Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (309)

plakát

Poslední Mohykán (1992) 

Jsou filmy, které jsou sice výborné, ale po jednom shlédnutí už nějak nemám potřebu vidět je znovu. No a pak jsou filmy, které jsou výborné a můžu je vidět stokrát a pořád mne budou bavit jako poprvé. To je právě případ Posledního Mohykána, historicko-dobrodružného filmu z dob Francouzsko-britské války o území v Americe. Amerika se zrodila v krvi a ne jinak je tomu v tomto filmu v jehož hlavní roli září výtečný Daniel Day-Lewis, pověstný naturalistickou přípravou na každou svou roli. Tomu skvěle oponuje pološílený, pomstychtivý Huron Magua hraný Wesem Studim a krásná Madeleine Stowe, jedna z mých filmových lásek 90. let... Jak skvělá je to adaptace knihy nedokážu moc posoudit i přesto, že jsem ji v dětství jednou četl. Nádherná výprava, skvělá kamera, příběh a scénář. A ten soundtrack? Naprostá pecka, nekompromisně chytlavé melodie od prvních tonů. Ve výsledku pro mne tedy klenot, který jsem si včera večer znovu po čase zopakoval a beze zbytku vychutnal, zvláště pak finální honičku ve skalách a bolestné vítězství posledního z Mohykánu...

plakát

In the Absence of Good Men (2017) odpad!

Miluju gangsterky! Ale tohle... tohle bylo něco neskutečného! Film předchází pověst nehorázné škváry, takže jsem už od začátku neměl ta největší očekávání. První facka na mou tvář padla s prohlášením, že se jedná o film podle skutečných událostí. Jenže to co následuje je snůška naprostých nesmyslů, jenž mají pouze minimální historický základ. Nehoráznou televizní výpravu, horší než v debilních seriálech z produkce Novy, jakž takž zachraňuje hudba, která je však až tristně neoriginální. O nějakém smysluplném ději a logických dialozích nemůže být vůbec řeč. Ale kdo by taky něco takového čekal od filmu s tak šíleným obsazením! Tady totiž snad nikdo neumí hrát! Sledovat mladého Gibsona v roli Al Caponeho je utrpení, stejně tak šaška v roli Jacka McGurna. Ale všem těm neumětelům, antihercům a komediantům vládne magor, který hraje Bugse Morana. Takhle jsem neviděl přehrávat ani "herce" ve filmech Eda Wooda! Zkrátka a dobře, máte-li stejně jako já rádi gangsterky, raději sáhněte po nějaké prověřené klasice. Těch necelých 90 minut totiž bylo utrpením, skutečným peklem na zemi! Pár hodně špatných gangsterek už jsem viděl, mnohé tak beru jako své guilty pleasure. A přesto můžu rozhodně a smutně prohlásit, že tohle je nejhorší gangsterka jakou jsem kdy viděl...

plakát

Le Mans '66 (2019) 

Tohle byl zásah přímo na komoru! Už z prvotních ohlasů se dalo tušit, že půjde o výborný film, ale že to bude láska na první shlédnutí jsem vážně nečekal! V době kdy se kinosály plní převážně fanoušky komiksových pitomin totiž přicházejí tihle báječní muži na čtyřech kolech. Sebou si spolu s vůni benzínu nesou nádherný, "chlapsky romantický" příběh o přátelství mechanika a závodníka Kena Milese a konstruktéra Carrolla Shelbyho, jenž se stali hlavními strůjci porážky automobilky Ferrari automobilkou Ford při slavném závodě Le Mans '66. Vůbec nevím co se mi líbilo nejvíc. Film má totiž perfektní příběh, výtečnou režii, retro výpravu a fantastické herce v hlavní roli. Ano, Matt Damon a zvláště Christian Bale si to dávají a užívají v každičkém záběru, v každičké minutě filmů, jenž neúnavně drží plynový pedál stlačený k podlaze. Tito jsou navíc velmi dobře doplněni herci ve vedlejších rolích, kde bych především vyzvedl Caitrionu Balfe... Snímek je často srovnáván s rovněž skvělými Rivaly, z čehož vychází ve všech ohledech jako vítěz. Má širší záběr, mimo závodní rovinu je stejně důležitá rovina lidská, tedy něco, co v Rivalech bylo podle mne až druhotné. Le Mans '66 se snaží tnout více do hloubky a komplexnosti postav... no ale víte co, vlastně se na nějaké srovnávačky raději vykašlete. Tohle je prostě parádní příběh, který v menší či větší míře psala sama historie. Nádherný důkaz toho, že skutečné příběhy jsou silnější než fantaskní výplody odcizené od reality. Tohle je parádní film, jeden z těch, jaké se dnes již netočí a klidně můžu říct, že nejlepší jaký byl natočen za minimálně pět let. Jak jinak totiž hodnotit film, u kterého sami sebe přistihnete, že se skoro celou dobu srdečně usmíváte. Ač je pln akčních efektů, patří spíš do doby, kdy filmy ještě byly o příbězích. Ta doba mi sakramentsky chybí! Jo a mimochodem, se vším respektem a úctou, ne Joaquin Phoenix za Jokera, ale Christian Bale za Kena Milese by měl letos dostat Oscara!...

plakát

Král (2019) 

Letos to klasicky vypadá, že na nejlepší filmy roku jsem si musel počkat na jeho samý závěr. Před týdnem jsem viděl skvělého Jokera, za týden se těším na Le Mans '66, které se podle prvních reakci také povedlo. No a v mezičase tady máme Krále od Netflixu... Pecka! Netflix po roce od Outlaw King servíruje další výtečné historické drama. Tentokrát je příběh mnohem komornější a skvěle vystaven na dobře napsaných postavách a smysluplných dialozích, což u současných filmů dost často bohužel nenajdeme. Samotný film se zaobírá vzestupem anglického krále Jindřicha V. Plantangeneta, který se z opilce a floutka mění ve skutečně silného panovníka a válečníka. Hlavní roli této nejednoduché postavy na výbornou zhostil Timothée Chalamet, kterého skvěle doplňují Joel Edgerton a budoucí Batman Robert Pattinson (začínám věřit, že tu roli dá, protože hrát vážně umí a už to dávno není světélkující blbeček). Jak jsem řekl, příběh je spíše komornější, výprava na televizní poměry však velkolepá. A milovníci historických bitev ocení zejména závěr filmu a "řež v bahně" u francouzské vesnice Agincourt. Za mě obrovská spokojenost a doufám, že Netflix takových historických počinů přidá do budoucna mnohem víc...

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

Nejsem si jist, jestli jestli je správné nazývat trollem každého, komu se nelíbí filmy od Tarantina. Netajím se totiž tím, že s jeho tvorbou mám letitý problém a nijak zvlášť mě neoslovuje. Ale tenhle film je tedy hovadina i na Tarantina a to je co říct. Pominu-li celý ten aspekt znásilněného finále, na který se asi těšila většina diváků a nakonec dostala něco zcela jiného, je tenhle film takřka po celou stopáž až neuvěřitelně nudný blábol. Tarantinův skvělý tah obsadit do hlavní role toho přehrávajícího šaška DiCapria, mé pocity ještě umocňuje. Já prostě nepochopím, jak tenhle člověk mohl dostat role v tolika skvělých filmech a očividně v budoucnu i dostane. Nepochopím... Celou tu paseku zachraňuje jedině skvělý Brad Pitt, osamocené plusko tohoto filmu, za které trošku zvýším své hodnocení. Co mi tenhle film vlastně jinak dal? To nevím. Ale vím určitě co mi vzal. Vzal mi dvě a půl hodiny života, které jsem mohl strávit mnohem konstruktivnější činností. Tohle už nikdy více...

plakát

Operace Brothers (2019) 

Mám slabost pro skutečné, historické příběhy. A proto kvituji tento film, dramatizující skutečnou operaci Izraelské vlády a Mossadu v africké Habeši a Sudánu. Oprostím-li se nyní od podstaty příběhu a budu hodnotit samotný film, tak musím přiznat, že šlo z tématu vyždímat o trochu víc. Občas je totiž problémem tempo vyprávění příběhu a eskalace napětí jednotlivých scén. Což je ovšem vyváženo perfektními hereckými výkony všech hlavních postav. Vrátím-li se k příběhu, jde zas jednou o rekonstrukci u nás nepříliš známé záchranné akce etiopských Židů a námořně-letecký "most" do Izraele. V moderních dějinách však jde o jednu z nejvýznamnějších humanitárních operací. Nakolik film odpovídá skutečnosti ať si dohledá každý sám... A když v tomto kontextu čtu dosavadní komentáře, tak si ťukám na čelo! Jaký humorný nadhled? Málo akčních scén? Tak určitě přátelé! A většina by asi nejraději, kdyby si u toho Chris Evans natáhl elasťáky v barvách americké vlajky, že? Tak já jsem naopak velmi rád, že tohle kostýmové období má za sebou a může se vrhnout na jiné role a klidně v nich zase může zachraňovat svět. Na rozdíl od jiných se o něj mimo Marvel filmy nebojím. Jo a dost mě pobavil Ryška na MZ, který se z konce CA ve filmu ještě nevzpamatoval - "ten film nikoho nebude v ČR zajímat" - dnes je tady 242 hodnocení a to vím minimálně o 5 dalších lidech co ten film viděli a nemají zde profil. V reálu se bavíme o mnohem vyšších číslech. Ne, není to film pro masy konzumentů a proto i taková čísla hovoří o tom, že ten film lidi zajímá. Ale vyznavačům konzumních pláštěnek a velko-požíračům popcornu to ani nemám chuť dál vysvětlovat. Film je to dobrý a rád se na něj za čas podívám znovu...

plakát

Kesari (2019) 

Můj první indický film. Co se dalo čekat? To jsem se neodvážil předem vůbec odhadovat. Lákalo mě na filmu období britské koloniální nadvlády a hraničních bojů proti muslimským Pákistáncům. Film totiž popisuje (snad opravdu skutečnou) událost z roku 1897, kdy se 21 indických vojáků a jeden kuchař ve službě Britů postavilo odvážně vstříc smrti, aby ubránili vojenskou pevnost Saragarhi... První polovina filmu působí velmi rozvláčným dojmem a když se dokonce začne zpívat jak v nějakém muzikálu, docela jsem se přemáhal, abych ve sledování pokračoval. Hlavní hrdina, v očích Britů problémový seržant Ishar Singh je skrz na skrz kladná postava bránící bezbranné a jako takový působí jako rytíř na bílém koni z pohádky. Což mi trošku vadilo, i přesto mu nešlo nefandit. Pak přišel jeden povedený vtip s mluvícími kohouty a na obzoru se objevila armáda 10 tisíc pákistánských muslimů, kteří se rozhodli naše hrdiny krutě pozabíjet. A tady mě film chytil. Bitevní scény jsou pojaty velkolepě, brutálně a občas i dost přepáleně. Jak jsem se zde dočetl v komentářích, patří to k obyčeji indických filmů, takže proč ne. Vážně se mi poslední hodina hodně líbila, jakožto i celkové vyznění filmu. Musím tedy nakonec říct, že mé první setkání s indických filmem nedopadlo vůbec špatně...

plakát

Egypt (2005) (seriál) 

Tohle je seriálová srdcovka! Už si ani nevzpomínám, kolikrát jsem jej doposud viděl, ale pro mě je to jedna z věcí, kterou si vždy pustím pro onen good feel efekt, který v sobě seriál skýtá. Miluju historii a ta egyptsko-archeologická mě baví jako jedna z nejvíc. Minisérie Egypt nabízí pohled na tři archeologické osudy, které formovaly egyptologickou vědu. Nebýt Jean-Francois Champolliona a jeho vytrvalosti při snaze rozluštit hieroglyfy, nikdy bychom nedokázali ani částečně pochopit dějiny starověkého Egypta. Giovanni Battista Belzoni zase zachránil spoustu artefaktů před italským kšeftařem Bernardinem Drovettim, objevil hrobku Sethiho I. v Údolí králů a z písečného hrobu vydoloval chrám v Abú Simbel. No a Howard Carter nalezl největší poklad všech dob – hrobku zapomenutého faraona Tutanchamona… Seriál zpracovává tyto osudy téměř věrně, ač se občas nevyhne časovým nesrovnalostem, či lehkým přizpůsobením děje. Spokojen jsem také s hereckým obsazením a vyrovnanou kvalitou všech šesti epizod. Jediné co bych vytknul, je pořadí jejich řazení. Vždy když se na seriál dívám beru to v pořadí Champollion-Belzoni-Carter, jelikož mi tohle řazení přijde prostě logičtější. Ale to záleží na každém samostatně. Na závěr musím vyzvednout nádhernou kameru a rovněž skvělou hudbu…

plakát

Štvanec (1947) 

Další černobílý klenot od Carola Reeda... Ocitáme se v poválečném Severním Irsku, kde v neurčeném městě (patrně však Belfast) připravuje místní buňka IRA přepadení mlýna. Jejím vůdcem je Johnny McQueen, toho času uprchlý trestanec. Vše postupuje podle plánu, dokud Johnny během přepadu nezastřelí člověka a sám je postřelen do ramene. Začíná jeho zběsilý útěk za přežitím nočními ulicemi města... Parádní noir, na který jsem narazil díky zmínce v detektivce "Ráno už tu nebudu" od Adriana McKintyho. Zvláštní na něm je, že hlavní postavě fandíte, i když je to vlastně vrah na útěku, tahle nejednoznačnost mě opravdu bavila. Carol Reed si mě již dříve získal noirem Třetí muž z poválečné Vídně, který patří mezi mé nejoblíbenější filmy. Teď zjišťuji, že všechno co v něm použil, fungovalo již o dva roky dříve ve filmu Štvanec. Motiv útěku a pronásledování, krásná práce s kamerou a stíny, u Štvance navíc i se silnou hudbou. Do toho ten krásně hustý déšť podtrhující hutnou atmosféru, který postupem času přechází ve sníh a mrazivý boj o přežití. Hodně moc se mi to líbilo a jsem tak ochotný filmu odpustit i fakt, že se postavy občas chovají dost hloupě. Tohle si určitě ještě párkrát zopakuju...

plakát

Smrt a dívka (1994) 

Tak tohle byla síla! Od začátku je jasné jak se věci mají, ale jak to všechno dopadne, to se mění každou minutou. Tenhle Polanski se mi líbil, i když s jeho filmy nejsem vždy jen spokojen. Divadelní předloha z toho jde na první pohled cítit a je dobře, že si s tím všichni tři herci bez problému poradili. Sigourney Weaver je v roli oběti / věznitele naprosto úžasná a jen se divím, že jsem na tenhle film narazil až 25 let po jeho uvedení. Dobré to bylo...