Páté kolo u vozu

Byl jednou jeden maloměšťák. A babička, která se nechala zneužívat. Až toho měla dost, vzbouřila se a osamostatnila. V tomto ohledu film samozřejmě odpovídá dobovým kvintesencím, ale zásluhou vynikající Zdenky Baldové je to pořád milá podívaná. Pohroma, kterou babička svým odchodem způsobí, je potom ideálním prostředkem k napravení sobeckých charakterů rodinných příslušníků. Některé drobné výpady proti socialismu jsou (zřejmě) otiskem masového prozření po Chruščovově zásadním odsouzení "kultu osobnosti" (únor 1956). (01.01.2018)

Zdeňka Baldová v roli přespříliš hodné babičky a Vlasta Fabianová coby její filmová dcera mě nejen pobavily, ale i bavily. Úsměvným způsobem vyprávěný příběh o tom, že ono pomyslné páté kolo u vozu může být ve skutečnosti dosti důležitým, ne-li nepostradatelným kolečkem. Inu, já mám prostě slabost pro tyhle naše staré kousky a shovívavě odpouštím vše, co by se dalo vytknout. (31.10.2016)

Pominu-li nadčasovost námětu (včetně skutečně zdravých názorů postavy představované Z. Baldovou - kterou by potřebovala každá ta rádoby emancipovaná prýintelektuálka), ve filmu vidíme dosti realistické zobrazení světa, jak se dalo tehdy v Praze bavit - trochu je to návrat do předválečných barových časů. A osobně mám prostě slabost pro českou kinematografii v chruščovovském oteplení do nástupu nové vlny. (01.01.2014)

Zdenka Baldová a Vlasta Fabianová v hlavních rolích rozkošné komedie o vykořisťované babičce. Baldová hraje svůj vysoký standard, zatímco Fabianová odhaluje další polohu svého širokého rejstříku a v roli emancipované novinářky si nezadá s Katharine Hepburnovou v jejích filmem se Spencerem Tracym. Škoda, že v tomto filmu rovnocenného hereckého partnera postrádala - Miloš Nedbal jím nebyl ani zdaleka. Přesto pobaví - a potěší také několik nečekaných satirických šlehů: "Buďte veřejně činná, a zapomenete na své vlastní problémy. Staňte se funkcionářkou, a nebudete myslet na nic... důležitého!" (16.09.2009)

Zemanův povedený remake Němcové nepovedené babičky. Název filmu určitě nevystihuje situaci Baldové, neboť páté kolo u vozu je pojmenováním pro něco zbytečného, což ona v té domácnosti nebyla, právě naopak, záviselo na ní vše. Leda že by to měla být metafora pro to, jak na ni nahlíželi její blízcí. S ohledem na rok vzniku filmu potěšil socialisticky nerealistický a neschematický scénář a civilní herecký projev. Postavy nebyly černobílé, třeba jinak dobrá babička svým neustálým voláním ohledně obědového menu by dokázala rozpohybovat do nezastavitelných grimas i takovou za všech okolností pokerovou tvář, jakou se např. honosil Buster Keaton. Navíc některé její názory působily poněkud zajímavě, např. že žena má muži dělat žárlivé scény, protože on si pak radši nevěru rozmyslí, aby doma neměl peklo. Což mi přijde podobně střelené jako zcela opačná rada, která byla moderní v šedesátých až osmdesátých letech, kdy se hlásalo, že žena má být na nevěrného muže co nejhodnější a podstrojovat mu, aby si uvědomil, o co může zanášením přijít. No to je jedno. Na druhou stranu Baldová prokázala zdravý úsudek, když své vnučce zakazovala schůzky s mladým jelínkem. On se sice kasal, že rodinu uživí svým hudláním, ale babička správně usoudila, že s tou jednou jedinou písničkou, kterou uměl a bohužel hrál celý film, totiž "Cikánský baron jsem já", žádnou díru do světa neudělá. (05.07.2013)