Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (570)

plakát

Neposkvrněná (2024) 

Spoiler. Čekala jsem to horší. Asi proto se hodnocení vyšvihlo na oslnivé (i když slabé) 3*. Opět klášter, opět spiknutí, opět podezřelé početí malého satánka. Do toho všeho vás celý film provází zlovolná pobožná hudba, která vás má svojí velikostí zadupat do země. Nenáročný horor s občasným zábleskem strašidelna. I když nejděsivější bývají ty pánbíčkářské řeči. Sestra Cecilie byla celkem kus, a tak jsem se těšila až uvidím, co z ní vyleze. O to vás však tvůrci bohužel ochudí. Ale nezoufejte, čeká vás grandiózní finále… P.S. Profesor potěšil

plakát

Podivuhodný příběh Henryho Sugara (2023) 

Myslím, že Wes Anderson bude můj typický 3* režisér. Snímky od něj jsou zajímavé svou originalitou, jinakostí, barevností, hravostí, humorem, stylem vyprávění. Přiznám se ale, že jeho speciální kulisy a vizuál mým očím nelahodí a rozhodně nejde o můj styl. Asi budu mít vždy hlavní problém s dějem, který mě zatím ani jednou nijak neuchvátil nebo mi nic neříkal. Vyprávění bylo extrémně rychlé a herci byly zároveň vypravěči a zároveň postavami. Humor jsem zaznamenala a párkrát jsem se zasmála, ale jen v minimální míře. Líbí se mi, že si Anderson jede „to svoje.“ Slabší 3

plakát

Havěť (2023) 

Bavilo mě to. Strach z pavouků sice vůbec nemám, takže mrazení v zádech se mi vyhnulo, ale jinak film pobavil. Líbilo se mi herecké obsazení, kdy mi byli snad všichni sympatičtí a kupodivu jsem nikomu nepřála smrt. Pavouci byli udělaní perfektně. Skoro jako živí. Několikrát jsem se i zasmála (scéna v koupelně, nabušený negřík, kterak strká hlavu kam nemá a agresivní uklízečka). Úplně mě nebavila konečná přestřelka, policejní akce a zdlouhavý začátek bez pavouků. Samozřejmě se postavy občas chovaly hloupě nebo divně, ale přiznejme si, že to trošku divná situace byla… Něco podobného se neděje každý den. P.S. plakát se opravdu vydařil. 3,5*

plakát

Kde zpívají raci (2022) 

První půlka byla na můj vkus až přespřespřespříliš něžňoučká a zženštilá, až se mi z toho trošku zvedal kufr. Romantika mě tady za srdíčko vůbec nechytla. Líbil se mi ale příběh dívky, který se odehrával v krásném a originálním prostředí. Hudba byla taky krásná. Několik výtek bych měla hlavně k podání příběhu a chování postav.  Všechno jako by plulo po hladině, a ne a ne se zanořit hlouběji. Spousta událostí byla účelová. Asi bylo hodně věcí vysvětleno v knize. Ale já se dívala na film, že? Extrémně se mi však líbil konec, který byl překvapivý, dával smysl a odůvodnění bylo krásně, poeticky a pragmaticky podané. Škaredé 4*. Trošku to na mě působí, že ze sebe film dělá víc, než je.

plakát

Dark - Alfa a omega (2017) (epizoda) 

Poslední díl měl asi nalákat na další série… S díky ale odmítnu a pro tentokrát neukojím svoji zvědavost. Nechci se zase dalších x dílů do sledování nutit. Jsem taková rozpolcená, protože vím, že šlo o kvalitní seriál. Cestování časem mělo hlavu a patu, atmosféra byla super, nápad a myšlenky měly hloubku Zřejmě jsem ale nebyla se seriálem na stejné vlně. Vadila mi spousta postav a hodně nedořešených věcí. S každým dalším dílem jsem se těšila, že už budu mít sledování za sebou. Věřím ale, že si fanoušky našel. A to je dobře.

