dO_od

// Výjimečný film. Furiosa sice nikdy nemohla trefit tu mimořádnou laťku nastavenou Zběsilou cestou, takový film se přihodí jednou za několik desítek let, něco mi ale říká, že se o to schválně Miller proto ani nesnažil a raději ten prequel pojal úplně jinak. Natočil vrstevnatý, kontextově bohatý, krásně vystupňovaný revenge opus, kde je sice míň, ale pořád nádherně prehledné a do posledního detailu promyšlené akce s obřími kulisami i skvělým designem a taky kamerou, která si tak strašně skvěle hraje s vyplňováním prostoru, zoomy a detaily na tváře herců, že z toho člověk konstantně sbírá bradu ze země. Nejvíc jsem ale stejně oceňoval to rozvádění mytologie a jak krásně Miller pracuje s trojúhelníkem postav Furiosa - Dementus - Immortan Joe. Jasně, za Zběsilou cestou už to zůstane navždy maličko ve stínu, je ale otázka, jestli právem. První Matrix se taky stal legendou, já ale vždycky budu mít o kus radši tu dvojku. 9,5/10

// Hlavní role ušitá na míru, drsný a zároveň citlivý scénář, funkční humor (když se člověk láme smíchy při sledování ve dvě ráno, už to něco značí) a příjemně krátká stopáž, nic ve zlým, ale tohle si zaslouží víc než 62 %.

// Queer Šestý smysl od režiséra Severných vod? Jakkoli se to zdá bizarní, vylezlo z toho příjemné překvapení (které ale fanoušky tvorby talentovaného Haigha zjevně zase až tak nepřekvapí) s killer soundtrackem. Jen to tempo na mě bylo ze začátku až příliš líné. 7-8/10.

// Lepší triky než v Avatarovi, sorry not sorry. Weta vládne a Wes Ball do toho zvládá konstruovat i hezky poutavý příběh s novými sympatickými hrdiny i hezky nejednoznačnými záporáky a spoustou morálních otázek navrch. Přidejte fantastickou kameru a výpravu a máte zkrátka náběh na jeden z nejlepších blockbusterů letoška, kterému k dokonalosti chyběla jen hudba Michaela Giacchina a o něco silnější emoce. Jako start nové trilogie to ale funguje parádně, tak snad se dočkáme i dalších pokračování. 8/10

// Skrz nasrkz průměrná romantika o sexy čtyřicítce, která si nabrnkne zajíčka v podobě slavného frontmana klučičí kapely. A pak začne řešit, jestli je to vlastně dobrý nápad. Ten film mi konstantně dával pocit, že jsem něco takového viděl už milionkrát jinde a líp, byť to není tak úplně pravda. Hathaway to táhne a to ji dvakrát nemusím, ty takřka dvě hodiny jsou ale zbytečný a že bych to někomu vyloženě doporučoval, to asi nehrozí. 5,5/10

// Love letter filmům a hlavně samozřejmě kaskadérům, kterej je zároveň vynikající love story a taky velice milou akční krimi nenápadně (a nevědomky) kráčející ve šlépějích mnou milovaných Správných chlapů. Dojímal jsem se celou dobu, ale při najetí závěrečných titulků už přišly na řadu i slzy štěstí, že ty blockbustery pořád ještě můžou mít takovýhle obří srdíčko. A přísahám, že fakt, že viděno na největším plátně ve Velké Británii, u toho hrál jen pramalou roli. Tohle je prostě čirá nádhera a běžte na to do kina, protože koukat na filmy doma je nuda a hlavně cesta ke smrti tohohle úžasnýho odvětví. 9/10

// Nejednoznačné poselství, fakt, že se prakticky vůbec o nic nehraje, nefunkční vyprávěcí struktura, impotentní postavy a nakonec ještě frustrace, když ve finále Guadagnino servíruje nejlepší tenisový match, co byl kdy natočen, jenom aby podtrhnul, že kdyby takhle dravý byl celý jeho film, bavíme se tu teď úplně jinak. Stylové cvičení v ničem, ne dík, radši si dám posté Wimledon.

// Konečně můžu říct, že jsem na začátku února viděl, co už asi bude nejlepší seriál letošního roku. Jediná věc, co mě mrzí, že to nejspíš nedostane další sérii, protože tak jak se ty dějiny rozehrály, bych je v tomhle podání moc rád sledoval i dál.

// Mám rád filmy, co jsou hezký, smutný, hudební a tak nějak všechno naráz all the time. *smrk* 7,5/10

// Ne tak ubíjející jako první díl, větší množství lepší akce, víceméně více toho, co Snyderovi jde takřka za každých okolností. Postavy furt prázdný a děj neoriginální, ale s tím člověk dopředu tak nějak počítá. 5/10 je tady max, na co šlo dosáhnout, což je v kontextu předchozí tvorby režiséra smutný, ale holt this is where we are.