dejvy

Ale proč ne? Konečně svěží příjemný letní film (jsem opatrný na používání slova "komedie"), kdy člověku není stydno. Velkým plusem je obsazení ne tak provařených tváří hlavních protagonistů. Ono přece jen těch Polívkových, Langošů a Prachařů je poslední dobou nějak přespříliš! Čmaňa byl skvělý a duo pivních skautů mě taky bavilo. Dal bych i o něco více, ale na půlky se tady nehraje a čtyři jsem dal Stodolovým, takže tak...

Film nás provádí  toxickým vztahem mezi submisivním slabochem, který by v jádru ani nemusel být zlým člověkem a vypočítavou bezskrupulózní manipulativní mrchou, kterou ten chudák bezmezně miluje. Nevím, nakolik se tvůrci drželi skutečnosti, co se povah dotyčných týká, ale na plátně to funguje skvěle, hlavně díky vynikajícím výkonům obou hlavních protagonistů. Tento, v podstatě psychologický film, vás nenechá chladnými. Výborná režie a faktická absence hudby, dělají z tohoto snímku řádně syrovou podívanou. Na to, že jde o režisérovu celovečerní hranou prvotinu, klobouk dolů!!!

I absurdní humor by měl mít nějakou logiku, která by ho činila vtipným...Chlapci, toto vám tedy skutečně nejde. Možná nejsem objektivní, jelikož jsem vydržel asi 20 minut, a to se mi nestává; snažím se většinou první díl novinky dodívat do konce, tady to ale fakt nešlo. Nakonec, když vidím spoustu čtyřhvězdičkových hodnocení, možná jsem mimozemšťan já...

Marně přemýšlím nad tím, jak někdo, kdo natočí takový film, jako Pohádky pro Emu může vytvořit tento paskvil. Očekával jsem trochu praštěnou zábavu, ale té se mi nedostalo. Jen nebetyčné trapnosti...Kriste Pane, kdo na to dal peníze?! A pane Langmajere, máte to zapotřebí?

Jednička mi přišla nějaká planá, bavila mě tam asi jenom Balzerová. Dvojka přinesla daleko víc vtipu a to nejen dík skvěle ulítlé Lewandowské. I podle reakcí návštěvníků kina se tentokrát podařilo to hlavní - pobavit diváka. A o to u filmů tohoto typu jde především, tak jaképak pitvání...

Tak jsem si připadal, jako na školní přednášce o transsexualitě. Téma, které se dnes přetřásá všude, tak z  toho něco vyždímejme, dokud je to aktuální. Bože, jak já nesnáším tyto kalkuly! Velké očekávání a velké zklamání. Jedna hvězdička navíc za Elišku Křenkovou, ze které roste skutečná herečka.

V podstatě velmi příjemné překvapení. Česká sci-fi je popelkou a tudíž buďme vděčni, když se někdo tohoto žánru ujme a navíc to neudělá vůbec špatně. Ač jistě člověku neunikne inspirace jinými filmovými díly, scénář je napsán umně a zajímavě, režie na prvotinu velmi dobrá a vizuál skvělý. Pro mě neznámá a přesto naprosto přesvědčivá a výborná Andrea Mohylová filmu přidala v mých očích čtvrtou hvězdičku. Jen tak dál!

Byls už na Avatarovi - já už dvakrát – to je bomba! atd...Tak jsem šel, abych se nevyřadil ze středu lidské společnosti. Nějak tyto filmy, od „a“ do „z“ natáčející se před zeleným pozadím a tvořené počítačovými programy moc nemusím. O příběhu jsem si nedělal iluze. Ubohých domorodců, utiskovaných nenažranými kapitalisty zažila světová kinematografie větší, než malé množství a Avatar není výjimkou. V recenzích jsem si přečetl, jak je vidět, kam technika za těch 11 let postoupila, že je to zase zcela jiný vizuální zážitek. No já nevím. Při prvním filmu to bylo nové, hleděli jsme na světélkující lesy ve 3D a byli z toho „PAF“! Tady mi ten vizuál nepřišel v ničem lepší, místo barev voda, voda, voda a do toho jakýsi vorvaň. Jestli tedy skutečně mistr uskuteční všech 5 dílů, to bude žůžo! Kasa filmové společnosti se naplní a o to tady jde především. Zanedlouho si na Avatara nikdo ani nevzpomene. Jen tak na okraj – kolikrát jste viděli Avatara a kolikrát Titanic?

V dnešní „přelangmajerované“ době člověk bere s povděkem, když našeho, snad momentálně nejobsazovanějšího herce vidí v něčem jiném, než v třeskuté komedii pochybné úrovně (Chlap na střídačku zatím absolutně vede). Příběh člověka - chirurga, který je bezmezně přesvědčen o své velikosti a genialitě, ač jeho práce zachraňuje životy, a který je konfrontován s realitou až v případě operace (nepovedené?) vlastní dcery není vůbec špatným nápadem. Vyjít sám se svým vlastním nitrem někdy může být to nejtěžší. Horší je to už z provedením. Časté střídání reality a fikce při jednotvárném putování s dcerou po severské pustině a v některých případech poněkud za vlasy přitažené dialogy po nějaké době unaví. Osvěžujícím způsobem působí Martina Babišová, především v okamžicích, kdy ironizuje svého fotříka. Ne, není to špatný film. Chybí mu ale asi více propracovanosti, či vstřícnosti vůči divákovi. Naštěstí se tvůrci nesnažili natahovat stopáž do neúnosné míry.

U tohoto filmu jsem byl potrestán za svoji naivitu a přehnané očekávání. Film začal velmi dobře, zápletka zajímavá, atmosféra skvělá, postavy přesvědčivé. Přiznám se, že jsem dlouhý čas žil v klamu, že sleduji něco, jako „Jméno růže“, přenesené do doby nedávné. Co se asi v tom šíleném klášteře děje, jaký to má všechno cíl? Až po krvavý rituál v podzemí velmi dobrý film. Po závěrečném prozření při vylíhnutí onoho predátora z nebohého příslušníka milice došlo k velké úlevě. Tak komedie to byla!