Muž se zaječíma ušima

Je to v podstatě banalita o hledání odvahy k zásadní životní změně navíc neoriginální nebo lépe řečeno hodně profláknutá, forma vítězí nad obsahem. A forma je hodně hravá, potlačuje poetiku, která jakoby se z filmu zcela vytratila. Nic z toho ale zásadně nevadí. Je to  vcelku zábavný autorský počin a není častý jev aby si český film (koprodukce) přičichl k umění. A Krobot byl zas u toho. (14.06.2023)

Dochodcovsky remake vybornych Chvilek pre nafrnene artove publikum. Takze bohuzial. Celkom som sa na to tesil, ale toto fakt nie. Strasne dlho som tak v kine netrpel. Technicky je to skvele, vidiet, ze Sulik ma remeslo v malicku. Ale najma vdaka tomu to posobi priserne neuprimne. Komorna art forma za 30 korun by tomu filmu sedela viac. Velmi dlho sa mi pri filme nestalo, ze som sa nedokazal chytit na vlnu autorov a ti mi to vobec kreativnymi rozhodnutiami neulahcovali. A to som prvych cca 15 minut na to kukal plny nadsenia. Protestnych 2/10 (28.06.2021)

"Muž so zajačími ušami" je pre mňa fascinujúci film. Neviem presne povedať aké sú moje reálne dojmy. Jednoducho... je to trošku komplikované. Ide o silný artový film, sú v ňom zaujímavé myšlienky a veľmi dobré životné postrehy. Nie som si ale úplne istý, či je to niečo, čo si v tom nájde bežný divák. Ale potom je tu aj otázka, či je toto aj vlastne film pre bežného diváka. Tvorba Martina Šulíka je celkom svojská a bolo to vidno aj v ostatných filmoch čo som od neho videl ("Tlmočník" , "Záhrada"). Takže v tomto smere si asi diváci sami zhodnotia, či je toto film pre nich. Moje pocity? Sú tu momentky, ktoré sa mi páčia. Ako napríklad herecký výkon Miroslava Krobota, scénky s jeho manželkou (v podaní Zuzany Kronerovej) a rovnako aj scénky s jeho súčasnou tehotnou milenkou. Alebo aj časti, kedy zasadá rada o vydaní novej knihy. Momentky ako tieto robia pre mňa film zaujímavým. Najmä keď si ich potom aj spojíme so scénkami predtým. Viac-menej aj súhlasím s pocitmi, že postavy tu nie sú veľmi sympatické, no na druhú stranu mi to nejako extra nevadí. Pretože tie životné postrehy sú tu zachytené veľmi dobre. A fungujú. Je to film, ktorý si ešte určite na dlhší čas zapamätám. Hodnotenie: B- (29.09.2022)

„Jak vysvětlíš tomu dítěti, kdo je otec?“ „Poviem mu, že padol vo Vietname.“ Film, v ktorom sa prelína reálny život spisovateľa s tým, čo píše. Herci to robia dobre, ale... Nedokázala som sa naladiť na vlnu – skončila som ako pozorovateľ absurdít, bola to presolená polievka. Nasledujúcich monológov, výpovedí je vo filme niekoľko, priveľa. „Nechci být sobec. Snažím se myslet na druhé. Ale né každá pomoc je vítaná a málokterá oceňená. A vůbec, pomoc jako taková, je sporná věc. Proč se mám někomu míchat do života? Příliš velká péče znemožňuje člověku, aby zesílil. Aby našel sám sebe. Někdy mám pocit, že lidé pomáhají druhým hlavně kvůli sobě. Chtějí naplnit prázdnotu ve svém životě.“ (28.12.2021)

Cynismem nasáklé poetické dílo plné fantazie je na míru ušité právě Krobotvi, který je zde opět skvělý. Výborně mu sekunduje v této poloze celkem nezvyklý Kaiser, i když Setkání v červenci také balancovalo mezi sarkasmem a poetikou. Slovenský Gondry Šulík opájí diváka fantaskními výjevy, za nimiž skrývá klaunsky smutný příběh s veselou tváří o bilancování života. A já se nemohu ubránit dojmu, že v té lehkosti vyprávění, v její hravosti, černohumornosti i laskavosti cítím silný závan z Radošiny, jen tohle divadlo vážně nebylo naivní. (10.06.2023)