higuain

Za mě zklamání. Není to určitě špatný, ale když mě ve filmu, jehož hlavní devízou je humor, rozesměje nejvíc vlastně až po-mezi-titulková scéna (ta je vpravdě geniální), tak je asi něco špatně. Gagů je sice dost, ale stylem humoru (a bohužel nejen tím) je to víceméně recyklace jedničky, jejíž wow efekt je pochopitelně pryč. A jelikož David Leitch evidentně neměl příliš volnou ruku, tak se tady nekoná mj. ani žádná ta "Wickovská" akce, na kterou jsem se těšil. Škoda.

Chtělo by se říct, že se k tomu hodí fráze "over the top", tu však tenhle film sleduje ve zpětném zrcátku. Neskutečně sexy holka přežije smrt, kterou by nerozchodil ani Chuck Norris a jde se mstít. Víc vědět netřeba, stačí se jen kochat. Jedinou výtku mám vůči stopáži, kratší to přece jen být mohlo. Ale jinak je to záběr za záběrem vizuální obžerství, po kterém bych Coralii Fargeat bez váhání svěřil nějakou R-kovou komiksovou adaptaci. Talent by na to určitě měla.

Potřetí stejná pohádka. Něco tak obsahově prázdnýho se opravdu jen tak nevidí. Zápletka celý trilogie by se v pohodě vešla do jednoho filmu a i tak by to bylo moc dlouhý. Na hercích je vidět, že už se nemůžou dočkat, až tenhle brak budou mít za sebou, i když při pohledu na jejich výkony se obávám, že na víc ani nemají. A ta jakože thrillerová zápletka v závěru? Ta je snad ještě komičtější než všechno ostatní. A to je co říct.

Vypravěčsky asi nejambicióznější Marvelovka, která jen tak tak drží pohromadě (ale drží) a svojí snahou odvyprávět zhruba tři filmy v jednom docela výrazně vyniká mezi ostatními filmy MCU a připomíná tím spíš BvS - je ovšem pořád divácky přístupnější a tím pádem "zpeněžitelnější" (nikoliv lepší). Tu evidentní snahu natočit konečně "něco víc" je ale nutno ocenit a ačkoliv se podle mě o nejlepší film MCU nejedná, tak do nejlepší trojky bych ho možná vecpal. Nejpříjemnějším překvapením je určitě Thanos, který dosud vypadal na dalšího z řady generických záporáků (nasvědčovaly tomu nejen trailery, ale i camea v předchozích filmech), nicméně jeho motivace je tak důkladně propracovaná, že to do postavami a akcí tak přesyceného filmu skoro až nesedí (ano, i tohle je kompliment). Dojem z finále mám tak nějak rozporuplný, ale asi bude nejlepší zhodnotit ho až podle toho, jak se na něj v dalších filmech naváže. _____ Po dalším shlédnutí přidávám pátou hvězdu. Marvelovky mají zpravidla jednoduchou strukturu a při opakovaných projekcích tak nemají moc co nabídnout, ale Infinity War je jednou z mála výjimek a opravdu mistrovsky ukočírovaný kolos. 9/10.

Mám rád tvorbu Jasona Reitmana, lepší dramedy dneska asi nikdo netočí. Jeho seriálové dítko Casual je rozhodně počinem hodným pozornosti, jakkoliv kvalitou postupně upadá (píšu to po třech sériích, přičemž už bylo ohlášeno, že čtvrtá bude poslední). První série je super (až na tu stupiditu v předposledním díle, která podělala nejzajímavější vedlejší postavu) a i druhá je pořád velice solidní, ale ta třetí už bohužel působí dojmem nastavované kaše, takže ohlášený konec seriálu nejspíš přijde vhod. _____ Čtvrtá série se překvapivě povedla a seriál důstojně ukončila.

Podprůměrná rutinní žánrovka s nudnou zápletkou a lacinou akcí. Spojení Collet-Serra a Neeson v akčním thrilleru na mě zafungovalo ve všech třech předchozích případech, nicméně třikrát to očividně stačilo.

Crimson Tide táhne neskutečná Zimmerova hudba, která je kvalitou vysoko nad vším ostatním, co film nabízí. Jinak jde o docela dobrý ponorkový film, kterému ale škodí ten místy trochu otravný náborový podtón, jakkoliv určitě snesitelněji podaný než ve Scottově Top Gunu.

Tenhle film netáhne nikdo z trojlístku Scott, Costner, Quinn. Hlavním trademarkem je Madeleine Stowe, která je zkrátka neodolatelná. Bohužel má prostor jen v první polovině filmu, druhou polovinu si uzme Costnerovo zmrtvýchvstání a "pomsta" (v podstatě ani nejde o pomstu, ale o nalezení Madeleine), která ale není příliš věrohodně ani poutavě natočená, její rozuzlení je navíc dost mizerný.

Vynikající. Chyby by se na tom najít daly, ale film, co ve mě dokáže vyvolat tak velký klukovský nadšení, si ani jinak ohodnotit nezaslouží. Spielberg se na starý kolena ještě jednou vybičoval k mistrovskýmu výkonu a když mě po shlédnutí The Post napadla myšlenka, že tak bezkrevná akademická rutina je určitě důsledkem toho, že veškerý Spielbergův entuziasmus byl vyčerpán pro Ready Player One, netušil jsem, kolik pravdy na tom bude. A už vůbec jsem nečekal, že mě RPO nadchne až k dojetí.

Zpočátku to díky hudbě a viditelně štědrému rozpočtu nevypadá tak zle, nicméně solidní úvod je asi to jediné, co lze na tomto filmu chválit. Po něm se totiž Andělská tvář velmi záhy přepne do nechtěné tragikomedie, ve které mizerný scénář vzbuzuje pousmání a Troškova bezradná režie lítost. Zdaleka nejtragičtější součástí filmu je však Jiří Pomeje, jehož herecký výkon se slovy snad ani nedá popsat, to se prostě musí vidět.