Havel

Viktor Dvořák zahrál Havla nevýrazně a neohrabaně. Nicméně v tomto případě to není myšleno jako kritika, protože přesně takhle na mě prezident vždycky působil. Jeho hlavní síla byla v tužce a papíru, ale vždy když vystupoval na veřejnosti, mi připadal nesvůj či nervózní. A to se tady povedlo celkem přesně zachytit. Geislerka coby Olga byla vynikající a je vidět, že pokud dostane správnou roli, tak umí a líbila se mi i Seidlová v roli Havlovy milenky. A stejně jako ostatním i mě učaroval Hoffmanův Lanďák. Takže hercům není co vytknout. Samotný příběh se křečovitě drží řekněme oficiální verze Havlova životopisu vč. trošku absurdního milostného trojúhelníku, což je trochu škoda, ale na druhou stranu odvyprávěné je to celé přehledně a celkem svižně, takže se to dá odpustit. Co je ale největším mínusem je skutečnost, že film ve mě nevyvolal jedinou emoci. Ať už jde o výslechy, věznění, manželské problémy atp., tak to se mnou nehnulo. Čestnou výjimku tvoří závěr na balkoně Melantrichu, ale to je vzhledem k tématu málo. Nicméně i tak jsou dojmy vesměs pozitivní a se stejným obsazením bych si dovedl představit i pokračování. 70% (08.02.2021)

Viktor Dvořák mi byl nesympatický v První republice, ale asi to bylo postavou, kterou ztvárnil, a která mě neustále iritovala. V Havlovi exceluje úplně jiný herec. A nutno zdůraznit, že s delšími vlasy a vousy je to Václav Havel. Podoba je až neskutečná. Jeho výkon zaslouží uznání a pochvalu, bude zajímavé sledovat jeho souboj s Ivanem Trojanem. Mně se ale též velmi líbili Martin Hofmann a Aňa Geislerová, skvěle Dvořákovi sekundovali. Naopak se mi zdá, že se ztratila Bára Seidlová, její postava vůbec nevynikla, že by důraznější střih? Příběh asi nemá smysl příliš komentovat, proč si tvůrci vybrali dané období Havlova života, to je jejich svaté právo. Žádné situace či scény mě nijak nepřekvapily, nešokovaly ani nepobouřily. Pokud mám hodnotit čistě dojmy z dvou filmů jednoho režiséra, tak Domácí péče mě emocionálně zasáhla mnohem a mnohem více. (09.01.2021)

Havel mě neurazil. Gratuluju. Jiný cíl předpokládám a doufám nebyl, protože jiného cíle tahle impotentní, sterilizovaná a ustrašená... věc... dosáhnout nemůže. Rozbor nějakých nezáměrných implicitních vyznění by byl dost nešťastný, na druhou stranu Havel je zcela zjevně filmem, který k hlubšímu zamyšlení nevybízí a nestojí o něj. Musím si vygooglovat nějaké reakce ze zahraničí - jsem zvědavý, jak budou reagovat na Havla jako postavu, zvlášť když je zobrazený předně jako zakřiknutý ťunťa. Není mi jasné, čím vyvážit jeho osobní morální selhání ve vztahu k Olze (která nejsou v žádném vztahu s politickou linkou a jsou beztak zobrazena jako normální a odpovídají pohledu na ženy všech ve filmu včetně filmařů samotných, tak mi ani není jasné, o jak pochybné chování má v kontextu příběhu jít) a už vůbec jak chápat, že se film na rozdíl od všech ostatních a aktivnějších postav věnuje zrovna tomuhle nezajímavému pánovi - lidem bez znalosti Havlova jména to musí být mnohem divnější. Že je nakonec odnikud prezidentem, musí být hodně WTF zvrat srovnatelný s Šestým smyslem. PS: Že byl do role předního českého intelektuála Patočky obsazen prototyp českého anti-intelektuálního snobství oproštěného od myšlenky a názoru Jiří Bartoška, by byl v jakémkoliv jiném filmu podvratný vtip, zde je to jen smutné. (01.01.2021)

