Rebeca

Míra mé trpělivosti i vůle pokračovat završena ve 38. minutě. Nechci protože nemůžu, ale platí i opačně.

Prolog hodně zajímavý (marně jsem přemýšlela, proč si takovej obr maluje nehty na černo...?), pak se to zvrhlo :));  epilog a pěkná animace to zachránily...

Dialogová citace z filmu: "Udělala jsem chybu".  "Jakou chybu?" "Šla jsem na vaše přednášky." "Ale já těm lidem lžu." "Jenomže výsledkem toho vašeho lhaní je to, že poznávají pravdu. Možná jste lhářka, ale ta nejlepší jakou znám. Vy dokážete skvěle odvyprávět lidskou bolest." "To mám lhát dál?" "Říkejte to, co znáte. A je jedno z který strany plotu." (...)Tady je něco špatně, vážení. Žena vypráví příběhy formou prezentací před obecenstvem, které si "přisvojila",  dostane odškodnění, medaili za hrdinství od prezidenta republiky, napíše svým jménem knihu, která se prodává... To není podle mně ani pochopitelné ani přijatelné. A televizní film vybízí k tomu, aby to divák akceptoval, dokonce tomu fandil....(?)  Hvězda navíc je pro paní Bohdalovou, které uděluji takovou malou medaili já, za její vitalitu, činorodost, odolnost vůči plynoucímu času. Hudba pana Kocába snímku nesluší a postava pana Vondráčka je jako vystřižena z teleshopingu.