carl.oesch

Až legrační detektivka, kde se ukazuje, že Miroslav Horníček byl sice skvělý komentátor a moderátor, spisovatel, ale herec byl slabý. Svým projevem mi připomíná cimrmanovce, ale tam je to záměr. Zajímavé ale je, že už tady autoři filmu věděli, va jakém balení se pašuje heroin (opravdu ne v ampulích, jako to ukázali soudruzi v předposledním díle majora Zemana) a také jejich podání drogové závislosti je mnohem realističtější, než třeba v mnohem mladším filmu Mravenci nesou smrt. Zajímavá je i sekvence v NDR, pochybuji, že by někdo v zemi, kde měli ostrahu hranic zmáklou ještě lépe než SSSR, dokázal s replikou východoněmeckého strážního člunu pravidelně připlouvat k bójím, aby tam nechal "bonbonieru". Zábavné (a pravdivé) je i to, jak se výchopdoněmečtí policajti baví o onom zadrženém místním zadrženém článku dodavatelského řetězce mezi bójí a G. Vránovou (jako vždy nesympatickou). Jak konstatují, dostane deset let, na kontě má už teď tučný balík a ještě mu naskočí úroky. Co se herců týká, Satoranský je jako ve všech svých mladých rolích trochu bulík, onen východoněmecký soudruh Hannjo Hasse hraje většinou v českých filmech esesáky, jako vždy mi vadil Matuška (byl asi obsazován hlavně kvůli něžnějšímu pohlaví - tady obtěžoval zpěvem pouze jednou a to zprostředkovaně) a potěšila mě Radka Fišerová. Ale na nějaké časté opakované sledování ten film opravdu není. Jednou za dlouhý čas stačí.

Bohdalku nesnáším od mlada, ale do téhle role se hodila naprosto dokonale. Ta uslintaná falešnost, to vystupování na veřejnosti a ješitnost i radost z falešné popularity a především "benefitů". Skvělý komentář sem napsal (zdaleka ne poprvé Big Bear), stojí skutečně za přečtení. Problém je skutečně ne v tom, co tvrdila hlavní hrdinka, vydávající se za někoho jiného, ale onen morální imperativ. Je možné používat lži pro dobrou věc? A omluvit to? Já si myslím, že ne. Tady to schválně zůstalo otevřené, mám rád, když to autoři nechají na nás. A každý na to bude mít názor jiný. Když budete prosazovat dobré věci pomocí lží (v politice je to zcela běžné), automaticky deformujete to, co chcete prosadit. A dost často i prosazujete pomocí lží a manipulací špatné věci. A nejhorší je, když se to provalí. Protože ta malá lež nakonec stejně strhne lavinu a smete i to, co správné a dobré možná i je. O tom je podle mě tahle skvělá Strachova inscenace, sice ne bez chybiček a s poněkud slabším závěrem, ale stejně. Až vám někdo podobný bude něco tak naléhavě a vlezle líčit, buďte opatrní. Nakonec, vždycky tam někde je nějaký ten Vondráček, ketrý tu "pravdu" prodává ne z lásky k ní a už vůbec ne z přesvědčení, ale protože z toho mám slušný profit...pravda nepotřebuje přídomky, stejně jako demokracie a nepotřebuje ani vysvětlování nebo omlouvání. Protože většina těch přívlastků je ještě navrch privativních.

Prý je to průhledné. Sleduji na ani nevím na kterém kanálu detektivní případy zpracované jako dokumenty a je to plus minus stejné. Příjemné, má to atmosférua Praha je opravdu fotogenická a neomrzí se ani ve stovkách dílů, podobné to má u mě Ostrava. Taky se taky neokouká.