedy že sled scén a střídání dne a noci nemusí dávat vždy smysl. Právě v tom mi Pomsta přijde nejsilnější, takže jsem ochoten odpouštět i chyby, kterých je dost (včetně natolik triviálních, jako je záběr do údajně prázdné pouště, ale kdesi daleko projíždí auto, které tam rozhodně nemá co dělat - to nemohlo být ani jako symbol). Včetně toho, s čím obvykle mívám problém - že by postavy mohly to všechno přežít nebo ještě před smrtí třeba rozhýbat. Taková ztráta krve nebo už jenom napíchnutí Jennifer na ten pahýl stromu... No, to ne. Z pohledu formalit subžánru ale film splňuje vše, včetně hodně brutálních krvavých scén, gore jak se patří. A Matilda Lutzová je jednoduše nádherná, a to nejen jako vypucovaná lolitka, ale i když je špinavá a od krve. Tenhle film je nutné chápat především symbolicky. A jako takový stojí za to. (19.04.2018)

New french extremity meets #MeToo. Celovečerní debut režisérky Coralie Fargeat, francouzský revenge flick 'Pomsta', je velmi kuriózní odpovědí na třetí vlnu feminismu a zároveň velmi brutální parafrází na téma znásilnění i ženské emancipace. Divák tak sleduje, jak se v cestě za vendetou z křehké naivní slečinky - jíž ztvárnila bývalá italská modelka Matilda Lutz - stává pomstychtivá lovkyně, která nemá s muži sebemenší slitování. Je to sice extrémně bizarní gore žánrovka, ale extrémně zábavná gore žánrovka, která hravě experimentuje s formou a stylem. (06.12.2021)