Mozaiková exkurze do života postavou nevelkého, myšlenkami velkého ráčkujícího muže české politické historie. Exhumace Vladimíra a Antonína Dvořáka vyloučena, Josef Dvořák sice podstatně slevil ze svých vodnických kreací, nicméně soudruzi mu takovou úlohu budoucího státníka nesvěří, Jiří Dvořák brilantně tančí, čte komentáře k reality show a o vánocích mává na diváky pohádek coby čert Uriáš, ale podoba s Havlem veškerá žádná, v úvahu nepřipadají ani někdejší desetibojař Tomáš Dvořák, bývalý hokejista Radek Dvořák a hudební skladatel Michal Dvořák. Je rozhodnuto, Václava Havla může ztvárnit pouze jediný muž - jakýsi Viktor Dvořák, paradoxně nejméně známý z vypsaných osobností. A jeho kreace je úžasně podmanivá, hodná ocenění, natolik objemná, až vše ostatní kolem ní téměř zaniká a téměř nic neuvízne z celého filmu v paměti. Pravda, když ho pak ve vězení ostříhali a oholili, tak to podstatně kazilo dokonalou podobu, herec totiž rázem vypadal až moc současně a Havla už vůbec nepřipomínal. Mapovaná "disidentská" léta, konkrétně období 1968 - 1989, jsou stroze, ledabyle i nepříliš vzrušivě podávána a popisována, filmem propluje nemalé množství postav, lépe řečeno figurek, co nemají daleko do karikatury (viz Martin Hofmann coby Pavel Landovský), v nichž se bez řádných jmenovek není možné orientovat, navíc se postavy moc neoslovují, a vlastně tihle Havlovy soukmenovci ani k žádnému propracovanému účelu neslouží. Vyskytne-li se potenciálně zajímavá a působivá scéna, je vzápětí devalvována absurdním režijním záměrem udělat z ní umělecky zabarvenou. Tak třeba občan Havel se účastní ideologicky postaveného a z diváckého pohledu nicneříkajícího soudního řízení s perzekuovanými odpadlíky, to trvá jen asi minutu, a scéna se rázem nesmyslně trikově proline do divadla, to samé si užijeme ještě ve vězeňské sekvenci. Kam se Havel hne, má za zády uřvaného Lanďáka. Třeba to tak bylo, Landovský ovšem působí přinejmenším jako zaostalá karikatura výstavního omezence. Nutno přiznat, že to není až tak chyba tvůrců, on i ve skutečnosti mnohdy tak působil. Havel je také zobrazen jako milovník žen. Barbora Seidlová je pěkná akvizice do souboru filmových milenek. Mezi tou změtí víceméně kusých informací, věřím, že méně (političtí) znalí diváci budou tápat, vyniká kamera Jana Šťastného, náležité péči se dostalo také výpravě a vlastně i masky mají něco do sebe. Občan Havel přikuluje, Havel u psacího stroje, Havel, co čeká na povolení od "estébáků", zda může svoji manželku doprovodit na nákup, kteří vytrvale vartují za dveřmi jeho bytu, i Anna Geislerová oblečena ležící a pokuřující cigárko na posteli. A nakonec Havel vystupující na balkon před dav lidí, což je velmi pamětihodná sekvence. Ano, svých vysoce položených ambicí film rozhodně nedosáhl, ovšem chce-li divák prožít necelé dvě hodinky se zdařilým dvojníkem Vaška, naskytla se jedinečná možnost. 6/10 (08.11.2020)

Pro naprosto nezúčastněného pozorovatele ten film nemůže dávat smysl. Jakože jak se to mohlo stát, že se člověk s tímhle CV stal prezidentem republiky. Pro nás, trochu informované, je to taky celkem rébus, ale člověk časem přistoupí na tu hru, že tu nepadají žádná jména. Viktor Dvořák bezchybný, stejně tak výborný Martin Hofmann jako živelný Lanďák. Aňa Geislerová je možná k diskuzi, ale rozšířil jsem si obzory, jak moc byla paní Olga důležitá žena v životě Václava Havla, o tom se už dneska málo mluví, takže díky za to. Finále z Václaváku je famózní a dojemné, ale pro méně informované to nedává smysl. Jo, to už jsem říkal. (10.11.2020)