Slovo

„Co on o tobě může vědět, co bych nevěděla já?!“ Stejně jako předešlých Chvilkách nutí Parkanová diváka přemýšlet a naladit se na postavy. A to zde bude pro řadu lidí problém. Přístup k hlavnímu páru může být ze strany publika všelijaký. Obávám se ale, že bude převládat odsouzení. Jeho slabošské neschopnosti vypořádat se s nastalou situací či její přehnané snahy mít vše pod kontrolou hraničící až s naprostou nesnesitelností. Kvůli tomu může naopak snadno zapadnout jeho odvážná zásadovost stejně jako její velká síla táhnout blízké na svých bedrech poté, co její protějšek odpadne. Nepomáhají tomu ani některé detaily. Není například vůbec vysvětleno, jak došlo ke „znovuvzchopení“. Nebo třeba nezvládnutý fakt, že nestraník se škraloupem mohl v té době dělat notáře, ba dokonce i jezdit za hranice k moři. A to je škoda, protože jinak Slovo nabízí také nemálo zajímavé myšlenkové potravy a ucházející studii jednoho vztahu. Takhle to budou „pouze“ lepší 3*. „Kde, kdy končí zodpovědnost člověka za své činy, za svá slova? Nekončí. Nebo?“ (12.02.2023)

Zvláštní forma: učebnicová čeština, divadelní práce s prostorem i herectvím, příběh kolem jednoho morálního dilematu. Jsem schopen obdivovat jednotlivosti, ale film jako celek pro mne nefunguje. A přitom Chvilky od stejné autorky se mi před pár lety velmi líbily. Nevím, z tohohle mám dost rozpačitý dojem. (17.12.2023)

Samotný příběh působí sice dost rozpačitě, zároveň ale velmi lidsky a přirozeně. Film zdobí vynikající herecký výkon Martina Fingera v roli morálně zásadového muže zmítaného nesmlouvavým politickým režimem. Skvěle mu sekunduje Gabriela Mikulková coby jeho někdy až nesnesitelně milující manželka. Nejvíce však upoutala moji pozornost hudba, přičemž musím uznat, že texty písní se Beatě Parkanové mimořádně povedly. (60%) (29.03.2024)

Kterak čestní a hodní lidé trpěli pod nadvládou těch zlotřilých a podlých komunistů. Ano a dál? Mám z toho hodně rozpačité dojmy, Slovo do omrzení neustále opakuje jednu a tu samou formuli, ale přitom dává jen málo důvodů, proč bychom si jej pro to měli zapamatovat. Prostřihy k fotografiím po každé kapitole jako nápad cením, ale to podivné rámování scén, kdy postavy v záběru mívají často uříznuté hlavy, i když zrovna jsou součástí dialogu, to bylo vážně prapodivnou tvůrčí volbou. [Finále Plzeň 2022] (29.09.2022)

„Musíme s tým něco udělat, Václave.“ „Myslím, že s tým nic neuděláme.“ Film nám ponúka intímny pohľad do života rodiny notára Václava. Jeho žena je mu oporou aj vo chvíľach, kedy ide o existenčné problémy a Václav sa odmieta zapojiť do súkolia dejín, ktoré sa ho pokúšajú zomlieť – nátlak súdruhov je neúnosný a on musí odolať, lebo ide o jeho presvedčenie. Silné svedectvo o časoch, ktoré mnohým priniesli krušné chvíle, ak nesúhlasili s režimom. (14.11.2023)