Hodinářův učeň

Upřímně bych Hodinářova Učně rád pojednal nějak optimisticky, ale místy nemístná adorace jeho kvalit v duchu "konečně netuctová, hezky vypravená a výtečně obsazená, pitvoření prostá pohádka, která se může stát klasikou", mi to dost ztěžuje. Rozumějte, všechno je to pravda, až na ten potenciál přetrvat... respektive pokud by se skutečně měl stát součástí zlatého fondu československých pohádek, no tak to potěš koště, co s námi ten úpadek minulých desetiletí udělal, že se spokojíme s takovýmhle výsledkem. Ale konkrétněji - je vidět, že paní Rudolfová není "pohádková rutinérka", a Učni to jednoznačně prospívá. Je hezky uceleně uchopené a vedené téma nadpřirozeného vedení kroků smrtelníků, akorát tak nějak vůbec není řešeno, jak dalece to tedy funguje, nebo jestli vše závisí na tom, která strana (dobro - zlo) se aktivněji stará o konkrétního člobrdu. A podobně povrchně či zkratkovitě se odehrává dobrá polovina filmu - ta, ve které se po nastavení výchozí situace začne odvíjet hrdinova pouť za jeho questem;) Zakletý hostinec s časovou smyčkou - wow, proč ne, ale kdo to tam začaroval, a proč nikomu až do Urbanova příchodu jeho sudičky (nebo sudičáci) neprozradili, co s tím dělat? Celá hlavní zápletka s hodinami varujícími před smrtí se taky vyřeší úplně náhodným setkáním (sudičáci vůbec hodiny neřeší, to jen Lichoradka). Na druhou stranu téma plynutí času se ve filmu znázorňuje dost promyšleně - jak dějem, tak zvuky/hudbou, tak prací s kamerou (Lichoradčiny groteskní přískoky apod.). Kostýmy a masky jsou nádherné (Morana/Živa), kulisy, příroda, všechno parádní. Že by šla líp vymodelovat kukačka a "motýle"? Ano, ale neuráželo mě to. Herecké výkony jsou tu bez debat nádherné - jen zase bohužel udeřila ta posedlost předabováváním slovenských herců, přesněji v tomto případě hereček:P I "titulní píseň" je příjemně netuctová, není to žádný melodický "popík", ve všech těchhle ohledech jdou akcie Učně nahoru. Ale to podání příběhu, to prostě nepřekousnu. Vezměte si S Čerty Nejsou Žerty (ano, myslím hlavně kvůli stejně chamtivému Viktoru Preissovi;) - u toho upřímně nechápu komentáře, jak je jeho postava vlastně nejednoznačná, a že by jí šlo fandit... Moliérův Harpagon je ve výsledku proti Hodináři učiněný lidumil), jak tam všechno ladilo, zapadalo a navazovalo... TO je klasika. Hodinářův Učeň je příklad správné cesty, ale že bych ho potřeboval vidět každé Vánoce, to ani omylem. Ale aby nedošlo k mýlce - postavil bych ho dost vysoko nad všechna ta Pekla S Princeznami, Školy Princů, Kouzelníky Žita atd. atd. A když jsem dal 70% i Janákovým Dvanácti Měsíčkům (s výhradami tam uvedenými), budu tady muset nadělit rovnou osmdesátku. (26.08.2019)

