Omámení a zmatení

Uplně jak kdybych poslouchal Radio Beat a do toho sledoval snad největší americký fagany sedmdesátejch let. Tady se šikany nebojí. Všechno jede na plný pecky. I přesto se ale z těch parchantů vylouplo pár zajímavých hereckých jmen. Matthew McConaughey, Milla Jovovich a Ben Affleck jsou určitě jména, kterých jsem si hendka všiml. Některým bych ale nafackoval, Matt je třeba vzorovej frajer libovej. (04.04.2014)

Nedoceněná, správným způsobem "zhulená" pecka Richarda Linklatera která vás přenese do roku 1976 na jednu střední v Texasu. Poslední den školy před prádzninama, hodně trávy, nejlepší kamarádi, nadržené holky, plno "soon to be" hvězd a scénář, ve kterém nejde o nic, a přece o všechno. Ty Aerosmith jim závidím.... Pokud jste neviděli, koukejte to napravit. Po Before Sunrise a Before Sunset můj nejoblíbenější Linklater. (27.04.2013)

Teenageri sú (boli) v každej dobe viac menej rovnakí, čiže dazed and confused, a Linklater sa zameral na jeden deň v ich živote. Deň to musí byť špecifický a je zaujímavé sledovať, aké rituály mali americkí stredoškoláci v sedemdesiatych rokoch. Osobne ma ich eskapády príliš nebavili a nebavili by ma ani ako teenagera na škole. Je dobré, že postavy síce nie sú prekreslené príliš do hĺbky (je ich dosť veľa), ale každá je odlišná a má jasne definovanú osobnosť, čím sa v nich nestrácame. Najviac asi pobavil Affleck, ktorému jeho frajerina nepadá na úrodnú pôdu, kvázi cool McConaughey skôr liezol na nervy, ale to bol asi aj zámer. No a prečo je Milla tak málo využitá, to mi bude musieť Richard niekedy vysvetliť... (17.08.2023)

Film, který se nesnaží nic řešit a jen si tak v klidu mapuje zážitky několika vybraných postaviček v poslední školní den jednoho roku. Žádné tragické zvraty, nikdo nezemře, nikdo náhle neprozří, žádná ideologická konfrontace, žádná zásadní katarze. Několik mladých herců, které dnes bereme za hvězdy a několik vtipných okamžiků. Stačí to na lepší 3*? Mně ano. 65% (03.02.2008)

Režisérský enfant terrible Richard Linklater vzpomíná na svá středoškolská léta obdobným stylem jako o dvacet let dříve George Lucas. Omámení a zmatení stejně jako Americké graffiti nic zásadního neřeší, nesměřují k žádným určitým cílům a pro mnohé bude problém strávit s nimi celou noc. Ač kvůli neobratné retro stylizaci (působilo to na mne příliš současně) nešlo o srovnatelně „nadnášející“ jízdu, rád jsem se pobavil pohledem na některé nedozrálé hvězdičky (kdo napoprvé pozná Bena Afflecka, vyhrává dvacet deka dobrých pocitů) a ještě radši zaposlouchal do vymazleného soundtracku, který právem spolknul největší část nuzného rozpočtu. Nabídka dále čítá pěkná auta, trapné vtipy a zvonové kalhoty. Buď berte, nebo nechte být. Možná pochopíte, čím si Omámeni ve Státech vysloužili kultovní status a oblibu u Quentina Tarantina. 75% (03.02.2008)