Hodiny zoufalství

Urcite napinavejsi a lepsi nez podobny Key Largo (a obeslo se to i bez uraganu). Slusne vykreslene a zahrane postavy, zajimavy scenar a dobre tempo. Nezda se mi to ale moc verohodne, aby otce ci dceru pousteli bezne ven, nechavat matku se synem zamcene v loznici, lehke rozlouceni se Glenna s pistoli... Ja zde tedy nekolik chybicek videl, ale bavil jsem se dobre. Bogart byl ve sve posledni hlavni roli vyborny. (13.10.2012)

Zub času se na tom už sice podepsal, postavy mi taky nepřišly bůhvíjak dobře představené a nedokáže si to udržet atmosféru po celou dobu, ale jinak jsem spokojený. Je to dobře vedené, slušně natočené i zahrané, dokázalo mě to zaujmout, má to nejednu napínavou scénu a hlavně to krásně celé funguje i bez gore, které je v dnešní době u filmů s podobnou zápletkou dost často používané. Mohlo to vypadat líp, ale jinak jsem spokojený a v rámci roku vzniku je to dost slušná práce, ačkoli tou jsou Hodiny zoufalství tak jako tak. A Humphrey Bogart se do role padoucha hodil naprosto skvěle. 4* (09.03.2021)

Tak už je mi jasné, odkud M. Haneke čerpal inspiraci pro své Funny games (USA). Pokud jsem dal Haneke(ho) snímku 5*, musel bych nutně Wylerovi a spol dát hvězd hned 6! Nicméně nebylo by tak úplně fér tyto dva kousky srovnávat, přesto své hodnocení (v obou případech) o * „ukrojím“, přičemž vysvětlení naleznete na konci mého komentáře. Haneke sice jeho psychologickou hříčku posouvá ještě o level dál ( v podobě absentujícího logického motivu „hl. hrdinů“ (pokud tedy za něj člověk nebere skutečnost „že šli náhodou kolem a nudili se“), nicméně v samotném zpracování (i díky hereckým výkonům a gradující houstnoucí atmosféře) má Wyler a jeho The Desperate hours překvapivě? navrch. H. Bogart v (před)poslední velké roli a nutno jedním dechem dodat, jedné z jeho NEJlepších, v podobě bezkrupulentního vrahouna (čerstvě uprchlého vězně) Glenna Griffina, kterému „to vše“ věříte od první do poslední vteřiny. Když totiž sledujete Bogarta odpovídat na otázku SPOILER proč jste si vybrali právě náš dům? a on pouze suše utrousí „Náhoda! Mám rád dětská kola před domem. Miluju rodiny s dětma, nechtěj totiž riskovat“, ani na okamžik nezapochybujete o tom, že by to snad nebylo myšleno (smrtelně) vážně! Hodiny zoufalství jsou vybroušenou psychologickou hříčkou, kde se postupně utahuje smyčka (tu nad „hostitelskou rodinkou“, tu nad samotnou „návštěvou“), aby Wyler a spol. provedli v závěru rošádu, tím získali neocenitelnou výhodu a přešli v „smrtící protiútok“. Pokud bych pominul Robson(ův) snímek The Harder they fall, byl bych „nucen“ napsat „tohle je velkolepý odchod jedné velké herecké legendy“ a můj velký dík míří k W. Wylerovi a D. Hillardovi (coby F. Marchovi,rovnocennému to jeho protihráči), že ho Humphreymu umožnil(i). Nenuceně, přitom tak stylově. SPOILER: „Světla ramp (reflektorů) pohasínají, vzduchem letí deka, Humphrey odchází (dodýchává)“. Jelikož to ale nebyl jeho poslední snímek, napíšu, že to byl „pouze“ další z případů jasné ukázky široké palety Humphreyho nesporného hereckého talentu. 90% s dovětkem, že těch 10 (ubraných) % je za (lehké) nevyužití veškerého potenciálu (v podobě širšího to záběru, tj. psychologicko – SOCIÁLNÍHO aspektu) než „pouze“ mistrné vystavění vynikající noir-krimi, přičemž ten (bohužel) pouze probublává pod povrchem a Wyler ho záměrně? nepouští „na světlo“. Na druhou stranu nutno dodat, nebyl by to potom zcela odlišný snímek (kde by se vytratily („utopily“) klady a trumfy této verze)? To se již (zřejmě) nikdy nedozvíme. zajímavý komentář(e) (pro mě): Gilmour 93, Oskar (08.11.2011)

Zkusímli si na nečisto něco tomu filmu vytknout, tak zjistím, že nemám co. Od počátku do posledního záběru napínavé drama plné humoru, který nezlehčuje závažnost základního motivu rodinné lásky pociťované a hájené z obou stran konfliktu. March i Bogart jsou naprosto výteční, scénář nemá ani dírečku, příběh odehrávající se povětšinou v jednom domě prochází nečekanými a těžko předvídatelnými zvraty, aniž v jediném momentě postrádá logiku. (15.05.2010)

Bogart opäť nesklamal. Tentoraz ako hláškujúci chladnokrvný záporak. Aj keď úspech filmu v žiadnom prípade nestojí iba na ňom. Zaujímavý je hlavne skvelý námet, viac než fungujúci scenár a dobre budovaná atmosféra i napätie. Aspoň vzhľadom na svoju éru. Aj vďaka tomu utečie takmer dvojhodinová stopáž relatívne rýchlo. Ostatné postavy sú tiež dobre zahrané a dobre vykreslené sú aj ich charaktery. Páčil sa mi ten malý chlapčisko, ktorý chcel byť strašne statočný, vzhľadom na svoj vek ale neuvedomujúc si rizík. Dokonca i občasný humor a kuráž jednotlivých postáv mala čo-to do seba. Vybičovaný záver mal zasa bližšie k trileru než k dráme. (15.04.2019)