Urban (haha) fantasy. Když tomu přestaneme říkat "pohádka" (protože pohádka to není) a začneme tomu říkat temná městská fantasy, může se Hodninářův učeň najedou zdát podstatně stravitelnějším soustem. A jako low cost fantasárna šmrncuntá Gaimanem a taky trochu vizuálem z Dishonored to na české prostředí nakonec vůbec nedopadlo špatně. Bavily mě herci i postavy, bavily mě kostýmy, bavila mě výprava. A některý konkrétní momenty byly naprosto skvostný - například zakletá hospoda s nevrlým Krobotem za pípou. Sice byla v příběhu úplně zbytečně, ale i tak byla výtečná. Ano, podivně slepovaný, nekoherentní dramaturgický oblouk drží pohromadě opravdu jen silou vůle. Honba za pověstným Macguffinem je bohužel to jedné, co posouvá děj dopředu...  ale na druhou stranu ty minuty odesejpají v dobrém tempu a v příběhu je několik velmi překvapivých momentů. Chtěl bych se na tenhle film dívat na štědrý večer, když se krajinou rozhostí mír a klid? Ne. Ale pořád mě baví jako fantasy flák, kterej dokáže bejt místama dost vtipnej a místama pěkně zlomyslnej. (01.01.2023)

Najít v českých pohádkových vodách něco nového, snad i originálního, vypadalo v minulosti jako neřešitelná věc. Tvůrci se vždy opatrně přikláněli ke klasickým příběhům, ve kterých figuruje peklo, králové vdovci, princezny, namyšlená princátka a charakterově silní i morálně zdatní chuďasové, kteří si nakonec vždy přišli na své. UČEŇ nabízí trochu něco jiného, v krásném a dokonale podchyceném prostředí, ke kterému není potřeba zámek, ani hromada noblesních šatů na jedno použití, nám vypráví příběh obyčejných lidí o jejich síle, ale i slabostech, jakou je třeba chamtivost. Nelehké putování, zdánlivě nesplnitelné úkoly, nadpřirozené postavy, pohrávající si s lidskými osudy a hlavně láska, jež dokáže zlomit vše. Režisérka Rudolfová se tímto tak trochu vrací ke kořenům českých pohádek, ke kterým toto vše patří, stejně jako špetka hororového nádechu a přesto, že to Janča Plodků trochu přeháněla, já byl spokojen a snad i mile překvapen, tím pádem jsem i v hodnocení shovívavější...nadějně pracující tvůrci tu stále jsou, před i za kamerou. [Kino Citadela - Litvínov] (16.08.2019)

není to takový bizár jak napovídal trailer,ale pořád je to prazvláštně divná a bezkrevná pohádka,ve které hraje prim hodně přehrávající Jana Plodková.Nebýt jí,možná bych ani nedokoukal,jelikož dějově mě to úplně nechytlo/nepřekvapilo a ani sem neměl nějak zvlášť velkou potřebu fandit hlavnímu hrdinovi.Ten by sice měl bojovat o svou milou,ale velmi často působí dojmem že se jen veze.Tu a tam je sice Hodinářův učen celkem originální,ale bohužel ne natolik abych ho chtěl někdy vidět znova,nebo ho snad chtěl pustit dětem...40% (17.01.2020)

Pohádka má moc hezkou hudbu, výtvarnou stylizaci, kameru i režijní nápady a i s příběhem to tentokrát zkouší trochu jinak. Hlavní mladá dvojice je sympatická, okolo dvacaté minuty zazní skutečně emotivní milostná  písnička, která zásahne....hmmm,tak tohle by mohlo být vážně skvělé. Velká škoda, toho zpočátku podivného střihu (hodinař je padouch, ale o chlapce se stará dlouhých osmnáct let, z toho se ale vidí jen útržky a pak je to zase padouch, kluk s holkou spolu omnáct let vyrůstají a až v oznamení zásnub si vyjádří lásku), že je to občas až nelogické. I později je to vyprávěn takové epizodické. Na druhou stranu jistota Viktor Preiss opět nezklame, pobaví i duo Neužil-Plesl, pobaví Krobot  a i u Plodkové se dá to přehrávání (v rámci role kterou hrála) snést a ocenit.. Výsledek je určitě alespoň v něčem o dost jinačí než ostatní tuzemské pohádky, má i lehkou fantazii, je z něho cítit celkem dobrý záměr, upřímnost a když už nic jiného, tak to fakt dobře vypadá..  Takže aspoň takhle by to jako šlo. (22.11.2020)