evapetra

Černohumorná komedie z druhé světové. Nápady docela dobré, ale provedení spíše nemastné, neslané, uspávací. Příliš často se mi během sledování filmu na tu finskou veselou notu naladit nepodařilo a za jeho krátkou stopáž jsem docela vděčná.

Malé velké rodinné drama si bere na mušku soužití více generací. Jde tady i o střet americké kultury s čínskou, která je zvyklá na společný život dospělých dětí se starými rodiči v jedné domácnosti. Oba manželé i  dědeček dělají  co mohou, ale je pro ně obtížné, si vzájemně porozumět  Každý z těch tří měl v něčem pravdu, a neměla jsem problém, nalézt pochopení  a sympatie pro každého z nich. S tím, jak nakonec svoji situaci vyřešili, jsem byla spokojena, akorát ta akce dědeček versus bojová přesila v restauraci mi přišla poněkud přehnaná Jako by se režisér obával, že rodinné drama samotné nebude divákům stačit.

Ten film mi padl do noty. Doslova, protože i včetně doprovodné hudby. Připadalo mi, že vše se tam sešlo tak akorát. Výborní herci, nápadité dialogy, střídání úsměvných momentů s až mrazivými okamžiky náhlých zvratů. Až do konce jsem si nebyla jistá, kam vlastně celé to cenzorovo počínání směřuje, kam až dojde.V závěru jsem byla překvapená, jakých emocí jsou pro mě zdánlivě neemotivní Asiaté schopni. Jasně, byla to filmová či divadelní nadsázka, ale vše působilo nanejvýš  přirozeně. Nevím, jestli by mě bavila ta stokrát předělávaná divadelní komedie, jestli by mi zrovna její typ humoru sedl. Každopádně, na neustále se chechtajícího cenzora, čtoucího výsledný scénář, byl moc příjemný pohled.