I Killed Einstein, Gentlemen
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(2)
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (237)
Kvůli Janě Brejchové bych taky cestoval časem a rozhodně bych ji nezabíjel. Ztřeštěná komedie chrlící na diváka jeden gag za druhým v bleskurychlém tempu. Přemýšlet nad paradoxy a jinými záludnostmi cestování v čase nemá příliš smysl. Oldřich Lipský si totiž sympaticky nehraje na fyzikálního génia Einsteinova formátu a chce jen a jen pobavit, což se mu daří na jedničku a komediechtivý divák musí být spokojen. Pro mou již vymírající generaci (nezakomplexovaných) dětí socialismu bude asi vždy nestárnoucí klasikou, jejíž nostalgická vůně se nedá ničím přebít. Čtyři a nikoliv jen z oné nostalgie, řehtal jsem se jako kůň. Viděno během Season Challenge tour 2015 ()
Mám rád žáner sci-fi a mám rád české komédie. Uznávam, že Oldřich Lipský a Miloš Macourek sa podieľali na vzniku výborných filmov. U tohto mali k dispozícii aj slušný herecký potenciál. Tak prečo sa to nepodarilo? Lebo o tom, že tento film je nepodarkom, nehodlám ani na chvíľku pochybovať. Podľa mňa sa jeden z nich alebo skôr obaja príliš rozkokošili a v rámci prelamovania hraníc žánrov zašli priďaleko. Tým vyvolali u mnohých divákov rozpaky a u mňa intenzívny pocit, že táto sci-fi zlátanina nemala byť vôbec nakrútená. Škoda, že tam nebolo niečo protirežimového, lebo uložením filmu do trezoru by boli diváci minimálne dvadsať rokov chránení. ()
Československé crazy komedie mám většinou hodně rád. Například Pane, vy jste vdova!, Což takhle dát si špenát a Čtyři vraždy stačí, drahoušku jsou všechno filmy, které si vždy rád zopakuju a nikdy se mi jejich mnohdy ujetý humor nepřejí. Ani nevím, jak se to stalo, ale film Zabil jsem Einsteina, pánové… mě v mládí nějak minul a viděl jsem jej až nedávno. Docela mě překvapilo, jak mě nebavil. Je možné, že to byl jeden z prvních filmů v daném žánru (rok 1969) a tvůrci se to museli teprve naučit. Děj je až moc překombinovaný, opravdu dobrých vtipů pomálu a nesedí mi ani ten sci-fi kabátek, na kterém je navíc vidět i stáří filmu. Zkrátka je to podprůměr i v rámci tohoto jinak bohatého žánru. Dávám jen dvě hvězdy a doporučení směřuje raději na výše uvedené filmy. ()
"Zabil jsem Einsteina, pánové..." by vůbec nebyl špatný film, kdyby se scénáristé poněkud mírnili ve vytváření absurdností a o fous víc dbali o komediální a hereckou linku. Přesně to, co je tak silné na "Adéle", totiž svrchované komediální herectví všech zúčastněných v čele s pány Kopeckým a Hrušínským, v Einsteinovi poněkud chybí. Přitom herci rozhodně nehrají o mnoho hůř, ale jednoduše nemají tolik příležitostí své herectví rozvinout, neboť jim k tomu neustálá zběsilá "grotesková" akce zkrátka nedává mnoho příležitostí. Příběh je komplikovaný a nepřehledný, postav je v něm "jako na orloji", není zde žádný skutečný záporák a klaďas vlastně taky ne. Čepek jako Einstein je ovšem velmi slušný a Brejchová jako historička Gwen taktéž, zvláště v první polovině filmu, kde ještě není tolik zmíněné zběsilé akce a tvůrci si to tak nějak víc užívají. Samozřejmě je otázka, jak se na celkovém vyznění filmu podepsala ona blbá doba, panující po srpnu 1968, kdy rozhodně nebylo nikomu příliš do smíchu... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: sportovec, Radek99 ()
Celý film je k pobavení dnešního diváka nabitý jakousi genderovou filozofií, úvod filmu dvou líbajících se fousatých bytostí působí jako homoerotická scéna, ve filmu se setkáme s fousatými ženami a prsatými muži, obojí v neplodných verzích nebo vzpoura žen proti holení, což by v dnešní jednoduché době antigay aktivisté a konzervativci jistě brali jako varovné sci-fi poselství proti liberálním změnám ve společnosti. Na lechtivém podtextu si štáb nechal záležet ze všech efektů na diváka asi nejvíc, ať už jsou to sexy kostýmy (po striptýzu služebných se dost možná řada českých divaček poptávala, kde seženou tak zajímavé prádélko) nebo laškovný výkon Jany Brejchové nebo Ivy Janžurové. Cestování časem je vděčné téma a nápadem převrátit na základě informací z budoucnosti životní směr důležitého člověka se zabývalo nedávno třeba i sci-fi s Mattem Damonem The Adjustment Bureau, tady je ale plán využíván jen krátce a snaží se diváka zabavit ne vždy úplně zdařilým humorem. Tenhle film se tak úplně nepovedl, řada scén dnes narozdíl od pecek tandemu Macourek-Vorlíček a vlastně i od zdařilejších Macourkovských komedií Lipského působí nudně, málo vypointovaně. Zaujalo mě, že se jedná o adaptaci Nesvadbovy povídky. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (22)
- Když se stroj času dostane do roku 1911 do Národního divadla, tak se zrovna hraje opera Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“. (noelcoward73)
-
Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v jedné ze scén praví: "A po obloze nelétají nic než ptáci," na což kočí odpovídá:
"A co jiného by mělo létat?" Příběh se přitom objednává v roce 1911, tedy přibližně rok po prvním letu J. Kašpara. (sator)
- Albert Einstein (Petr Čepek) v skutočnosti prišiel v roku 1911 do Prahy, kde strávil 16 mesiacov a nastúpil na miesto pôvodne určené pre fyzika Gustava Jaumana. Einstein tak v Prahe získal prvýkrát miesto riadneho profesora s ročným platom 8 872 korún. (Raccoon.city)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama