ostravak30

Tak tato pohádka mě hodně překvapila. Přitom nástup není z nejlepších, ale pak se rozjede a rozhodně pobaví. Nejprve je třeba zmítni, že jsem snad neviděl v pohádce Danu Hlaváčovou v kladné roli. Navíc hraje jednu z mála princezen, která i něco dělá a není líná a zase se jí to vyčítá. Jiným se přitom vyčítá pravý opak, to si člověk nevybere. Také bylo mnohokrát zmíněno, že je království chudé a že potřebuje bohatého ženicha, ale na konci se tím nikdo nezabýval, že chudí i zůstanou. Každopádně mě pobavily jak veršované popěvky, tak jednotlivá princátka, ucházející se o Jitčinu ruku.

Po řemeslné práci je třeba smeknout, vypadá to skvěle. Stejně jako triky. Tady si tvůrci vyhráli. A samotný příběh s prvky fantasy mě docela bavil, přišel mi zábavný. Důležité pro mě osobně bylo, že jsem se nenudil. Nejvíc mě pobavily komentáře jednotlivých knižních osobností.

Sám mám dceru, takže mi tento film byl ještě bližší. Ztvárnění muselo dát kupu práce a poctivost se vyplatila mnoha oceněními. Film se mi velmi líbil, i když pravda, ne všem ztvárněním jsem zcela rozuměl.

V tomto případě je otec brán jako ten špatný, ale třeba říct, že měl vlastně pravdu. Dcera kudy chodí tudy lže. A co je nejvíc překvapivé, učiteli to v jednu chvíli nevadí, protože by ji potřebovali na hudební přehlídku, takže, světe div se, přemlouvá rodiče, aby to tolerovali. Naštěstí zvítězí chladný rozum a výchova.

John Wick je film s jehož titulky jsem postupně nabýval smíšených pocitů. Jako pomstychtivého chlápka, který má důvod truchlit, bych ho bral všemi deseti. Ovšem za směšnou ironii považuji, když si nájemný vrah, který mimochodem způsobil vraždy možná stovek jiných, líže rány žalem po zemřelé manželce a psovi. Že by chladnokrevný člověk měl najednou i city? Budiž. Kvůli loupeži, zabití psa a napadení se Wick vydává na hodně vražednou misi, při které zbombarduje vše, co mu stojí v cestě. A nutno přiznat, že to dělá nadmíru povedeně. Na oko to vše vypadá a působí dobře. A pak tu máme Keanu Reevese. To jsou ty dva klady filmu. Další už jsem nenašel. Je to klasická akčňárna z americké dílničky, kde krev stříká všemi směry a zabitých jsou desítky. Hlubší příběh nebo myšlenku rozhodně nečekejte.

Lehce nadčasová komedie. Dva dny tomu je, co jsem četl, že plodnost mužů klesá a single lidí přibývá. Ta druhá informace se týká právě tohoto filmu. Ještě víc dnes než tehdy se lidé seznamují na seznamkách a nechávají si vypočítávat shody na základě vyplněných informací. Otázkou je, nakolik počítač je schopen najít někoho, kdo k vám sice padne, ale budete se s ním nudit anebo bude chybět pomyslná jiskra či rovnou fyzická přitažlivost. Také Eva se spoléhá na počítač. Jenže si do toho nechá kecat, stejně jako Jan. Zhruba hodinový filmeček je aktuálnější než v době vzniku a docela oddychový na strávení. Našel jsem pár úsměvných momentů, ale víc od toho čekat nelze. Jako ostraváka mě potěšily záběry socialistické Ostravy.

Na jedné straně Krásky z Moulin Rouge jsou pohledem do zákulisí, na druhé chybí trochu přehlednější a ucelenější pohled do historie. Z ní se dozvíme jen vznik a pak pár známých jmen z minulosti. Víc nic. Totéž platí i o pohledu do zákulisí. Opět zlehka pod pokličku nahlédneme, hlavně co se kostýmů týče, ale ne zase tak moc, abychom se dozvěděli něco přesnějšího o kolosu jménem Moulin Rouge. Víme, že se hodně zkouší, že je výběr tvrdý a poznáváme pár modelek a tanečnic. V Moulin Rouge jsem nikdy nebyl, takže mít na něj ucelenější názor je složité, ale obecně si myslím, že to můžete načančat jakkoli a zakrýt jakýmikoli tanečky, ale pořád se jedná o nahotinky a něco na pomezí uměleckého bordelu.

Z úvodní scénky mě nejvíc pobavily kníry Jiřího Macháčka a Jana Budaře, jinak nic moc. A z následného mě nejvíc zajímavé přišlo, jak ani renomované osobnosti nevěděly nebo se nedokázaly shodnout na tom, co to vlastně gag je. Škoda, že u těchto osob nebyly jmenovky, neboť jsem absolutně netušil o koho jde.

Upřímně řečeno si moc nejsem jistý, co z Peep Show udělalo 85 %. V první řadě se jedná o seriál natočený opravdu originální formou. Tedy přímým pohledem herce do kamery a to i v případě milostných scén. Pak tu máme dva hlavní hrdiny. Jeden se tváří jako sociálně a mentálně vyspělý na řešení života a jeho strastí, ale jak se časem dozvídáme, jde o silně nevyspělého jedince, který mnohdy postrádá emoční a sociální inteligenci. Druhý muž na prahu čtyřicítky nemá práci, peníze a ani zájem si ji najít a vydělat je. Že nájem neplatí slyšíme mnohokrát. Přitom ale žije vcelku aktivním životem a je tedy otázkou z čeho ten život financuje, což seriál docela pomíjí. Životní peripetie obou mužů se točí kolem dalších zvláštních nebo něčím podivných postav. A nejčastěji všichni řeší sex, lásku a drogy. Kromě vulgarit, oplzlostí, někdy až za daleko za hranicí běžného, se seriál upíná směrem nastolených vztahových otázek či otázek mezi mužem a ženou apod. Vtipné jsou hlavně myšlenky, úvahy a postoje postav, které vychází z jednoho myšlenkového bodu, ale výsledné uvažování protivníka nebo protivnice je vlastně jiné. Vše bylo ještě okořeněné českými ekvivalenty v překladu v titulcích, takže jsme mnohokrát mohli číst známá jména českého showbyznysu či značky nějakých produktů či služeb. Jenže pak unikal kontext vyřčeného s britskými ekvivalenty, který by ale unikl i tak, kdybychom ten či onen anglický název neznali. A teď si vyberte. Pravdou ale je, že znovu bych si už Peep Show fakt nedal.

Osobně si pamatuji, jak jsem sledoval alespoň cyklistické  výsledky v době, kdy Lance Armstrong závodil a celá rodina jsme mu fandili. Možnostem dopingu jsme nevěřili a zarputile odmítali a jeho přiznání byl pro nás velký šok a zklamání. Pád legendy je film, který se ani moc nesnaží vtáhnout diváka do děje nebo nechat ho pohltit dějem samotným. Většina obrazů se totiž rychle mění a působí spíše informativním dojmem, takže na mě snímek působil spíše jako hraný dokument. Děj jde totiž opravdu rychle kupředu, asi jako Armstrong na dopingu v kopci, a svižně se blíží k jasnému konci. Tím pádem si mě ani film moc nezískal. On totiž neměl moc čím. Jako rekapitulace a zpřehlednění toho, jak to celé bylo film byl dobrý. I herecké výkony docela ušly. Ale jako opravdový film s dějem a chybějícími emočními a celkově silnějšími scénami, s důkladnějším ponořením do děje i do hloubky postav, ale selhává.