Tísňové volání

20% - Nezajímavý a nudný film, prakticky o ničem. Posádka hlídkového vozu VB brázdí ulice Prahy a přitom řeší různé situace od banálních až po nejzávažnější. Tvůrci chtěli určitě ukázat nelehkou práci řadových příslušníků VB v dobrém světle, ale byla to neskutečná nuda. Možná proto, že ukázat příslušníky VB v dobrém světle je téměř neřešitelný úkol. Film nakousl spoustu témat a situací, ale téměř žádná nebyla dotažená do konce, uzavřená. Ono to sice asi odpovídá realitě takové hlídky, která vyřeší akutní problém a zavolá jiné kolegy, kteří věc dokončí, ale z hlediska diváka to byla nuda. A ten konec! Jedno oko nezůstalo suché. (11.04.2013)

Zkušení příslušníci VB Josef Vinklář a Jiří Štěpnička projíždějí se svým mladým kolegou noční Prahou a setkávají se s více či méně závažnými přestupky proti zákonu. Při jedné akci nalezne Josef Vinklář kousek bundy a stejné brýle jaké má jeho syn. Jelikož nebyl přes noc doma začíná mít podezření, které nakonec vyvrátí přítomnost syna u jedné slečny. Při poslední akci je příslušník Josef Vinklář smrtelně zraněn nožem. Celkově chybí snímku lepší a duchaplnější scénář. (10.07.2011)

Agitka rozkládající se komoušské bažiny, která nezapře i rozklad vlastní, filmařský. Filmem se motají postavy jako v nějakém nervózním snu člověka, který pracuje na Barrandově (v roce 1985). Z každého záběru je cítit upocený moralismus a hlasitý povzdech uvědomělého umělce, jak jej (a jeho roli ve společnosti) definuje marx-leninská ideologie a její zkroucená normalizační interpretace. Autor se patrně snaží o nějaký kritický realismus či co, zanechává však pouze dojem teatrálnosti a jalovosti. Platí jednoduché: Pokud loajální činitel morálně prohnilého systému moralizuje, jaký výsledek můžeme my i on sám očekávat? Úplně se mi zase vybavila ta doba planosti, pseudomorálky a bezčasí.. Jinak za ocenění stojí jakýsi latentní, nezamýšlený důsledek v podobě víceméně autentické zprávy o každodenním životě esenbácké hlídky, která se bažinou postsocialistické sociální patologie přesouvá ve žluto-bílém žigulu - každodennost zcela zbavená povinného heroického rozměru mužů zákona, jak jej známe z mjr. Zemana nebo pořadu Maják. Zde herecky mistrně vyniká Vinklář v hlavní roli stárnoucího moudrého, unaveného a smutného chlapa, v práci neustále žeroucího odpudivé domácí svačiny. (11.07.2011)

Jo VB si válí šunky, cikorská kapsářka je těhotná cca hodinu a ještě se jí chvějí kolena, dva vrazi zabíjí mladé holky, synáček na záletech a borci chodící oblékaní jak bukvice mlátí starší spoluobčany – to je jen zlomek toho co na svých vyjížďkách řeší Vinklář a jeho kolegové od Veřejné Bezpečnosti. Film jako celek asi moc nezaujme, ale tyhle mini případy vložené do jednoho celku zaujmou (alespoň tedy některé určitě). Objeví se tu hned několik známých tváří, jen je škoda, že to nebylo víc akčnější/lepší atmosféra. Někteří nostalgicky zavzpomínají na svoje bujaré mládí, díky účesům, oblečení, jiní budou zívat nudou. (16.09.2022)

Je pravdou, že všichni ti kluci vypadali jako štamgasti Modré Ústřice. Ale ten film má své zajímavé kouzlo. Předně mě zaujala hudba. Dále se mi zvláštní postava, která chodí po Praze se svou loutkou. Romská dívka, která byla těhotná dle svých slov už nejméně hodinu mě také velice pobavila. Ten film má prostě něco do sebe. (08.07.2010)