Pohádka o Honzíkovi a Mařence

Lehce se mi líbil asi 3 minutový úvod a 5 minutové rytířké souboje. Všechno ostatní bylo maximálně debilní a kreténské. Dnešní děti by s takovou pohádkou poslaly člověka do prdele a děti v roce 1980 asi také zrovna neslinataly blahem. Kostra příběhu je klasicky pohádková. Totálně vypatlaný jedinec, který z nabízených 2 možností vždy zvolí tu horší se vydá do světa. Občas něco zakdáká Helenka Vondráčková a to je úplně vše. Zdejší vysoké hodnocení je totální nesmysl. Už dlouho jsem nedal odpad. Šup sem s ním. (21.01.2013)

Čarodějův učeň je podle mého názoru o třídu výš. Pohádka o Honzíkovi a Mařence není tak hororová a temná, atmosféra je melancholická, místy i humorná ("pád" Jana Lucemburského, rytířský turnaj). Co se určutě povedlo je proměna Honzíka, hudba Karla Svobody, píseň Heleny Vondráčkové a skřítek Rarach, který je jednoznačně nejlepší postavou této pohádky. Zklamán jsem byl zejména jednoduchostí děje a nízkou mírou zábavnosti snímku. Tři a půl hvězdy, ale na čtyři to zatím není, možná po druhé projekci. (06.07.2012)

Ve stejném roce jako zemřel udatný Jan Lucemburský se narodil jiný Jan. Od narození až do dospělosti jej provází tři skřítkové. První BÍLÝ je hodný, druhý ČERNÝ je rarach který jej ponouká ke špatnostem a třetí ŠEDIVÝ je smíšek. Honzík se vydá na prahu dospělosti do světa a zažívá několik dobrodružství. Zaplete se s loupežníkem, upadne do zajetí a hlavně se zamiluje do rusalky jejíž jméno je nasnadě. Další výborný film Karla Zemana. Obával jsem se že stejně jako u ranných zemanových filmů bude i zde patrný vliv komunismu a propaganda (viz Podkova, Křeček). naštestí se tak nestalo. Mínusem je snad jen rozvleklost a pomalé tempo vyprávění. Ale ono je to film pro děti, tak to zas tak nevadí. Hezký příběh dokreslují chitlavé melodie a zpěv Heleny Vondráčkové. (03.06.2006)

Nemá to ten drajv „Krabata“, i když se snaží o podobnou atmosféru a písnička od Karla Svobody v podání Heleny Vondráčkové je dokonalá a jako leitmotiv velmi dobře zvolená. Ale občas skřípe příběh, animace se mi tady také ne vždy pozdává, a princezna, teda Mařenka, vypadá vedle Honzíka jako jeho starší sestra, (09.08.2015)

Originální trochu fantasy variace na klasické české pohádky, tvářící se jako zapomenutý příběh z „předpohádkové“ doby, takový malý domácí Silmarillion (děti mávající ze země v závěrečné scéně jsem si vždycky automaticky ztotožňoval s „opravdovým“ Jeníčkem a Mařenkou, které patálie s perníkovou chaloupkou teprve čeká). Možná i lehce nahodnocuju, ale to je tím, že se mi Zeman se svou labutí písní strefil přesně na rozhraní mezi dětství a dospívání, kdy ve mně silně zarezonoval boj různých stránek osobnosti hlavního hrdiny v podobě tří skřítků, jeho temná proměna, Mařenčin původ ve světě mimo tento svět i Svobodovy melodie (právě jen ty melodie – rutinní synťáková instrumentace a aseptický hlas Helenky V. mi připadaly nepatřičné i tenkrát na prahu osmdesátek v čerstvě postaveném malenovském kině Květen, co už je dnes zase zavřené). (01.07.2015)