LEGACY

Moje asi největší filmová ostuda. Lidi o mně ví, že jsem filmový fanoušek a že už mám zkouklou kde jakou blbost, ať už se jedná o amatérské filmy nebo nějaký surrealistický horror, každopádně nikdo nedokáže pochopit, že jsem neviděl zlaté české klasiky typu Samotáři, Slavnosti Sněženek Obecní Škola nedojbože Kolju, takže to začínám napravovat. Kolja je bezesporu unikát v české kinematografii, a patří do popředí. Už tehdejší smetánka herců je vynikající, prolévání jazyků mě moc bavilo i vzhledem k tomu, že jsem se teď po dekádě znovu začal o ruštinu zajímat, no a samotný příběh nese mnoho poselství, trochu z historie, ale velmi silně vyzdvihuje člověka jako takového, jeho vnitřní sílu a možná zdůrazňuje něco z té zapomenuté srdečnosti, kterou v sobě drtivá většina z nás má, i když ji nezbytně nedává na obdiv. Svěrák je žijící legenda, a tenhle film se neohraje a těžko zapomene.

Impozantní herci, tím bych tak začal. Formule jedna, auta, nedej bože motorky a fichtly, na kterých se prohání puberťáci po vesnicích mě zrovna neimponují, spíše naopak, kdyby to šlo, vyhnul bych se všemu, co má kola a rychlost ohrožující život, každopádně Agaist the Odds jsem se rozhodl (hlavně kvůli Hansi Zimmerovi) se podívat na tento film a musím smeknout. Je to dramatická show, plná dynamiky a skvělých hlášek, kde se protíná velikost sportu s životní lekcí a pokořování hranic. Jsou to blázni, ale když má člověk pro, co žít , o co bojovat a na něčem se zlepšovat mají vyhráno a co na tom, že se jezdí v kruhu, když to člověka činí šťastným, je to filozofie života stejně jako třeba horolezectví. Zde je názorná ukázka - je skvělé si všimnout vzájemných protipólů obouch jezdců, ale zároveň u nich vidět vzájemnou úctu. Řemeslně skvěle vypiplaná jednička.

Scifi jedna báseň. Tohle se člověku neokouká už jen proto, že dobrých nápadů ubývá a ubývá. Na začátku jsem si trochu připomněl prvky z Tichého místa, ale jinak je to film, který člověka upoutá do křesla a musí se za každou cenu dokoukat na jeden zátah. Myslím, že zde není moc, co vytknout a vyzdvihnout by se měli hlavně fenomenální herci, od toho nejstaršího až po tu maličkou.

České (hlavně mladé) publikum potřebuje takovýto druh filmu, aby spatřil krásu naší země a lidí, co pro náš stát udělali tak moc. Věřím, že se více a více lidí bude i díky tomuto snímku zajímat jak o politiku, tak zájmy státu a společně můžeme obdivovat, co se nám podařilo vybudovat. Skvělá debata dvou velmi důležitých lidí s vhodně zvolenými otázky ....probralo se toho opravdu dost.

Neskutečná malá zrůdička. Tak tohle mě popravilo. Netuším jestli je to tím Halloweenem a něco zlověstného je ve vzduchu, nebo jsem už zkrátka vypadl z toho toku kvalitních hororů, ale mně tento film pocuchal nervy na výbornou. Skvělá zápletka, děsivé scénky, zvraty, malé detaily umocňující napětí, prostě spokojenost.

Za prvé chci říct, že Phoenix je fenomenální a já to vždycky říkal, zároveň doufám, že neuslyším žádné poznámky ve spojitosti s jeho vyhublým tělem a jeho veganstvím. Za druhé musím ocenit hudbu, která člověka zkrátka porazí, děj plyne pomaličku, ale celkem nenudí.Bohužel se neubráním nějakému vnitřnímu srovnání s Temný Rytířem a Jokerem zahraným Ledgerem, v tomto ohledu má Nolanův kousek u mně navrch (srovnávání není úplně na místě, protože filmy jsou typově naprosto rozdílné). Zde se vyvíjí postava, a v tomto příběhu se pomalu obrací k tomu k čemu byla stvořena, nebo co ji bylo vtisknuto v dětství, každopádně s hlavním protagonistou celku dobře snášíte všechny rány života, všechny trapasy a nepochopení, a opravdu se vše pohybuje někde mezi nekontrolovatelným smíchem, nebo něčím, co už hraničí s hysterickým křikem a příslibem anarchie. Z každýho z nás byl uloupnut kousek z naší lidských deformací a sklíčeností a ve výsledku mohl vzniknout Joker, každopádně tam někde hluboko v nitru to bude něco víc než jen psychopat, kterého svět miluje. tento koment neberte vážně

Asi není špatné podívat se jak umí udělat Love Actually Rusáci. Každopádně mě uhrančila asi méně než verze třeba od Poláků.

Vlastně když se nad tím člověk zpětně ohlídne naprosto vynikající film po všech stránkách. Celkem opatrný a nevinný začátek, nalákání do srdce švédské divočiny, kde jakoby z ničeho vzniklo útočiště plné míru, pokoje, lásky a spolusoužítí, kde na vás dejchá atmosféra, kterou neznají ani lidí z měst, ba ani z vesniček, kde zkrátka máte celou dobu pocit, že takový ráj na zemi musí mít nějakou trhlinu, vadu, nebo něco záludného, která se musí dříve nebo později naplno projevit. Je zde cítit něco mystického, celé je to jeden velký rituál sebeoddanosti, kde je jasné, že se musí pro všeobecné blaho a pořádek prolít krev. Opravdu krásně zpracováno, u hororu si člověk cení menších i větších odtaženích od klasických příběhů, která známe nazpaměť a už nám lezou krkem, proto musím tento film vyzdvihnout a prohlásit, že je to jeden z nejlepších hororů tohoto roku.

Skvělá pohodovka na zasmání po těžkým dnu. Česká herecká elita zde exceluje a člověk se nenudí. Je to neotřelé, na český film celkem originální, zkrátka spokojenost.

O ptáčeti už se toho nahovořilo i napsalo dost a dost, každopádně až když jej konečně po dlouhých měsících čekání konečně vidíte, můžete jednotlivé výroky posoudit. Co se týče české kinematografie, tak se jedná o jeden z nejkvalitnějších snímků, černobílá naturální oddanost své vizi a odhodlání přetavit z toho nejhoršího, co v lidech je nějaký morální nadhled a ponaučení. Určitě jsem se na dnešní pátek třináctého těšil a i se trochu bál, ale musím říct, že film nemá hluchá místa, slova zde jsou použita jen když je to nutné, zážitek není třeba umocňovat hudbou a syrovost scén je zkrátka základní přelíčení hrůz a zvěrstev, které má válka na svědomí.