plakát

Dark - Vše se děje teď (2017) (epizoda) 

Popravdě už se těším na poslední díl. Tentokrát to ale není myšleno v pozitivním slova smyslu. Hrozně mě rozesmál popis dílu na Netflixu, který zní: „Ulrich se dostane do konfliktu se zákonem, Helge se pokouší vyhnout Egonovi, Claudia využívá moc jeskyně a Katharina vyjede na Hannu.“  Víc nicneříkající popis jsem snad nezažila 😃 Smutné, že ani po 9 dílech netuším, o kom se tady mlvuí. Možná jsem úplně mimo a je to moje chyba.

plakát

Dark - Jak zaseješ, tak sklidíš (2017) (epizoda) 

Po týdenní pauze, která nutně musela přijít, jsem byla vhozena do vody a musela se učit plavat. Nechápu, jak se v tom tvůrci mohli orientovat a všechno na sebe navazovalo. Děj se odehrává v dalším časovém úseku – 1953. Jednalo se asi o nejlepší díl. 1953 je věrohodný, vysvětlí se hodně věcí a ukáže se nám temná stránka několika postav. Otázky v mé hlavě se ale množí a množí.

plakát

Rosemary má děťátko (1968) 

Myšlenka, že vám v břiše místo dítěte roste malý satan asi není zase tak zcestná… Jako plíživý thriller působil film vcelku obstojně. Ani zakončení mi nijak nevadilo. Ale nedokázalo mě to tolik vtáhnout, jak jsem čekala. I když Ro hrála bravurně a povedený manžílek zdatně sekundoval. Chvílemi jsem byla opravdu na vážkách, jestli je sympatická Ro pomatená z hormonů nebo ne. Každopádně pro mě byl asi nejhorší pocit, že jí nikdo nevěřil, ona nemohla nikomu věřit a neměla se kam schovat. A jak tady spousta chytrolínů píše, že byla hloupá a naivní… za jak dlouho byste si vy přiznali, že vás oprcal satan a váš muž peče s čaroději od vedle?

plakát

Pearl (2022) 

Příběh je vcelku jednoduchý. Pearl je dospělá, milá dívka, které odjel manžel do války a ona se na farmě s láskou stará o svého nemohoucího tátu a laskavou maminku. Má však jeden sen. Tančit a cestovat po Evropě. K tomu jí může dopomoct mladý promítač z kina, se kterým se hezky skamarádí. Pearl ho s láskou pozve k sobě domů, představit rodičům. Chlapci se na farmě se zvířátky zalíbí, a tak tu zůstane navždy. Po smolném castingu, kdy se Pearl nedostane k životní šanci, tančit, ji navštíví i švagrová Mitsi. Velmi milá, blonďatá dívka vždy ráda vyslechne problémy své kamarádky. Monolog Pearl o manželovi a strastech života je plný bolesti a upřímnosti. Po tomto monologu jde Pearl s Mitsi sehnat něco k jídlu pro zvěř na farmě. Detailní záběry na obě dívky jsou vskutku příjemné. Po porcování masa, dobré večeři se skvělou společností přichází z války manžel. Mile překvapen nachystanou večeří a s Pearl, která s úsměvem na rtech přichází přivítat svého manžela film končí. Škoda. Moc příjemný film z jižanského prostředí plný slunce, jídla, zábavy.

plakát

You'll Never Find Me (2023) 

Tak kdo je tady to vraždící monstrum? Samotářský chlap z karavanu, podezřelá ženština nebo snad nějaká nadpřirozená síla? Tyhle myšlenky vás provází asi 80 minut. V nich je našlapané drama, tuhá atmosféra, perfektní dialogy a napětí. Tyhle „povídačky“ mi dost sedí. Posledních 15 psychotických minut na mě ale asi nezapůsobily tak, jak měly. Přinesly spíše hořkou pachuť pelyňku než šťavnatou příchuť jahod. Velká škoda. Do té doby super thriller. Silné 3*

Časové pásmo bylo změněno