Mňága - Happy End

Nečekaně příjemné filmové překvapení, jehož možná největším kladem je ten bestarostný devadesátkový feeling (spolu se Svěrákovou Jízdou je pro mě tento dokument hrozně příjemnou filmovou připomínkou té éry). Po 19 letech od původní premiéry ten film dnes působí jako výrazná - a neobyčejně svěží a zábavná - zpráva o své době, která se dnes jeví až neuvěřitelně vzdálená (není bez zajímavosti, že dojem velkého stáří dokumentu umocnil i neobyčejně poškrábaný look filmu na velkém plátně v kině - jeden by až nevěřil, že sleduje film starý ani ne 20 let). O filmu jsem léta věděl, aniž bych měl zájem ho vidět, což je možná jen dobře, protože jsem se mezitím seznámil se Zelenkovými pozdějšími filmy, a mohl si tak tento film zařadit do kontextu zbylé Zelenkovy filmografie a najít tam věci, které se objevují i v režisérových pozdějších filmech. V neposlední řadě je určitě nutné zmínit, že dokument je to velmi vtipný, a podbarvený spoustou skvělé muziky (samozřejmě za předpokladu, že se vám muzika Mňágy líbí). Bavilo mě to a to moc - tenhle výjimečný filmový počin bude s časem jen zrát jak víno. (12.10.2015)

Happy End je rozhodně můj neojoblíbenější hudební dokument, viděl jej už nespočítaněkrát. Díky lásce k Mńáze možná přehlížím chyby:). Příběh kapely je skvěle podaný, správně absurdní, a je vidět, že Mňága si vše řádně užila. Další povinností správného mňágisty je ještě další snímek, který se zove Made In Valmez, ale zde na ČSFD jsem jej nikde nenašel. Naštěstí si ho suším na VHS:) (04.07.2007)

I když Zelenka tímto snímkem zahajuje sebevykrádání, které vyvrcholilo Rokem ďábla, přesto mi snímek připadal ještě originální. Možná to bylo tím, že Visáči byli v podstatě dokumentem o historii kapely a zasahovali i do budoucnosti, zatímco Mňága nikoli. Asi je to i tím, že Visáči jsou pokusem o seriózní dokument, zatímco v Mňáze si kapela ze sebe nepokrytě dělá legraci. Pro mne nezapomenutelné scény s Vašutem a jak Mňága v rámci sponzoringu hraje v oblecích znázorňujících ovoce. Výborný film, který mne vždy pobaví. (18.02.2007)

Mňága a Žďorp je moje nejoblíbenější česká kapela, proto se musím přiznat, že se nejedná o nezaujatý názor :) Ale tenhle fiktivní dokument mě nadchnul ! Působí tak přesvědčivě, že kdybych Mňágu neznal - všechy jejich tvrzení bych jim sežral i s navijákem...Zajímalo by mě, kolik lidí si díky tomuto dílu myslí, že Mňága je úměle vytvořená kapela? Srdeční záležitost. Dávám 100% (13.06.2009)

 Prostě českej film. Blbej českej film.  Konstatuje znuděně Petr Fiala na adresu filmu Slunce, seno, Mňága, který mi naopak přivodil (především v pasáži s typickým hodným a zlým Stbákem) nemalý zával smíchu. A celý tento mystifikační dokument o mojí oblibené kapele určitě má k ,,blbýmu českýmu filmu´´ daleko, naopak se koná velká husťárna. Já se hodinu jenom skvěle bavil.  A ten Fialův osvěžující  leháro  projev  by šel poslouchat ještě daleko déle a Zelenkův  originální mystifikační scénář taky geniálně šlape, nestihne si vybrat žádné slabé místo a vedle těch srandiček a hlášek a hlášek stihne nabrat i vážnější kritičtější podtext v otázkách úměle vytvořené slávy.  Skvělá atmosféra, spousta ironie  a nadsázky.Teda tohle vymyslet!  A tentokrat skutečně vyjímečně závalel i Zdeněk Troška! (23.08.2022)