Ukradená vzducholoď

Karlovi Zemanovi patří za jeho tvorbu obrovská poklona, o tom asi není třeba polemizovat. Mně ale jeho vizuální podoba moc nesedí. Oceňuji velkou invenci a hromadu vtipných nápadů, ale (podruhé) příběh mě kupodivu i na tak krátké stopáži dokázal nudit. Když se zpětně dívám na svá hodnocení a komentáře k minulým filmům Karla Zemana, vychází mi z toho nejlépe Cesta do pravěku. Ke skvělým trikům, má totiž ještě napínavý celý příběh a není tam pro mě ten rušivý vizuál. Tady mi napětí scházelo a možná i ta motivace Vernem je větší, než by se mi líbilo. Budou to opět tři hvězdy. (27.08.2019)

Tenhle film jsem miloval (jako pilný čtenář Julese Verna) již ve věku chlapeckém a miluji jej dodnes. S konkrétním dějem nějaké Verneovky je zde spojitost jen volná, ale jako barvitá, nostalgická a laskavě ironická evokace ducha Verneovek je to záležitost dokonalá. Ztracený svět chlapeckých dobrodružství, které jsem si v té době přál prožít. Nádherný hlavní hudební motiv a šik sportovní úbor vzduchoplavkyně... (07.03.2010)

Bylo fajn sledovat své ratolesti, ač nevyhnutelně zasažené superhrdinskými "eposy", kterak se dokážou naladit i na čarovnou imaginaci páně Zemana a ponořit do neobyčejného dobrodružství pěti obyčejných kluků. Slyšel jsem jejich smích při lotrovinách Agenta 13 a viděl jejich zděšení při pádu jednoho z chlapců do propasti a úlevu, kterou pocítily, když ji bez úhony přečkal. Místo neporazitelných maskovanců tu stojí proti legračnímu zlu jen klukovská parta malých lotrů a je vám naprosto jasné, kdo zvítězí. Prostá hravost, s jakou Zeman vypráví svůj příběh, vyšperkovaný verneovskou poetikou, nezná mezí a já jsem rád, že jsem pro jednou svým potomkům vnutil kousek svého dětství. A ono to na ně, světe div se, fungovalo a už jen za to plný počet. (17.12.2016)

V podstatě souhlasím s komentářem Limy, až na podstatný fakt, že, je-li to nutné, příběhová stránka musí být také patřičně zohleděna. To je vlastně i důvod, proč k filmu stavím spíše neurčitý dojem, jelikož Zemanova brilantní práce s výtvarnou strankou nenachází srovnání ani s odstupem let. Překvapil mě i režisérův smysl pro humor, který jsem v jeho díle nezaznamenával zrovna často (snad jen v Baronu Prášilovi, kde to ale je dáno předlohou), ale ani to, aní zmíněná formální skoro-dokonalost mi nezabránila v tom, abych hodnotil lépe než lepšími třemi hvězdami, jelikož kromě větší části dějové linky jsem lhostejný postoj zastával také k hlavním hrdinům (poslední dobou mám tento nedostatek vrchovatou smůlu), je to částečně dáno i tím, že v mladším věku jsem toužil po jiném druhu dobrodružství. (05.08.2010)

Já tomu Zemanovi nemôžem prísť na chuť a nielen to, už mi ten jeho fetiš na pásiky začína riadne liezť na nervy. A nejde iba o tie príšerné papierové kulisy, ale aj všetci herci majú na sebe pásiky. Na starých ČB televízoroch to možno vyzeralo fajn, ale na HD telkách to je príšernosť. Rovnako je pre mňa utrpenie sledovať tie animované dokrútky toho, čo nedokázal natočiť pán režisér s hercami. Tie scény z mora aj zo vzduchu sú dobré jedine na pobavenie a dali by sa akceptovať možno tak v časoch pána Meliesa. A to nehovorím o tradične veľmi chabom deji, dokonca tu nie sú ani herci, ktorí by to zachránili a potiahli. (05.07.2015)